Ekonom: Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2019
S příchodem nového roku přichází čas srovnání našich daňových povinností za rok uplynulý.
Rok 2019 je sice za námi, ještě se s ním ale musíme vypořádat daňově. Většině zaměstnanců vyrovná daně zaměstnavatel, nicméně podnikatelé a někteří zaměstnanci si budou povinni vyřešit své daně sami, tedy podat si své přiznání k dani z příjmů na finanční úřad.
Povinnosti související s takzvanou solidární daní známe již z minulých let, avšak raději připomínáme, že všichni zaměstnanci, jejichž hrubý příjem v roce 2019 přesáhl částku 1 569 552 korun, jsou povinni podat přiznání k dani z příjmů. Limit pro uplatnění solidárního zvýšení daně se bude posuzovat za celý rok 2019, a nikoli za jeho jednotlivé měsíce.
Změny, které oproti předchozímu roku nastaly, nejsou nikterak zásadní, ale je potřeba si na ně dát pozor.
Příjemnou změnou pro osoby samostatně výdělečně činné je zvýšení maximální částky výdajů uplatňovaných procentem z příjmů na dvojnásobek. Nová maxima pro rok 2019 jsme pro vás shrnuli v tabulce Výdajový paušál v letech 2018 a 2019.
V souvislosti se zvýšením minimální mzdy došlo ke zvýšení dolní hranice příjmu pro vznik nároku na daňový bonus na 80 100 korun. Stejně jako v roce 2018 se do těchto příjmů zahrnují pouze příjmy ze závislé činnosti a příjmy z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti.
I v roce 2019 si můžete uplatnit slevu na dani ve výši prokázaných výdajů za umístění vyživovaného dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku, a to až do 13 350 Kč ročně za každé dítě. Zákon přesně definuje, co je předškolním zařízením:
a) mateřská škola podle školského zákona nebo obdobné zařízení v zahraničí,
b) zařízení služby péče o dítě v dětské skupině a
c) zařízení péče o dítě předškolního věku provozovaná na základě živnostenského oprávnění, pokud charakter takto poskytované péče je srovnatelný s péčí poskytovanou 1. zařízením služby péče o dítě v dětské skupině, nebo 2. mateřskou školou podle školského zákona.
Pokud jste v roce 2019 poprvé zaevidovali tržbu, kterou máte podle zákona o evidenci tržeb povinnost evidovat, můžete si v daňovém přiznání za rok 2019 uplatnit slevu na evidenci tržeb ve výši maximálně 5000 korun.
Stejně jako v předešlých letech mohou poplatníci s příjmy pouze ze závislé činnosti (zaměstnání) využít zjednodušený dvoustránkový formulář daňového přiznání, jenž umožňuje rychlejší a snadnější vyplnění.
Připomínáme, že musíte oznámit finančnímu úřadu přijetí osvobozeného příjmu, který přesahuje pět milionů korun (například příjmy z prodeje podílů ve společnostech, nemovitostí nebo cenných papírů). Oznámení musíte podat i v případě, že nemáte povinnost podat daňové přiznání, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání, tedy do 1. dubna 2020, nebo při spolupráci s daňovým poradcem do 1. července 2020. Pokud příjem finančnímu úřadu neoznámíte, hrozí vám pokuta ve výši 0,1 procenta z neoznámeného příjmu při splnění povinnosti dodatečně bez výzvy, 10 procent z příjmu při oznámení po výzvě a 15 procent z příjmu, pokud nedojde k oznámení ani na výzvu. Případně lze uložit i pokutu za neplnění povinností nepeněžité povahy (až do výše půl milionu korun). Oznámení není nutné činit v případě, že je možné dohledat veškeré oznamované údaje ve veřejných registrech, není tedy potřeba oznamovat např. osvobozené příjmy z prodeje nemovitostí, kdy se změna vlastnictví zapisuje do katastru.
V roce 2019 jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny pravidelně vyplácené důchody až do částky 480 600 korun (odpovídá měsíční penzi 40 050 korun). Kdo se musí přiznat Zákon stanoví, že daňové přiznání je povinen podat každý, kdo v uplynulém roce obdržel příjmy převyšující 15 tisíc korun, anebo i ten, jehož příjmy byly sice nižší, ale vykazuje ztrátu. Výjimka z této povinnosti se vztahuje na zaměstnance, kteří během roku 2019 pobírali příjmy pouze od jednoho zaměstnavatele či od více zaměstnavatelů, ale postupně a u všech z nich měli podepsáno tzv. prohlášení poplatníka k dani a zároveň neměli jiné zdanitelné příjmy než příjmy ze zaměstnání přesahující 6000 korun. Pokud však předmětný zaměstnanec dosáhl příjmu ze zaměstnání podléhajícího solidárnímu zvýšení daně, pak daňové přiznání musí podat, i pokud tyto podmínky byly v jeho případě splněny. Kdo povinnost podat přiznání nemá a rozhodne se tak učinit dobrovolně, tomu v tom nikdo bránit nebude.
Do uvedené částky 15 tisíc korun se nezapočítávají příjmy zdaněné v tuzemsku srážkovou daní, příjmy od daně osvobozené nebo příjmy, které vůbec nejsou předmětem daně. Kdy musí zaměstnanec podat přiznání Většina zaměstnanců daňové přiznání nepodává, zpravidla jim totiž zaměstnavatel připravuje roční zúčtování daně.
Přiznání nepodávají také zaměstnanci pobírající pouze mzdu ze zahraničí, která je v Česku vyjmuta ze zdanění.
