Blesk: Nechce vám šéf přidat? Chtějte výhody!; 30.11.2021

Ceny zboží i energií rostou, ale platy řady zaměstnanců zůstávají stejné. Pokud se právě vaše firma brání přidávání peněz, zkuste požádat o benefity.

Vylepšení platu pomocí výhod by mohlo klapnout. Firmy se totiž snaží pomocí benefitů lákat nové zaměstnance a udržet stávající. „Pandemie rozšiřování benefitů nezastavila,“ potvrzuje analytik Michal Novák ze společnosti Platy.cz „Zatímco v roce 2019 bylo bez benefitů téměř 14 % zaměstnanců, nyní jich je nece lých 12 %,“ říká analytik.

Benefity jako lákadlo

Za stoupajícím podílem zaměstnanců s benefity je bez nich problém obsadit v některých oborech volná místa. „Firmy tudíž motivují potenciální zaměstnance k nástupu i tím, že nabízejí benefity v oborech, kde to dříve nebylo obvyklé – například v maloobchodu nebo ve výrobě,“ dodává Novák.

Benefity, které vytuní peněženku

Není výhoda jako výhoda. Možnost mít na pracovišti svého mazlíčka nebo parkovat na firemním parkovišti není k zahození, rodinnou kasu ale nevylepší. Nejlépe podle odborníků pro peněženku vychází stravenky nebo stravenkový paušál a příspěvky na penzijní a životní pojištění.

Penzijní spoření: Vylepšený důchod

Příspěvek na penzijní spoření vám vylepší budoucí důchod a pro šéfa je daňové výhodný. „Příspěvky zaměstnavatele jsou osvobozené od placení zdravotního i sociálního pojištění a zaměstnavatel si je může odečíst z daní až do výše 50 000 korun ročně,“ vysvětluje Aleš Poklop, prezident Asociace penzijních společností ČR. Na peníze od šéfa »navíc« si ale budete muset počkat a zvážit, jakým způsobem je budete čerpat.

„Když si budete peníze ze svého penzijka vybírat jednorázově (nárok na to máte v 60 letech), budete muset peníze, kterými vám přispěl zaměstnavatel, zdanit 15 %. Pokud si naspořené prostředky necháte vyplatit formou alespoň 10leté penze, dostanete je všechny,“ upozorňuje Poklop.

Získáte peníze, které se vám budou v důchodu hodit. Na peníze dosáhnete až po šedesátce, navíc při jednorázovém výběru musíte příspěvek od zaměstnavatele zdanit.

Peníze k výplatě

Letošní novinkou je stravenkový paušál. Jde o dobrovolný příspěvek zaměstnavatele na stravování, který »dává« do výplaty. Je u něj ale jiný princip daňového zvýhodnění než u stravenek. „Na straně zaměstnance jde o osvobozený příjem do hodnoty 70 % výše stravného (75,60 Kč),“ vysvětluje daňová poradkyně Mazars Gabriela Ivanco. Částku vyšší než je limit, musí zaměstnanec dodanit a zaplatit z ní odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.

Peníze, které přijdou do výplaty, je možné použít na cokoli bez jakéhokoli omezení. Při vyšších částkách je nutné peníze na stravování u zaměstnance dodanit.

Životní pojištění: Tisíce navíc

Zaměstnanci i zaměstnavateli se vyplatí i příspěvek na životní pojištění. „Zaměstnavatel může přispívat svým zaměstnancům na soukromé životní pojištění, přičemž jeho příspěvek je až do výše 50 000 Kč osvobozen od daně z příjmů,“ potvrzuje Markéta Filová z Generali České pojišťovny. K platu je tak možné získat tímto způsobem přes 4000 tisíce korun měsíčně. Peníze z pojistky nemůžete snadno vybrat, jsou (zjednodušeně řečeno) určené jako pojistka pro případ smrti nebo stáří.

