FinTag.cz: Banky na konci roku masivně převáděly státní dluhopisy; 31. 1. 2024

Zahraniční investoři na konci roku 2023 poprvé drželi české státní dluhopisy v hodnotě za víc než bilion korun. Jejich podíl na všech vydaných českých státních dluhopisech vzrostl na 35,4 procenta. Ještě na konci září činil 28,79 procenta.

Vyplývá to z údajů, které dnes [31.1.] zveřejnilo Ministerstvo financí ČR [MF ČR]. Podle MF ČR za aktuálními daty stojí zejména převody státních dluhopisů v rámci jednotlivých finančních skupin.

„Jedná se tedy o krátkodobý výkyv v podílu nerezidentů z důvodu právního vlastnictví k přijatému předmětu finančního zajištění v podobě státních dluhopisů České republiky bez dopadu na ekonomické vlastnictví, které zůstalo i nadále v původním rezidentském sektoru,“ uvedlo MF ČR.

To potvrdil i hlavní ekonom České bankovní asociace [ČBA] Jakub Seidler. I podle něj aktuální data ukazují na jednorázový výkyv na konci roku. Dle jeho slov ho způsobily operace mezi českými bankami a jejich zahraničními matkami. Jsou to přitom banky, které masivně investují do státních dluhopisů. Anebo jejich investiční společnosti. Čímž mimo jiné i výrazně ovlivňují kurz koruny.

„Výkyv způsobilo metodické zachycení operací mezi českými bankami a jejich zahraničními matkami. Na metodickou příčinu upozornilo i ministerstvo financí, podle kterého zachycená změna zaznamenává změnu právního vlastnictví, zatímco ekonomické vlastnictví dluhopisů zůstalo českým bankám,“ vysvětlil narůst držitelů českých státních dluhopisů Seidler.

Státní dluhopisy a spojitost s windfall tax

Podle některých ekonomů a zejména pak daňových poradců státní dluhopisy sehrávají i významnou roli ve věci placení takzvané windfall tax. Do zisků bank totiž vstupují i výnosy z držby státních dluhopisů, jakkoli je stát osvobozuje od daně z příjmů.

„Vzhledem k tomu, že základem pro windfall tax je stanoven zisk, banky tento zisk v rámci daňové optimalizace snížily na takovou úroveň, aby výsledný rozdíl mezi takzvaným srovnávaným základem daně a aritmetickým průměrem takzvaných upravených srovnávacích základů daně byl co nejnižší, nulový, anebo dokonce záporný,“ vysvětluje daňová poradkyně společnosti Mazars Gabriela Ivanco.

„Dalším výrazným aspektem, proč windfall tax pravděpodobně nepřinese státu takové výnosy, jaké vláda očekávala, je skutečnost, že do zisků bank vstupují i výnosy z držby státních dluhopisů, které jsou ale od daně z příjmů osvobozené, a nevstupují tedy ani do srovnávaného základu daně,“ dodává Ivanco.

Podíl zahraničních investorů na českém dluhu

Zahraniční investoři – většinou banky nebo jejich investiční společnosti – drželi na konci roku české státní dluhopisy za 1,05 bilionu korun. V meziročním srovnání to bylo o 350,7 miliardy korun víc. Celkové zadlužení Česka prostřednictvím dluhopisů k 31. prosinci dosáhlo 2,96 bilionu korun.

Podíl dluhopisů v držení zahraničních investorů se meziročně zvýšil o 8,65 procentního bodu na 35,4 procenta. Od začátku roku 2022 přitom byl dlouhodobě stabilní a pohyboval se mezi 27 a 29 procenty, zatímco objem dluhopisů v držení zahraničních investorů postupně rostl v souvislosti s rostoucím státním dluhem Česka.

Podíl zahraničních investorů držících české státní dluhopisy v posledních letech  

Podíl na domácích státních dluhopisech v %

Objem v mld. Kč

31.12.2017

41,64

570,8

31.12.2018

41,81

579,7

31.12.2019

40,55

582,5 

31.12.2020  

31,18

586,9

31.12.2021

26,53

608 

31.12.2022 

26,75 

698,3 

31.12.2023 

35,40 

1049

[Zdroj: MF ČR]

V letošním roce jsou splatné státní dluhopisy za 162,7 miliardy korun, vyplývá z dalších ůdajů ministerstva financí. Stát splatné dluhopisy nahrazuje emisí nových. V letošním roce chce ministerstvo financí podle Strategie financování a řízení státního dluhu nabídnout na trh krátkodobé a střednědobé dluhopisy za 300 až 400 miliard korun.

Publikováno na serveru FinTag.cz dne 31. ledna 2024.