I přesto se však jako zaměstnanec můžete ocitnout v situaci, kdy budete muset přiznání podat, a to buď klasické čtyřstránkové, nebo zjednodušené dvoustránkové přiznání.
Povinnost podat přiznání máte v následujících situacích:
* Za rok 2019 jste dosáhli hrubé mzdy vyšší než 1 569 552 korun, a vaše příjmy jsou tedy předmětem solidárního zvýšení daně.
* Nestihnete do 17. února u svého zaměstnavatele podepsat za uplynulý rok „Prohlášení poplatníka k dani“.
* Pracovali jste během roku postupně pro více zaměstnavatelů a u některého z nich jste nepodepsali „Prohlášení poplatníka k dani“ (a jestliže jste u zaměstnavatele, kde jste neměli podepsáno „Prohlášení“, pracovali na dohodu o provedení práce s měsíčním příjmem vyšším než 10 000 korun nebo v rámci jiného zaměstnání s příjmem vyšším než 2500, popř. od 1. dubna 2019 vyšším než 3000 korun měsíčně).
* Pracovali jste během roku pro více zaměstnavatelů najednou, (a pokud to bylo na dohodu o provedení práce u zaměstnavatele, kde jste neměli podepsáno „Prohlášení“, odměna činila více než 10 000 korun měsíčně nebo v rámci jiného zaměstnání bez podepsaného „Prohlášení“ byla odměna vyšší než než 2500, resp. 3000 korun).
* V České republice jste považováni za daňového nerezidenta, měli jste pouze příjmy ze zdrojů na území České republiky a chcete uplatňovat slevy na dani mimo slevu na poplatníka (třeba daňové zvýhodnění na dítě) nebo odčitatelné položky (úroky z hypotéky a další).
* Dlužíte na dani nebo vám byl neoprávněně vyplacen daňový bonus a váš zaměstnavatel tuto skutečnost oznámil finančnímu úřadu a předal mu potřebné doklady.
* Jako odčitatelnou položku si chcete uplatnit dar do zahraničí.
V těchto situacích vám bude stačit vyplnit pouze dvě strany daňového přiznání vždy za předpokladu, že nemáte jiné zdanitelné příjmy než příjmy ze zaměstnání.
Naopak v těchto případech budete muset vyplnit klasické čtyřstránkové daňové přiznání:
* Měli jste kromě platu nebo mzdy také další zdanitelné příjmy (například z podnikání, pronájmu, prodeje majetku/akcií a příležitostných činností), které jsou vyšší než šest tisíc korun.
* Mimo příjem od svého českého zaměstnavatele za práci v Česku jste měli také příjmy od zaměstnavatele zdanitelné v cizině.
* V České republice jste považováni za daňového nerezidenta, měli jste i příjmy ze zahraničí, ale měli jste více než 90 procent příjmů ze zdrojů na území České republiky a chcete uplatňovat slevy na dani mimo slevy na poplatníka (třeba daňové zvýhodnění na dítě) nebo odčitatelné položky (úroky z hypotéky a další).
* Došlo u vás k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy soukromého životního pojištění, v důsledku kterých došlo ke vzniku povinnosti zdanit příspěvky zaměstnavatele na toto pojistné poskytnuté v období předchozích 10 let jako příjem ze závislé činnosti.
Kdy vyplňují ostatní
Jak bylo zmíněno výše, vyplňování daňového formuláře vás nemine ani tehdy, nacházíte-li se alespoň v jedné z následujících situací:
* Váš roční příjem přesáhl 15 tisíc korun (před odečtením případných souvisejících výdajů).
* Vykazujete daňovou ztrátu (kterou byste případně mohli odečítat v následujících letech).
Termíny pro podání přiznání
Daňové přiznání musíte podat do 1. dubna 2020.
Pokud je vám už nyní jasné, že tento termín nestihnete, máte dvě možnosti, jak dosáhnout prodloužení lhůty.
První možností je zplnomocnění daňového poradce – tím se vám lhůta posune z 1. dubna na 1. července 2020.
Druhou možností je, že o prodloužení lhůty sami požádáte. Finanční úřad na základě vaší žádosti může lhůtu prodloužit až o tři měsíce, ve většině případů tedy do 1. července.
Máte-li příjmy ze zahraničí, můžete získat žádostí další čtyři měsíce navíc – správce daně může prodloužit lhůtu až na deset měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Podat přiznání a zaplatit daň tak můžete až za deset měsíců od konce roku, většinou tedy až prvního listopadového dne. S žádostí o prodloužení lhůty neotálejte. Žádost o prodloužení lhůty, stejně jako plnou moc udělenou daňovému poradci, musíte finančnímu úřadu předložit ještě před uplynutím zákonné lhůty, tedy do 1. dubna 2020.
K žádosti o prodloužení lhůty nezapomeňte připojit kolek v hodnotě 300 korun.
Těm z vás, kteří mají povinný audit, se lhůta pro podání přiznání automaticky prodlužuje až do 1. července, a nemusíte tedy ani zplnomocňovat daňového poradce, ani žádat o prodloužení. Budete-li přiznání podávat na poslední chvíli, ať už 1. dubna nebo 1. července, a podatelna územního pracoviště finančního úřadu i pošta už budou zavřené, odešlete ho jako takzvaný e-tiskopis.
K tomu nepotřebujete ani datovou schránku, ani zaručený elektronický podpis. Stačí, když přiznání vyplníte ve formuláři, který najdete na webových stránkách Daňového portálu finanční správy (eds.mfcr.cz / Elektronická podání pro finanční správu/Elektronické formuláře) a poté jej elektronicky odešlete svému územnímu pracovišti místně příslušného finančního úřadu.
