Právo: Rodiče dětí smí žádat o práci z domu; 7. 10. 2023

Automatický nárok na home office lidem pečujícím o malé děti či invalidní příbuzné ani třeba těhotným zaměstnankyním proti původnímu návrhu nakonec nevzniká. Zákoník nicméně nově stanoví například to, že těhotným ženám nebo rodičům dětí do jednoho roku zaměstnavatel už nemůže nařídit práci přesčas.

Pokud o práci na dálku požádá zaměstnanec, který nespadá do žádné z výše uvedených kategorií, může zaměstnavatel žádost o home office odmítnout bez odůvodnění.

„Práce na dálku je širším pojmem než práce z domova, a bude aplikována na všechny případy, kdy se zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodnou na výkonu práce mimo pracoviště zaměstnavatele, například tedy z chaty, z chalupy či z jiného místa,“ uvedla ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová.

Jak dále upozornila, novela neposkytuje konkrétní návod, jak má vypadat zdůvodnění případného odmítnutí žádosti o home office. „To může vést i k extrémnímu výkladu, že jakékoliv zdůvodnění bude postačujícím,“ podotkla Hekšová.

„I když v praxi většinou dojde, stejně jako v minulosti, k rozumné dohodě mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, může nejasná hranice uplatňování odmítnutí práva specifické skupiny zaměstnanců na práci na dálku přinést i soudní spory,“ míní.

Podle ní se tak otevírá prostor pro kolektivní vyjednávání a stanovení podrobnějších pravidel ve vnitřních předpisech zaměstnavatele.

Úhrada nákladů

Podle doprovodné vyhlášky k zákoníku by lidé pracující na dálku měli na náhradu nákladů dostávat 4,60 Kč na hodinu.

Pokud by pracovník pracoval z domova pět dnů v měsíci vždy osm hodin, paušál by se dostal na zhruba 180 korun.

Paušál na daný měsíc dostává pracovník nejpozději v dalším měsíci. Zaměstnavatel by měl přispívat na elektřinu, teplo či vodu za každou započatou hodinu práce, pokud si to zaměstnanec písemně sjednal nebo to stanovuje firemní předpis.

Zaměstnavatel se ale může se zaměstnancem i písemně dohodnout, že mu náhrada nepřísluší. Třetí možností zůstává náhrada skutečných nákladů, když je dotyčný prokáže.

Daňové dopady

„Paušální náhrada nebude u zaměstnance podléhat dani z příjmu fyzických osob, a tedy ani odvodům pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění,“ podotkla poradkyně společnosti Mazars Gabriela Ivanco. Takto vynaložený náklad bude pro zaměstnavatele za daňově uznatelný.

„Náhrady hrazené paušální částkou vyšší než stanovenou zákonem budou považovány za zdanitelný příjem zaměstnance,“ dodala.

Základem pro sjednání práce z domu je nově písemná dohoda, kterou musí zaměstnavatelé se zaměstnanci uzavřít do začátku listopadu, připomněla Anna Kevorkyan z portálu Jen-Práce.cz.

Týká se to všech zaměstnanců, kterým již dnes práci na dálku zaměstnavatel umožňuje a zatím s nimi písemnou dohodu neuzavřel.

„Náležitosti dohody nejsou zákonem stanoveny, proto doporučuji pro právní jistotu obou stran určit alespoň základní podmínky výkonu práce na dálku. Mezi ně patří zejména místo nebo místa výkonu práce, způsob komunikace, rozvržení pracovní doby a objem práce, zadávání a kontrola práce,“ řekla Právu.

Závazek z dohody o práci na dálku lze rozvázat písemnou dohodou zaměstnavatele se zaměstnancem ke sjednanému dni. Tento závazek mohou zaměstnavatel nebo zaměstnanec rovněž písemně vypovědět z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu s patnáctidenní výpovědní dobou.

Zákoník rovněž umožňuje, aby se strany dohodly na jiné délce výpovědní doby či na tom, že závazek z dohody nemůže vypovědět žádná ze stran.

Změny jsou i u dohodářů

Zákoník nově upravuje i podmínky zaměstnávání na dohodu.

Stanoví, že lidem pracujícím na dohody má zaměstnavatel plánovat pracovní dobu nejméně tři dny předem.

Pokud splní podmínky, vznikne jim od příštího roku nárok na dovolenou i příplatky za práci o svátcích, víkendech či v noci.

Při placení odvodů budou pobírat ošetřovné a po půl roce práce mohou žádat o běžnou smlouvu.

Publikováno v deníku Právo dne 7. října 2023.