Stravenky: Jídlo z »šéfovy peněženky«

Stravenky zaměstnanci často berou jako samozřejmost. Zaměstnavatele ale k přispívání nic nenutí. Zákoník práce ukládá jen povinnost umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování, ale neukládá povinnost ho hradit. Zatímco některé podniky řeší stravování zaměstnanců pomocí závodních jídelen, jinde se »rozdávají« stravenky nebo přidávají peníze k výplatě pomocí stravenkového paušálu.

Oběd po ruce

Stravenka je dobrovolným příspěvkem zaměstnavatele, na který si po dohodě přispívá i zaměstnanec. Zaměstnavatel si může jako daňově uznatelný náklad uplatnit částku do výše 70 % horní hranice stravného, maximálně však 55 % hodnoty stravenky. „Vzhledem k tomu, že horní hranice stravného letos činí 108 Kč, maximální daňově uznatelná výše je 75,60 Kč,“ vysvětluje daňová poradkyně Mazars Gabriela Ivanco. Záleží tak sice na zaměstnavateli, jakou výši stravenky svým podřízeným stanoví, zjednodušeně řečeno si ale z daní nemůže odečíst více než 75,60 za jednu stravenku. „V praxi to znamená, že ideální hodnota stravenky je letos ve výši 137 korun. To přitom i odpovídá současné průměrné ceně oběda v Česku,“ dodává Petr Šorna ze společnosti Edenred.

Stravenky jsou u zaměstnance osvobozené od daně z příjmů i příspěvků na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění (bez ohledu na výši stravenky). Za stravenky je možné koupit jen »stravu«, takže za ně nepořídíte např. alkohol a cigarety.

Covid zahýbal s benefity

Covid, lockdown a home-office jsou velká trojka, které v Česku zamíchala se zaměstnaneckými benefity.

Největší nárůst zaznamenala výhoda možnosti práce z domova. Podle analytika přitom jde o home-office podle vlastní preference zaměstnance, nikoli nařízený z důvodů protipandemických opatření.

„I další typy benefitů s růstovým trendem většinou souvisejí s podporou hybridního modelu práce – firmy vybavují zaměstnance technikou pro mobilní fungování, poskytují jim možnost pracovat jinde než na pracovišti a rozhodovat si do jisté míry o tom, kdy práci udělají. Také poskytují lepší podmínky pro to, aby lidé, kteří pociťují příznaky onemocnění, mohli bez obav o výdělek zůstat doma,“ uvádí Novák. Některé firmy překvapivě omezily stravenky. Z dat ale nevyplývá, jestli šéfové šetřili na lidech pracujících (a stravujících se) doma, nebo přešli na stravenkový paušál.

V posledních letech ubývá zaměstnanců,kteří nedostávají žádné benefity. Na žádnou z výhod nedosáhne jen zhruba každý osmý zaměstnanec.

Pandemie »ořezala« hlavně benefity, které bylo obtížné čerpat. „Firmy seškrtávaly především příspěvky na sportovní a kulturní aktivity, nekonaly se teambuildingy a další firemní akce,“ vypočítává Novák. Stejně tak se omezily investice do klasických školení a vzdělávacích akcí.

Přibyly hlavně benefity, které souvisejí s prací z domova. „Největší skok odhalila analýza portálu Platy.cz u samotné práce z domova, kterou jako svůj benefit uvádí již více než 38 % zaměstnanců,“ uvádí Michal Novák.

Rada: Při delších směnách jsou výhodnější stravenky

Stravenka vítězí nad paušálem v případě delších pracovních směn. Při směně delší než 11 hodin (včetně povinné přestávky na jídlo) jde uplatnit jako daňový výdaj další stravenku nebo paušál. „Jenže zatímco další stravenka je u zaměstnance osvobozena od daně z příjmů a odvodů na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, stravovací paušál nikoliv,“ vysvětluje Ivanco.

Publikováno v deníku Blesk dne 30.11.2021.