Aby však bylo vaše přiznání považováno za včas podané, musíte do pěti dnů po jeho elektronickém odeslání na finanční úřad doručit vytištěné a podepsané potvrzení o odeslání daňového přiznání, které vám aplikace na závěr nabídne. Daňové přiznání už na finanční úřad v papírové podobě znovu neposílejte.
Pozor: za pozdní podání přiznání můžete být pokutováni.
Při posuzování toho, zda jste daňové přiznání podali včas, bude finanční úřad zohledňovat den předání přiznání na podatelně finančního úřadu, den jeho odeslání z vaší datové schránky, popřípadě den jeho předání na poštu.
Sankce za pozdní podání přiznání
* Když doručíte přiznání na finanční úřad o pět pracovních dnů později, nehrozí vám žádný postih.
* Když podáte přiznání po této lhůtě, činí pokuta 0,05 procenta ze stanovené daně za každý den prodlení. Pokud máte příjmy ze zaměstnání (zaměstnavatel vám sráží zálohu na daň) a tento základ daně představuje více než 50 % celkového základu daně, snižuje se pokuta za pozdní podání přiznání na desetinu.
* Výše pokuty za opožděné podání daňového přiznání je poloviční, pokud podáte daňové přiznání do 4. května 2020, resp. 31. července 2020 (pokud máte daňového poradce), a v daném roce u vás správce daně neeviduje prodlení s jiným podáním.
* Je-li výsledkem pozdě podaného přiznání daňová ztráta, činí pokuta 0,01 procenta ze stanovené ztráty za každý den prodlení.
* Vychází-li pokuta za pozdní podání méně než 200 korun, pokuta se neplatí.
* Maximální výše pokuty je pět procent stanovené daně nebo daňové ztráty a zároveň nemůže být pokuta vyšší než 300 tisíc korun.
* Nepodáte-li daňové přiznání vůbec, finanční úřad vás k tomu vyzve a vy nestihnete ani tuto dodatečnou lhůtu, činí pokuta pět procent stanovené daně nebo daňové ztráty, vždy však minimálně 500 korun.
Jak přiznání podat
Pozor: pokud máte zřízenou datovou schránku, případně máte povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, přiznání musíte podat elektronicky. Elektronické podání musí být učiněno v podobě datové zprávy v datovém formátu XML. Podání ve formátu PDF nebude správcem daně akceptováno. Datová zpráva musí být odeslána nejlépe prostřednictvím aplikace Elektronická podání pro finanční správu s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, nebo podepsána uznávaným elektronickým podpisem. Další možností je odeslání prostřednictvím datové schránky. Pokud tuto povinnost poplatník nesplní, dostane automaticky pokutu ve výši 2000 korun s tím, že mu může být vyměřena další pokuta až do výše 50 000 korun v případě, že tím, že neučinil podání v elektronické formě, závažně ztěžuje správu daní.
Pokud jste si datovou schránku nezaložili, na výběr máte mezi dvěma způsoby podání – elektronickým, nebo klasickým papírovým, přičemž záleží jen na vás, který zvolíte. Oba způsoby mají své výhody a nevýhody. Termíny, dokdy musí být přiznání doručeno územnímu pracovišti finančního úřadu, jsou pro oba způsoby totožné. Aplikace EPO dostupná na internetových stránkách finanční správy vám nejen zkontroluje obsah podání, pomůže průvodcem a automaticky doplní vybrané položky z číselníků, ale má i spoustu dalších užitečných funkcí.
Papírová forma
Pokud upřednostňujete klasický formulář, musíte vyplnit aktuální tiskopis daňového přiznání platný pro rok 2019. Přitom si můžete vybrat, zda jej vyplníte ručně (oficiální tiskopis včetně příloh a pokynů je dostupný na webových stránkách finanční správy: (https://www.financnisprava.cz/ cs/danove-tiskopisy/databaze-aktualnichdanovych-tiskopisu), nebo jej nejprve vyplníte elektronicky a následně vytisknete.
Pro tyto účely můžete využít klasický formulář Daň z příjmů fyzických osob – od roku 2013 včetně (EPO2), nebo zjednodušený dvoustránkový formulář Daň z příjmů fyzických osob pro poplatníky mající pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky (včetně daňových nerezidentů České republiky) – od roku 2016 včetně (EPO2). Oba formuláře najdete na webových stránkách Daňového portálu finanční správy. Tyto formuláře vás přiznáním provedou a doplní všechny součtové řádky. Případně můžete vyplnit interaktivní formulář na výše zmiňovaných stránkách finanční správy. Poté co formulář úspěšně vyplníte, můžete si jej uložit a vytisknout.
Jakmile budete mít přiznání vyplněné a vytištěné, stačí jej podepsat a odeslat poštou nebo osobně odnést na územní pracoviště finančního úřadu. V případě odeslání poštou se pojistěte doporučeným zasláním, budete tak mít k dispozici potvrzení o včasném odeslání. Pokud se rozhodnete pro osobní návštěvu, mějte s sebou nachystanou kopii svého vyplněného daňového přiznání, aby vám mohli na podatelně přijetí daňového přiznání razítkem potvrdit.
Elektronická forma
Pokud máte povinnost podat daňové přiznání elektronicky anebo máte raději elektronickou komunikaci a současně disponujete datovou schránkou nebo elektronickým podpisem, tiskárnu ani poštu potřebovat nebudete.
Máte tři možnosti:
Elektronická podání
Pomocí této aplikace je možné odeslat podání opatřené uznávaným elektronickým podpisem, neopatřené uznávaným elektronickým podpisem, odeslat podání s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, popř. uložit podání k odeslání do datové schránky.
