Léto – období dovolených a brigád

Přichází léto, období relaxace a odpočinku během teplých slunečných dnů. Je to doba, kdy zaměstnanci čerpají nejvíce dovolené a realizují tak právo na dlouhodobější odpočinek v roce, a zároveň doba, kdy se nejvíce využívá práce mladistvých na tzv. brigádách.
Pojďme si nejprve shrnout pár pravidel o čerpání dovolené.

Zákoník práce uvádí, že dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. V praxi je ale běžné, že s návrhem termínu dovolené a žádostí o ni přichází sám zaměstnanec. Závěrečné slovo má ale vždy  zaměstnavatel, který žádost zaměstnance o dovolenou může buď schválit, nebo bez uvedení důvodu zamítnout.

Při plánování dovolené je potřeba brát v úvahu provozní důvody zaměstnavatele (např. očekávané výkyvy ve výrobě) a oprávněné zájmy zaměstnance (péče o děti v období jejich prázdnin, rodinná dovolená). 

Zákoník práce rovněž určuje podmínku, že „poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené.“

Nařídit zaměstnanci dovolenou, případně schválit žádost zaměstnance o čerpání dovolené, musí zaměstnavatel alespoň 14 dnů předem a to v písemné formě. Je zde však i možnost kratšího či okamžitého nástupu na dovolenou, a to po vzájemné dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem.

Zákoník práce rovněž myslí na hromadné čerpání dovolené, kdy zaměstnavatel rozhodne o čerpání dovolené ve stejný čas pro všechny zaměstnance, případně jejich větší část. Toto je běžné ve směnných provozech, kdy se výroba na dva týdny zastaví nebo podstatně omezí. Podmínkami v tomto případě jsou, že s hromadným čerpáním dovolené musí souhlasit odborová organizace a rada zaměstnanců, musí být nezbytné z provozních důvodů a nesmí přesáhnout dva týdny (u uměleckých souborů čtyři týdny). 

K letním prázdninám neodmyslitelně patří rovněž i brigády. Jak je to se zaměstnáváním studentů a mladistvých?

Zaměstnávání osob mladších 15 let je zakázané. Existují i případy, kdy tyto osoby je možné zaměstnat, nicméně musí být brán zřetel na jejich zdravotní, tělesný a duševní vývoj, nesmí se bránit povinné školní docházce a dalšímu vzdělávání, vykonávaná práce může být pouze v oboru umělecké, kulturní, reklamní nebo sportovní činnosti.

Zaměstnávat lze osoby starší 15 let. Nezletilí jedinci (osoby ve věkové kategorii od 15 do 18 let) mohou práci vykonávat i bez souhlasu svých rodičů (musí mít však splněné dvě podmínky: za 1. dokončenou povinnou školní docházku a za 2. dovršení 15 let).

Všechny podmínky pro zaměstnávání nezletilých upravuje zákoník práce v § 243 až § 247. Které podmínky jsou ty nejdůležitější?

  • Mladiství nesmí vykonávat práci přesčas a v noci.
  • Nezletilí mohou vykonávat pouze práce přiměřené jejich fyzickému a psychickému rozvoji a práce, které neohrozí jejich zdraví.
  • Pracovní doba nesmí být delší než 8 hodin denně a zároveň 40 hodin v týdnu, a to ani při souběhu prací.

Povinností zaměstnavatele je vést seznam mladistvých zaměstnanců, kteří jsou u něj zaměstnáni. Seznam musí obsahovat jméno, příjmení, datum narození a druh práce, kterou tento zaměstnanec vykonává.

Pro krátkodobé brigády se nejvíce využívají dohody o provedení práce (dále jen „DPP“) a dohody o pracovní činnosti (dále jen „DPČ“). Dohody musí být uzavřeny písemně ve dvou vyhotoveních, kdy jedno vyhotovení  obdrží brigádník a druhé zaměstnavatel.

Dohoda o provedení práce je upravena v § 75 zákoníku práce. DPP se uzavírá na rozsah práce, který nesmí překročit 300 hodin ročně. Výhodou DPP je to, že výdělek do výše 10 000 Kč měsíčně nepodléhá odvodů na sociální a zdravotní pojištění. V kombinaci s podepsaným Prohlášením poplatníka, tudíž uplatněním slev na dani a výdělku do 10 tis. Kč měsíčně, se pak hrubá mzda rovná čisté.

Dohoda o pracovní činnosti je zakotvena v § 76 zákoníku práce. Na základě DPČ může zaměstnanec pro zaměstnavatele odpracovat v průměru maximálně polovinu běžné pracovní týdenní doby (tzn. 20 hodin týdně). Pro výpočet tohoto průměru se bere v potaz doba trvání DPČ, nejdéle však 52 týdnů.

Ať už se zaměstnancem uzavíráte dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, je potřeba brát v úvahu hranici minimální mzdy. Pro rok 2023 je určena minimální mzda 17 300 Kč hrubého měsíčně. V přepočtu na hodinu činí minimální sazba 103,80 Kč. 

Článek připravila: Zuzana Švecová