iDNES.cz: Jak se letos zdaňují vysoké příjmy a co již neovlivní budoucí důchod; 4.11.2021

Pro rok 2021 jsou v Česku zavedeny dvě sazby daně z příjmů fyzických osob. Které příjmy podléhají vyšší sazbě daně? Jak je to s odvody na sociální a zdravotní pojištění? A jaký příjem neovlivní budoucí státní důchod? Spolu s daňovou poradkyní přinášíme odpovědi na tyto základní otázky.

Do daňového základu ve výši 1 701 168 korun za rok 2021 podléhají zdanitelné příjmy nižší 15% sazbě daně z příjmů. Příjmy nad tuto částku již podléhají 23% sazbě daně z příjmů fyzických osob. Zdanění v Česku je tedy progresivní a lidé s vysokými příjmy zaplatí na dani z příjmu v procentním vyjádření více než občané s nižšími příjmy. Ve většině vyspělých zemí světa je však daňová progrese vyšší než v Česku.

„Vyšší 23% daňové sazbě podléhají všechny zdanitelné příjmy, tedy nejenom ze zaměstnání a podnikání, ale i například z nájmu nebo z kapitálového majetku,“ říká Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.

Za rok 2021 se neplatí solidární daň

V loňském roce se odváděla z rozhodných příjmů nad limit nejenom 15% daň z příjmu, ale i 7% solidární daň. Souhrnná daňová povinnost se potom vyčíslila v daňovém přiznání. Za rok 2021 se již solidární daň neplatí, ale současně byla zavedena druhá daňová sazba.

„Solidární dani podléhala pouze souhrnná hrubá mzda ze zaměstnání a hrubý zisk ze samostatné výdělečné činnosti, občané s nadstandardními pasivními příjmy si tedy za rok 2021 daňově pohorší,“ dodává Ivanco.

Jak je to s odvody na pojistném

Odvodům na zdravotní pojištění podléhají jakkoliv vysoké příjmy ze závislé činnosti a samostatné výdělečné činnosti. Pro výpočet zdravotního pojištění není stanoven žádný strop. Vzhledem k tomu, že při výpočtu zdravotního pojištění se neuplatňují žádné slevy, ani na děti, tak to znamená, že v procentním vyjádření zaplatí na zdravotním pojištění všichni zaměstnanci stejně.

Naproti tomu sociální pojištění se odvádí pouze do dosažení maximálního vyměřovacího základu ve výši 1 701 168 korun, z částky nad tento limit se již sociální pojištění neplatí.

„Odvodům na zdravotní a sociální pojištění podléhají pouze příjmy ze zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti, z pasivních příjmů se sociální a zdravotní pojištění neplatí bez ohledu na jejich výši,“ dodává daňová poradkyně.

Pasivními příjmy mohou být například příjmy z pronájmu nemovitostí, výnosy z dluhopisů a jiných cenných papírů, úroky z poskytnutých půjček, nebo třeba dividendy z akcií. Zdrojem pasivního příjmu může být i zisk z firmy, kterou jste dříve založili a po čase jste řízení svěřili vybranému manažerovi.

Příjmy nad limit neovlivní důchod

Příjmy, ze kterých není zaplaceno sociální pojištění, nemají vliv na výpočet státních důchodů. Takové příjmy tedy nezvýší budoucí starobní důchod, ani případný invalidní důchod. V praxi to znamená, že pro důchodové účely na tom za rok 2021 budou stejně občané s roční hrubou mzdou 1,8 milionu korun i třeba s roční mzdou ve výši tři miliony korun.

„Neplacení sociálního pojištění z příjmů nad strop je však pro lidi s velmi vysokými příjmy výhodné, neboť mají vyšší čistý příjem a mohou maximalizovat vlastní spoření a investování na penzi,“ sděluje Ivanco.

Autor: Eva Sovová

Bylo publikováno na serveru iDNES.cz dne 4.11.2021