Pokud jste povinni vyplnit čtyřstránkový formulář, vyplníte formulář „Daň z příjmů fyzických osob – od roku 2013 včetně (EPO2)“ na webové stránce Daňového portálu finanční správy (eds.mfcr.cz /Elektronická podání pro finanční správu/Elektronické formuláře). Jestliže můžete podat zjednodušené daňové přiznání, vyplníte formulář „Daň z příjmů fyzických osob pro poplatníky mající pouze příjmy ze závislé činnosti ze zdrojů na území České republiky (včetně daňových nerezidentů České republiky) – od roku 2016 včetně (EPO2)“.
Výhodou tohoto způsobu podání je nejen snadnější a pohodlnější vyhotovení přiznání, ale i to, že vložené údaje za vás software po formální stránce a z hlediska úplnosti zkontroluje. Hotové přiznání musíte následně podat v předepsaném formátu, kterým je formát.xml. Soubor tohoto typu zpravidla získáte tak, že vyplněné přiznání jednoduše uložíte do vašeho počítače.
V případě, že máte k přiznání i přílohy, je možné je pouze naskenovat a ve formátu pdf, doc, xls, jpg, txt či rtf k přiznání připojit. Takto připravený balíček dokumentů následně příslušnému územnímu pracovišti finančního úřadu elektronicky odešlete, například přímo po vyplnění formuláře na výše uvedené adrese finanční správy.
Datová schránka
Budete postupovat stejně jako v předešlém případě a po vyplnění formuláře kliknete na možnost „Uložení k odeslání do Datové schránky“, která je umístěna v menu „Pro celý formulář“. Pokud v daném podání nebude nalezena kritická chyba, bude soubor uložen do vámi zvoleného úložiště, odkud ho lze následně odeslat prostřednictvím datové schránky.
V případě odeslání podání pomocí datové schránky není nutné podání opatřovat uznávaným elektronickým podpisem.
Jiný software
Jedná se převážně o účetní, resp. ekonomické aplikace. Tyto aplikace umožňují mimo jiné vyplnění daňového přiznání na lokálním PC a následné elektronické odeslání s použitím kvalifikovaného certifikátu.
Další možností v aplikacích třetích stran může být vytvoření XML souboru, který následně načtete do aplikace Elektronická podání pro finanční správu na stránkách Daňového portálu finanční správy (viz výše). Podání je možné zkontrolovat a odeslat, popř. uložit k odeslání do datové schránky.
Ve všech třech případech si nezapomeňte vytisknout nebo uložit potvrzení o doručení.
Kde přiznání podat
Daňové přiznání podejte na takové územní pracoviště finančního úřadu, v jehož obvodu máte bydliště. Pro českého občana se přitom bydlištěm rozumí adresa trvalého pobytu, pro cizince adresa hlášeného místa pobytu. Jste-li v situaci, kdy ani jedním z uvedených způsobů adresu nemůžete určit, bude vaším územním pracovištěm to, v jehož obvodu se převážně zdržujete, pokud ani toto nelze určit, pak je vaším územním pracovištěm Praha 1.
Jestliže jste se v uplynulých měsících přestěhovali, nezapomeňte, že se tím automaticky nemění vaše příslušnost k finančnímu úřadu. Úřady by sice měly mít přístup k údajům o trvalém pobytu, nic však nezkazíte tím, že jim změnu vašeho bydliště sami nahlásíte.
Následně vám bude oznámeno, od kterého data máte komunikovat již s novým finančním úřadem. Pokud jste na finančním úřadě registrováni (například jako podnikatel), povinnost hlásit veškeré změny máte ze zákona.
Pokud nejdete se svým daňovým přiznáním na úřad osobně (tj. posíláte ho poštou nebo podáváte elektronicky), dejte si velký pozor na správné určení vašeho územního pracoviště finančního úřadu. Když se spletete a pošlete daňové přiznání jinam, riskujete, že než si mezi sebou úřady vaše přiznání předají, uplyne lhůta pro řádné podání přiznání.
Potom vám hrozí sankce za pozdní podání, počítaná od prvního dne po uplynutí lhůty pěti pracovních dnů (od 9. 4. 2020), riziko nicméně není velké. Pokud se totiž vaše daňové přiznání zaslané poštou takto zatoulá jen v rámci vašeho kraje a dorazí na územní pracoviště, které spadá pod stejný finanční úřad jako to vaše, nemusíte se penalizace obávat. A pokud půjdete se svým daňovým přiznáním na finanční úřad osobně a netrefíte ten „správný“, také vám nic nehrozí, osobní podání můžete učinit u jakéhokoli územního pracoviště.
Kam a kdy zaplatit daň
Mějte na paměti, že pro zaplacení daně platí stejné lhůty jako pro podání daňového přiznání, tj. do 1. dubna 2020, respektive 1. července 2020.
Daň můžete zaplatit těmito způsoby:
* v hotovosti na pokladnách vybraných územních pracovišť finančních úřadů. Seznam pokladen finančních úřadů pro placení v hotovosti naleznete na těchto stránkách finanční správy: (https://www.financnisprava. cz/assets/cs/prilohy/d-placenidani/2019_letak_Seznam-pokladenFU-placeni_v_hotovosti.pdf), * v hotovosti prostřednictvím bezplatné poštovní poukázky A – doklad V/DS nebo klasickou poštovní poukázkou typu A (tato forma placení daní není osvobozena od poštovních poplatků),
* bezhotovostně převodem z bankovního účtu na bankovní účet finančního úřadu, pod který spadá vaše územní pracoviště.
