iDNES.cz: OSVČ a paušální daň: kdo na této novince vydělá a komu se nevyplatí, 23.10.2020

Poslaneckou sněmovnou úspěšně prošla paušální daň pro osoby samostatně výdělečně činné. Předloha teď míří do Senátu. Podle odborníků se však režim paušální daně nevyplatí všem OSVČ. Kdo na novince může vydělat? A jak je to s odvody na sociální a zdravotní pojištění u těch živnostníků a podnikatelů, jimž se paušální daň nevyplatí?

V případě úspěšného dokončení celého legislativního procesu budou moci paušální daň uplatnit osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které nejsou plátci DPH a mají roční příjem do milionu korun. Vstup do režimu paušální daně bude dobrovolný. V paušální dani bude zahrnuta platba zdravotního pojištění, sociálního pojištění i daně z příjmu. Měsíční platba paušální daně v roce 2021 bude činit 5 469 korun.

„V této částce je zahrnuto minimální sociální pojištění ve výši 2 976 korun, minimální zdravotní pojištění ve výši 2 393 korun a daň z příjmů ve výši 100 korun. OSVČ, které budou chtít za rok 2021 paušální daň uplatnit, musí tuto skutečnost oznámit příslušnému finančnímu úřadu nejpozději do 10. ledna 2021,“ říká Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

„Paušální daň znamená snížení administrativní zátěže a úsporu desítek tisíc korun ročně. Živnostníků se dokonce nebude týkat daňová kontrola z finančního úřadu. Pokud živnostník zaplatí paušál ve výši 5 469 korun, nikdo nebude zkoumat, zda měl zaplatit více nebo méně,“ dodává Michal Jelínek, daňový expert a partner V4 Group.

Podle hlavního ekonoma Trinity bank Lukáše Kovandy by se paušální daň měla vyplatit zhruba 120 tisícům živnostníků a drobných podnikatelů. Ke konci loňského roku byl v Česku zhruba jeden milion podnikatelů, kteří si samostatnou výdělečnou činností skutečně vydělávají.

Kdo na paušální dani vydělá a kdo ne

„Hlavní výhodou paušální daně je jednoduchost, která ročně ušetří i několik hodin papírování. Reálně si mohou polepšit především ti živnostníci, kteří uplatňují nižší výdajové paušály, například ve výši 40 procent,“ říká Petr Kymlička, partner poradenské společnosti Moore Czech Republic.

„Mezi takové profese spadají takzvaná svobodná povolání, jako jsou advokáti, architekti, lékaři, notáři, odhadci, překladatelé, soudní exekutoři, tlumočníci, veterináři a kupříkladu auditoři. Třicetiprocentní paušál se uplatňuje hlavně na příjmy z pronájmu,“ vyjmenovává Michal Jelínek.

„Například bezdětný živnostník s ročními tržbami 800 tisíc korun, který právě uplatňuje čtyřicetiprocentní paušál, díky přechodu na paušální daň ušetří na odvodech státu 7 001 korun měsíčně čili 84 012 korun ročně,“ upozorňuje Lukáš Kovanda.

Podnikatelům, kteří uplatňují 60procentní paušál, se tato daň vyplatí jen v případě, že nemají děti ani manželku a jejich roční příjem bude zhruba do 83 tisíc korun. „Důležité je, aby podnikatelův příjem nepřekročil částku milion korun,“ poznamenává Jelínek.

Paušální daň se podle odborníků naopak nevyplatí například zemědělcům a řemeslníkům, kteří uplatňují 80procentní výdajový paušál. Jde například o profese, jako jsou kadeřnice, zámečníci, truhláři, řezníci, pekaři, pivovarníci, zlatníci, kováři, zedníci, klempíři, hodináři a opraváři silničních vozidel.

Odvody u těch, kdo paušální daň neuplatní

Pro ty, kteří koncept paušální daně v příštím roce nevyužijí, bude platit klasický režim. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí OSVČ každý měsíc platit zálohu na zdravotní pojištění a sociální pojištění. Výše měsíčních záloh závisí na dosaženém zisku v minulém roce, při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být vždy placeny alespoň minimální měsíční zálohy.

Minimální měsíční odvody se opět zvyšují

„Minimální záloha na sociální pojištění se pro příští rok zvyšuje o 44 korun na 2 588 korun a záloha na zdravotní pojištění se zvyšuje o 41 korun na 2 393 korun,“ upozorňuje daňová poradkyně Gabriela Ivanco.

Měsíční záloha na zdravotní pojištění je splatná do 8. dne následujícího měsíce. Minimální záloha na zdravotní pojištění ve výši 2 393 korun bude muset být zaplacena již za leden.

Měsíční záloha na sociální pojištění je splatná do konce měsíce, za který se platí. Minimální měsíční záloha ve výši 2 588 korun se platí po odevzdání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2020, nikoliv tedy již za leden, jako je tomu u zdravotního pojištění. „Opožděné platby na povinném pojistném nebo platby v nižší částce jsou sankcionovány předepsaným penálem, OSVČ by tedy měly platit povinné zálohy řádně a včas,“ upozorňuje daňová poradkyně.

Jak se zvyšuje maximální sociální pojištění

Pro výpočet sociálního pojištění je stanoven maximální vyměřovací základ, takže z částky nad strop se již sociální pojištění neplatí. Maximální vyměřovací základ pro rok 2021 se zvyšuje z 1 672 080 korun na 1 701 168 korun. „Maximální roční sociální pojištění pro OSVČ bude tedy za rok 2021 činit 496 742 korun,“ doplňuje Gabriela Ivanco.

Zdravotní pojištění se naproti tomu platí z jakkoliv vysokého vyměřovacího základu.