Musíme znát i majitele fondů, navrhuje Jourová, 26.4.2016
Tím, kdo v Bruselu promýšlí přísnější daňová pravidla, je eurokomisařka Věra Jourová, jež Babišovi pomáhala rozjet hnutí ANO. „Důležitá je transparentnost,“ říká bývalá česká ministryně pro místní rozvoj. Co si pod tím se svým týmem představuje? Že by v každém státě EU vznikl zvláštní registr se jmény koncových vlastníků jak firem, tak různých fondů a trustů. Navíc ideálně přístupný komukoliv.
Tím, kdo v Bruselu promýšlí přísnější daňová pravidla, je eurokomisařka Věra Jourová, jež Babišovi pomáhala rozjet hnutí ANO. „Důležitá je transparentnost,“ říká bývalá česká ministryně pro místní rozvoj. Co si pod tím se svým týmem představuje? Že by v každém státě EU vznikl zvláštní registr se jmény koncových vlastníků jak firem, tak různých fondů a trustů. Navíc ideálně přístupný komukoliv.
Zatímco plán na to, že v EU budou existovat databáze akcionářů, už je v běhu a česká vláda se k němu nedávno připojila, evidence podílníků například svěřenských fondů je novinka. A dá se čekat, že idea Věry Jourové narazí na odpor některých evropských politiků.
„S ostatními ministry financí jsme se shodli, že je potřeba zvýšit transparentnost a automaticky vyměňovat informace o skutečných vlastnících mezi finančními správami,“ připouští Babiš.
Jenže úplně snadné to nebude. Londýnský deník Financial Times upozornil, že výjimka pro svěřenské fondy byla jednou z priorit britské vlády. Berlín prý zase už dřív odmítal to, co nakonec neuspělo ani u českého kabinetu, tedy aby akcionářské rejstříky byly plně veřejné. V Česku se tak v budoucnu dozvědí, komu patří ta která akciovka, jen policisté, finanční kontroloři nebo prokurátoři, ale už ne veřejnost. U fondů budou argumenty odpůrců, že jde o příliš přísné regule, jistě podobné.
Debata o tom, jak zpřísnit opatření proti daňovým únikům a praní špinavých peněz, přichází souběžně s tím, jak se mění bezpečnostní situace. „Když už se téma otevřelo v rámci snahy zamezit teroristům v přístupu k penězům, přidali jsme k tomu i Panama Papers,“ vysvětluje Jourová, podle níž by do konce roku mělo být jasněji.
V Česku je možné zakládat svěřenské fondy od roku 2014. Už když jejich vznik umožnil nový obchodní zákoník, objevily se hlasy, že se tím otevírá nová díra pro podvody – za svěřenské fondy oficiálně vystupuje jejich správce, na koho jsou fakticky psané a komu plynou zisky, je ale téměř nedohledatelné.
Na druhou stranu po nich dlouho volali například bohatí podnikatelé a jejich bankéři, kteří se touto cestou chtěli vyhnout riziku, že jejich potomci promrhají jmění z dědictví. Příklad: do fondu se v rámci rodinného vypořádaní převedou nemovitosti či podíl ve firmě a na starosti je poté mají najatí manažeři, kteří výdělky rozprostřou podle předem daného klíče.
„Vznik rejstříku beneficientů svěřenských fondů určitě významně ovlivní jejich další využití v praxi,“ říká Boris Gnoth, vedoucí oddělení transakčního poradenství Mazars. A dodává: „Dnes je jednou z výhod svěřenských fondů právě anonymita.“ Gnoth je ale přesvědčen, že těm, kteří fondy využívají kvůli předávání rodinného majetku, by databáze, již zamýšlí Jourová, nemusela tolik vadit. „V případě transferu majetku v rámci rodiny, například jako alternativy pro dědické řízení, by to až tak velký vliv mít nemuselo.“
Nicméně tím, že fondy nezřídka fungují jako forma vypořádání dědictví, a proto není vhodné, aby šlo jejich aktéry snadno dohledat, v minulosti podle Financial Times oponovala Velká Británie, kde má anonymita fondů tradici.
Jourová dále tvrdí, že je třeba se zaměřit na to, jak snadné, či spíše komplikované je, když chtějí vyšetřovatelé z jednoho státu někomu zabavit či zmrazit majetek v jiné zemi. I to by se podle ní mělo upravit, aby kroky proti finanční kriminalitě mohly být v rámci EU mnohem jednodušší. „Chci, aby se přeshraniční konfiskace staly efektivnějšími,“ říká eurokomisařka.
Publikováno v Hospodářských novinách, 26.4.2016.