Na poštovní poukázce A se musí do všech kolonek uvést správné a úplné údaje. Při ručním vyplňování údajů dávejte pozor, aby jednotlivé číslice byly dobře čitelné, a dále je vhodné, aby při vyplňování údajů byla používána černá barva písma (při použití jiné barvy dochází k většímu výskytu chybně nebo nečitelně sejmutých údajů).
Velmi podrobné informace k možnostem placení daní spolu s přesným návodem, jak vyplnit poštovní poukázku, najdete na těchto stránkách finanční správy: (https:// www.financnisprava.cz/ cs/dane/placeni-dani/ jak-spravne-zaplatit-dan/2020).
Při bezhotovostní platbě musíte dávat pozor na označení platby, aby bylo zřejmé, že chcete převodem uhradit daň z příjmů fyzických osob a že jste to právě vy, kdo daň poukazuje.
Svou totožnost finančnímu úřadu prokážete prostřednictvím variabilního symbolu, kterým je buď vaše DIČ (bez písmen „CZ“), bylo-li vám přiděleno, nebo vaše rodné číslo bez mezer, pomlček a lomítek.
Číslo bankovního účtu se pak skládá z následujících částí:
* Předčíslí bankovního účtu, které určuje, jakou daň platíte; pro daň z příjmů fyzických osob je to 721.
* Matrikové části, která slouží pro definování finančního úřadu, pod který spadá vaše místně příslušné územní pracoviště; seznam čísel matrik naleznete v naší příloze anebo na internetových stránkách finanční správy na adrese (https://www.financnisprava.cz/cs/ dane/placeni-dani/bankovni-ucty-financnich-uradu).
* Kódu banky, kterým je pro všechny finanční úřady 0710, což je Česká národní banka.
Při úhradě daně z příjmů, stejně jako ostatních daní, mějte na paměti, že se za den platby považuje buď ten den, kdy je částka zaplacena v hotovosti na finančním úřadě nebo územním pracovišti, nebo den, kdy je platba daně připsána na bankovní účet tohoto úřadu – nikoli tedy den, kdy platba odešla z vašeho bankovního účtu.
Nezapomeňte proto peníze převést včas. Zpozdíte-li se s platbou o více než čtyři pracovní dny, hrozí vám ze strany finančního úřadu sankce. Příjmy, které nemusíte do přiznání uvádět Ne všechny příjmy musíte do přiznání uvádět, protože některé z nich nepodléhají dani z příjmů fyzických osob.
Týká se to tří následujících skupin:
1. Příjmy, které nejsou předmětem daně. Jedná se například o úvěry a zápůjčky, příjmy z rozšíření nebo vypořádání společného jmění manželů, příjmy z vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky anebo příjmy za práci au-pair. Pokud jste zaměstnanci, dále pro vás nejsou předmětem daně např. náhrady cestovních výdajů, osobní ochranné pracovní prostředky, pracovní oděvy, obuv, mycí a čisticí prostředky apod., které vám zaměstnavatel poskytl pro výkon vaší práce. Jste-li společníci v. o. s. nebo komplementáři k. s., nejsou pro vás předmětem daně také náhrady cestovních výdajů do limitu stanoveného zákoníkem práce pro státní zaměstnance.
2. Příjmy, které jsou od daně osvobozené.
Přehled většiny těchto příjmů najdete v boxu „Příjmy, které zdaňovat nemusíte“.
3. Příjmy, které byly zdaněné zvláštní srážkovou daní – například úroky z běžného účtu, podíly na zisku, úroky ze stavebního spoření, dluhopisů, výnosy z vkladních knížek anebo příjmy autorů do 10 tisíc měsíčně od jednoho plátce.
Příjmy, které zdaňovat nemusíte Z prodeje rodinného domu nebo bytu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v nich po dobu dvou let bezprostředně před prodejem máte bydliště. Pokud v nemovitosti nebydlíte celé dva roky, lze osvobození zachovat, pokud příjmy z prodeje použijete na uspokojení svých bytových potřeb.
* Z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor, ve kterých nebydlíte, ale vlastníte je déle než pět let; pokud takovou nemovitost zdědíte v řadě přímé, třeba po rodičích, manželce/manželovi či dětech, započítává se do uvedených pěti let i doba, po kterou byla nemovitost ve vlastnictví zůstavitele (tzn. zemřelého příbuzného).
* Příjmy z prodeje movitých věcí (s výjimkou vozidla,
letadla či lodě, které vlastníte méně než jeden rok).
* Příjmy přijaté jako náhrada škody.
* Ceny z některých soutěží nepřevyšující 10 tisíc korun.
* Dávky a služby z nemocenského, důchodového a zdravotního pojištění, státní sociální podpory, peněžní pomoci obětem trestné činnosti, sociálního zabezpečení, dávky sociální péče a dávky pomoci v hmotné nouzi, sociální služby.
* Pravidelně vyplácené důchody do výše 480 600 korun.
* Plnění z vyživovací povinnosti.
* Náhrada výdajů účelně vynaložených v souvislosti s darováním krve, tkání, buněk nebo orgánů poskytovaná podle jiných právních předpisů.
* Stipendia ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje, z prostředků vysoké školy nebo veřejné výzkumné instituce.
* Podpory a příspěvky z nadací, nadačních fondů a spolků.
* Plnění z pojištění osob včetně vyplacení prostředků účastníka důchodového spoření při ukončení důchodového spoření podle zákona o ukončení důchodového spoření.
* Dávky z úrazového pojištění.
* Příjmy z prodeje podílu na obchodních společnostech a z převodu členských práv v družstvech, pokud podíl držíte déle než pět let. * Státní podporu ze stavebního
spoření.
* Dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obcí, krajů, státních fondů, z přidělených grantů nebo příspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý podle zvláštního právního předpisu.
* Náhrady za uvolnění bytu.
* Příjmy z prodeje cenných papírů, pokud jejich roční úhrn nepřesáhne 100 000 korun a pokud cenné papíry nebyly zahrnuty do vašeho obchodního majetku.
* Příjmy z prodeje cenných papírů, držíte-li je déle než tři roky a nebyly zahrnuty ve vašem obchodním majetku, popř. pokud zahrnuty v obchodním majetku byly, držíte-li je déle než tři roky od jejich vyřazení z obchodního majetku.
* Náhrada za věcné břemeno vzniklé ze zákona nebo
rozhodnutím státního orgánu.
* Kurzový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku ani o účet vedený na zahraničním měnovém trhu.
* Daňový bonus.
* Příjmy, které jste získali zděděním od blízkých
příbuzných.
* Obmyšleného z majetku, který byl do svěřenského fondu vyčleněn pořízením pro případ smrti nebo zvýšil majetek svěřenského fondu pořízením pro případ smrti.
* Dary získané od příbuzného v linii přímé a v linii vedlejší dle nového občanského zákoníku a dary od osoby, se kterou žijete ve společné domácnosti nejméně rok před tím, než vás obdarovala, a během této doby jste pečoval o domácnost či byl na dárce odkázán výživou.
* Nabytí vlastnického práva k pozemku nebo ze zřízení věcného břemene, pokud k těmto příjmům došlo na základě rozhodnutí pozemkového úřadu o pozemkových úpravách.
* Nabytí vlastnického práva k věci na základě jeho převodu nebo přechodu podle zákona upravujícího převody vlastnického práva k jednotkám některých bytových družstev, je-li nabyvatelem oprávněný člen družstva.
* Nabytí vlastnického práva k rodinnému domu nebo jednotce, která zahrnuje družstevní byt nebo družstevní nebytový prostor, který je garáží, sklepem nebo komorou, a nezahrnuje jiný nebytový prostor, je-li nabyvatelem fyzická osoba, která je členem bytového družstva, která je nájemcem tohoto rodinného domu nebo jednotky ve vlastnictví družstva a která se sama (nebo její právní předchůdce) podílela na jeho pořízení členským vkladem.
* Nabytí vlastnického práva k jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, je-li ve vlastnictví právnické osoby vzniklé za účelem, aby se stala vlastníkem domu s jednotkami, a fyzická osoba, která vlastnické právo k jednotce nabývá, je nájemcem této jednotky, je členem této právnické osoby a podílela se (nebo její právní předchůdce) svým peněžním nebo nepeněžním plněním na pořízení domu s jednotkami. * Dary osobám provozujícím zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, jsou-li použity k provozu tohoto zařízení.
* Bezúplatné příjmy, které prokazatelně použijete na zvýšení kvalifikace, změnu kvalifikace či studium (v těchto případech nicméně vyjma příjmů ze závislé činnosti), léčení, úhradu sociálních služeb nebo na zakoupení pomůcky pro zdravotně postižené, jakož i přímé poskytnutí takové pomůcky.
* Dar přijatý na humanitární nebo charitativní účel nebo
z veřejné sbírky.
* Dary přijaté v souvislosti s podnikáním ve formě reklamního předmětu opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 500 korun.
* A konečně pokud budete kandidovat na funkci prezidenta republiky a zúčastníte se prvního kola volby, nabytí majetku prokazatelně použitého na financování volební kampaně.
Nezapomeňte na sociální a zdravotní pojištění Pokud jste alespoň po část roku 2019 vykonávali samostatnou výdělečnou činnost, nezapomeňte podat na svou zdravotní pojišťovnu a místně příslušnou správu sociálního zabezpečení také přehledy o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti.
Zdravotní pojištění
Přehled pro svou zdravotní pojišťovnu musíte podat nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy mělo být podáno vaše daňové přiznání, tedy nejpozději do 4. května 2020. Pokud vám nevznikla povinnost daňové přiznání podat, musíte přehled odevzdat nejpozději do 8. dubna 2020.
Když přiznání zpracovává daňový poradce, termín pro podání přehledu se posune na 3. srpen 2020.
Máte však povinnost oznámit tuto skutečnost své zdravotní pojišťovně do 30. dubna 2020.
Tiskopisy přehledu má každá zdravotní pojišťovna na svých webových stránkách, kde si je můžete také stáhnout. Většina zdravotních pojišťoven již také nabízí snadné vyplnění přehledu o příjmech a výdajích na svých webových stránkách, kde je obvykle možné i jednoduše zaplatit případný nedoplatek na pojistném. Použít byste měli tiskopis té pojišťovny, u které jste byli v roce 2019 pojištěni.
Po zadání údajů do přehledu zjistíte, jaká je výše vašeho pojistného za rok 2019. Sazba pojistného činí 13,5 procenta z vyměřovacího základu.
Po odečtení případných záloh, které jste uhradili za rok 2019 (tzn.
včetně zálohy za prosinec 2019 uhrazené do 8. ledna 2020, ale bez zálohy za prosinec 2018 uhrazené do 9. ledna 2019), vám v přehledu vyjde částka výsledného přeplatku či nedoplatku na pojistném.
Vyjde-li vám nedoplatek, nezapomeňte ho do osmi dnů od podání přehledu také uhradit. Za datum úhrady se považuje den připsání částky na bankovní účet zdravotní pojišťovny.
Na základě údajů v přehledu vám může vzniknout povinnost hradit zálohy na pojistné na zdravotní pojištění.
