Rozsudek rozšířeného senátu NSS ke lhůtě pro podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší

V nedávné době rozhodoval tzv. rozšířený senát Nejvyššího správního soudu (NSS) o správné aplikaci lhůty pro podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší. Toto nové rozhodnutí konečně vneslo jasno do nejistoty, která v řadě případů provázela podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší.

Jak je upravena lhůta pro podání dodatečného přiznání

Možnost daňového subjektu podat dodatečné daňové přiznání na daň nižší je zakotvena v ustanovení § 141 odst. 2 daňové řádu. Ten ohledně lhůty odkazuje na předchozí odstavec daného paragrafu. V § 141 odst. 1 daňového řádu se upravuje povinnost daňového subjektu podat dodatečné daňové přiznání na daň vyšší, s tím, že toto je třeba učinit do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňový subjekt zjistil, že daň má být vyšší než poslední známá daň. Zároveň toto ustanovení stanoví, že povinnost podat dodatečné daňové přiznání trvá, pokud běží lhůta pro stanovení daně, tedy ona obvykle tříletá lhůta, ve které jinak může správce daně zahájit daňovou kontrolu.

V minulosti některé senáty NSS v několika případech rozhodly tak, že dodatečné daňové přiznání na daň nižší muselo být podáno do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňový subjekt zjistil, že daň má být správně nižší než poslední známá daň. Pokud nebyla tato lhůta dodržena, dodatečné daňové přiznání nebylo přípustné a správce daně nebyl povinen na základě takového dodatečného přiznání vyměřit nižší daň.

Aktuální případ před rozšířeným senátem NSS

Rozhodování o aktuálním případu bylo přiděleno senátu NSS, který nepovažoval dřívější rozhodnutí některých jiných senátů NSS za správná. Věc proto předložil tzv. rozšířenému senátu NSS, který je oprávněn změnit dosud zastávaný právní názor tohoto soudu na určitou otázku.

Rozšířený senát pak nalezl dosti argumentů pro změnu dřívějšího výkladu. Konkrétně rozšířený senát dospěl k závěru, že jediná lhůta, která pro podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší platí, je lhůta pro stanovení daně. Daňový subjekt je tedy oprávněn podat dodatečné daňové přiznání na daň nižší, pokud stále běží lhůta pro stanovení daně, tedy po celou dobu, kdy může správce daně zahájit daňovou kontrolu.

Při podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší tedy není daňový subjekt vázán lhůtou do konce měsíce následujícího po měsíci, v němž daňový subjekt zjistil, že daň měla být nižší. Rozšířený senát poukázal mj. na to, že pokud není přeplatek na dani, který vznikne v důsledku podání dodatečného daňového přiznání, nijak úročen, nejsou veřejné rozpočty zpožděním daňového subjektu při uplatnění jeho práva na podání dodatečného daňového přiznání na daň nižší nijak negativně dotčeny.

V případě otázek ohledně podávání dodatečných daňových přiznání neváhejte obrátit na naše daňové specialisty.

Rozsudek: 2 Afs 363/2019

Autorka článku:

Pavla Vítková, manažerka daňového oddělení