Jejich minimální výše je v roce 2020 stanovena na 2352 korun.
Kdy musíte povinně odvádět zálohy?
Rozhodující bude, máte-li kromě příjmů z podnikání i příjmy ze zaměstnání a představuje-li pro vás podnikání hlavní, či vedlejší zdroj příjmů.
V měsících, ve kterých je pro vás hlavním zdrojem příjmů závislá činnost, (tj. dle výkladu legislativy tehdy, kdy ve vašem zaměstnání vyděláváte alespoň minimální mzdu a zaměstnavatel za vás z tohoto příjmu odvede pojistné), bude vaše podnikání považováno za vedlejší zdroj příjmů. V takovém případě vám nevznikne povinnost hradit zálohy. Ty rovněž nemusíte hradit v měsících, v nichž:
* jste byli po celou dobu v pracovní neschopnosti,
* byla vám nařízena karanténa nebo
* začínáte s výdělečnou činností a zároveň pro vás neplatí minimální vyměřovací základ (např. je za vás plátcem pojistného stát), a to až do podání prvního přehledu o příjmech a výdajích.
Zálohy jsou splatné vždy od prvního dne běžného měsíce do osmého dne měsíce následujícího.
Zálohu na zdravotní pojištění ve výši vypočtené na základě přehledu za rok 2019 je třeba zaplatit poprvé za měsíc, ve kterém byl nebo měl být tento přehled podán. Do té doby je pro vás určující výše záloh, která vám vyšla v přehledu za rok 2018.
Pokud však platíte minimální zálohy, je třeba jejich částku zvýšit na 2352 korun již za leden 2020.
Pojistné na sociální zabezpečení
Poté co se vypořádáte s přehledem pro zdravotní pojišťovnu, čeká na vás ještě přehled pro správu sociálního zabezpečení.
Zpracováváte-li si daňové přiznání sami bez pomoci daňového poradce a podáváte-li je v řádném termínu, musíte přehled odevzdat nejpozději do 4. května 2020. Pokud vám nevznikla povinnost podat daňové přiznání, stačí, když přehled odevzdáte do 31. července 2020.
Když vaše přiznání zpracovává poradce a tuto skutečnost do 30. dubna 2020 doložíte správě sociálního zabezpečení, prodlužuje se vám lhůta pro podání přehledu do 3. srpna 2020.
Tiskopis přehledu pro správu sociálního zabezpečení je na rozdíl od přehledu pro zdravotní pojišťovny univerzální.
Klasické papírové tiskopisy přehledu si můžete vyzvednout na každé okresní správě sociálního zabezpečení anebo si můžete formulář včetně pokynů k jeho vyplnění stáhnout v elektronické podobě na webu České správy sociálního zabezpečení (https://eportal.cssz.cz/ sekce Tiskopisy).
Disponujete-li zaručeným elektronickým podpisem, můžete přehled podat elektronicky. Stále to však není povinností.
Po vypočtení výše vašeho pojistného za rok 2019 a odečtení záloh zaplacených za minulý rok vám vyjde výše nedoplatku či přeplatku na pojistném.
Doplatek na pojistném neopomeňte uhradit do osmi dnů ode dne, kdy byl, popřípadě kdy měl být podán váš přehled. Za datum úhrady se stejně jako u zdravotního pojištění považuje den připsání částky na bankovní účet správy sociálního zabezpečení. Při nedodržení uvedené lhůty vás nemine penále ve výši 0,05 procenta dlužné částky pojistného za každý den prodlení.
Chcete-li platit pojistné poštovní poukázkou, kterou vám předvyplní správa sociálního zabezpečení, musíte o to správu sociálního zabezpečení písemně, telefonicky, datovou schránkou, osobně nebo e-mailem požádat.
Kromě přeplatku či nedoplatku na pojistném si na základě údajů v přehledu vypočítáte i výši záloh pro rok 2020, pokud jste povinni je hradit.
Takto vypočtené zálohy musíte poprvé uhradit již za měsíc, ve kterém přehled podáte.
Do té doby byste měli platit zálohy ve výši vypočtené na základě přehledu z loňského roku, popřípadě zálohy v zákonem stanovené minimální výši. Záloha na pojistné za kalendářní měsíc je splatná od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, na který se platí.
Povinnost platit zálohy je přitom ovlivněna tím, zda je vaše podnikání v daném měsíci považováno za hlavní, či vedlejší činnost. Povinnost platit zálohu totiž máte pouze tehdy:
* je-li vaše podnikání považováno za vaši hlavní činnost (minimální záloha v tomto případě pro rok 2020 činí 2544 korun měsíčně, ale pokud v roce 2020 nezačínáte s podnikáním a na základě posledního přehledu vám vyšly zálohy nižší, platí se v této nové výši až od podání přehledu za rok 2019);
* je-li vaše podnikání činností vedlejší a váš roční příjem z ní plynoucí překročil za rok 2019 částku 78 476 korun (částka se snižuje o 6540 korun za každý měsíc, ve kterém není vedlejší výdělečná činnost vykonávána), minimální záloha pro rok 2020 v tomto případě činí 1018 korun, ale opět, pokud vám v posledním podaném přehledu vyšla záloha nižší, budete ji případně platit až po podání přehledu za rok 2019.
Za vedlejší činnost je vaše podnikání v daném měsíci považováno tehdy, když pro vás platí alespoň jedna z následujících podmínek alespoň po část měsíce:
* kromě podnikání jste rovněž zaměstnáni (a toto zaměstnání zakládá účast na nemocenském pojištění zaměstnanců – nejedná se tedy např. o dohody o provedení práce s odměnou do 10 000 korun);
* máte nárok na výplatu invalidního důchodu nebo vám byl přiznán starobní důchod;
* máte nárok na rodičovský příspěvek, peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenskou z důvodu těhotenství a porodu či pečujete o osobu, která je na vaší péči závislá; * vykonáváte vojenskou službu, kromě vojáků
z povolání;
* studujete a ještě vám nebylo 26 let.
Pokud jste se nenašli mezi výše zmíněnými skupinami, pak je vaše podnikání považováno za činnost hlavní a zálohy hradit musíte vždy. V roce 2019 může být vaše samostatná činnost vedlejší, i když se z vašeho podnikání dobrovolně účastníte nemocenského pojištění.
Nemocenské pojištění Minimální měsíční výše pojistného na nemocenské pojištění v roce 2020 činí 126 korun. Pojistné je splatné od prvního do posledního dne kalendářního měsíce, na který se pojistné platí.
Maximální výše pojistného na nemocenské pojištění vychází z měsíčního průměru vyměřovacího základu na posledním přehledu o příjmech a výdajích. K přehledům starším tří let se nepřihlíží a stejně tak nelze využít přehled za rok, ve kterém byla činnost vykonávána méně než čtyři měsíce. Pokud tedy například s podnikáním začínáte a žádný relevantní poslední přehled nemáte, řiďte se maximem odvozeným pro tento účel od průměrné mzdy, které v roce 2020 vzrostlo na 366 korun. Neměli byste tedy platit méně než 126 korun a zároveň více než 2,3 procenta z průměrného vyměřovacího základu z posledního přehledu. Cokoli nad tuto částku nebude bráno v potaz pro výpočet peněžité pomoci v mateřství ani dávek v pracovní neschopnosti a po podání přehledu se stane přeplatkem, který vám bude vrácen.
V roce 2019 jsou od daně z příjmů fyzických osob osvobozeny pravidelně vyplácené důchody až do částky 480 600 korun. Žádost o prodloužení lhůty pro podání přiznání musíte finančnímu úřadu předložit do 1. dubna. Pokud máte zřízenou datovou schránku, přiznání musíte podat elektronicky.
Pokud přiznání odevzdáváte osobně, nechte si na finančním úřadu potvrdit jeho kopii.
Jak sestavit číslo účtu vašeho finančního úřadu
* Pan Jindřich Novák má trvalé bydliště v Rozkoši, DIČ mu přiděleno nebylo.
* Chce bezhotovostně zaplatit daň z příjmů fyzických osob za rok 2019.
* Podíval se na internetové stránky finanční správy. Tam zjistí, že:
* jeho místně příslušným finančním úřadem je Finanční úřad pro Jihomoravský kraj a
* své daňové přiznání podá na územní pracoviště tohoto úřadu ve Znojmě,
* předčíslí účtu bude 721, matriková část 77628621 a kód banky 0710. Celé číslo tak bude 721-77628621/0710.
* Jako variabilní symbol pan Novák uvede své rodné číslo bez lomítka a při bezhotovostním bankovním převodu použije univerzální konstantní symbol 1148.
Matrikové části bankovních účtů finančních úřadů
Matriková část finančního úřadu
Finanční úřad pro hlavní město Prahu .................................................................... 77628031
Finanční úřad pro Středočeský kraj .............................................................................77628111
Finanční úřad pro Jihočeský kraj ................................................................................77627231
Finanční úřad pro Plzeňský kraj ....................................................................................77627311
Finanční úřad pro Karlovarský kraj ............................................................................77629341
Finanční úřad pro Ústecký kraj ......................................................................................77621411
Finanční úřad pro Liberecký kraj ............................................................................... 77628461
Finanční úřad pro Královéhradecký kraj ..................................................................77626511
Finanční úřad pro Pardubický kraj .............................................................................77622561
Finanční úřad pro Kraj Vysočina ................................................................................67626681
Finanční úřad pro Jihomoravský kraj ...................................................................... 77628621
Finanční úřad pro Olomoucký kraj ..............................................................................47623811
Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj .................................................................77621761
Finanční úřad pro Zlínský kraj ......................................................................................47620661
Specializovaný finanční úřad ........................................................................................77620021
Zdroj: http://www.financnisprava.cz/
Důležité termíny spojené s přiznáním za rok 2019
Když nemáte daňového poradce ani povinný audit
* 1. dubna 2020 – podání daňového přiznání + úhrada daně (nebo doplatku daně) za rok 2019.
* 4. května 2020 – podání přehledu o příjmech a výdajích OSVČ u příslušné správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny.
* 12. května 2020, resp. do osmi dnů po podání přehledu – úhrada doplatku pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na zdravotní pojištění OSVČ.
Když máte daňového poradce nebo povinný audit
* 1. dubna 2020 – předložení plné moci ke zpracování a podání přiznání udělené daňovému poradci příslušnému finančnímu úřadu.
* 30. dubna 2020 – doložení skutečnosti, že přiznání OSVČ zpracovává daňový poradce nebo OSVČ podléhá povinnému auditu, na příslušnou správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu.
* 1. července 2020 – podání daňového přiznání + úhrada daně (nebo doplatku daně) za rok 2019.
* 3. srpna 2020 – podání přehledů o příjmech a výdajích OSVČ u příslušné správy sociálního zabezpečení a u příslušné zdravotní pojišťovny.
* 11. srpna 2020, resp. do osmi dnů po podání přehledu – úhrada doplatku pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění OSVČ. Přehled pro zdravotní pojišťovnu musíte podat nejpozději do jednoho měsíce ode dne, kdy mělo být podáno daňové přiznání.