Novela zákoníku práce: Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr

Dne 17. září podepsal prezident republiky dlouho očekávanou novelu zákoníku práce. Nový zákoník obsahuje výrazné změny, které se dotknou zejména dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dále jen „dohody“), práce na dálku (tzv. home office), elektronického podepisování a doručování pracovněprávních dokumentů a v neposlední řadě informování o obsahu pracovního poměru. Níže Vám blíže představíme změny týkající se dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Rozvrh pracovní doby

Novela ukládá zaměstnavatelům povinnost předem rozvrhnout zaměstnanci, který vykonává práci na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti (dále jen „dohodář“), pracovní dobu v písemném rozvrhu, s nímž je potřeba zaměstnance seznámit nejpozději 3 dny před začátkem směny nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena. Dobu seznámení zaměstnance s rozvrhem práce může zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat kratší nebo delší.

Dovolená

Další významnou změnou je nárok dohodářů na dovolenou, splní-li stanovené podmínky. Pro podmínky vzniku, vyměřování i vybírání dovolené se uplatní obecná úprava dovolené v zákoníku práce. Pro účely dovolené se u dohod nově stanoví fiktivní týdenní pracovní doba ve výši 20 hodin. Nárok na dovolenou budou však mít pouze ti zaměstnanci, jejichž pracovněprávní vztah k zaměstnavateli trval nepřetržitě alespoň 4 týdny a kteří odpracovali alespoň čtyřnásobek stanovené fiktivní týdenní pracovní doby, tj. alespoň 80 hodin.

Příplatky a překážky v práci

Zaměstnanci pracující na dohodu budou mít nově nárok na příplatek nebo náhradní volno za práci ve svátek, příplatek za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci o víkendu. Zatímco původní znění novely počítalo s aplikací úpravy překážek v práci u dohodářů ve stejném rozsahu jako v případě zaměstnanců v pracovním poměru, novela nyní stanoví, že zaměstnanec bude mít nárok pouze na pracovní volno, nikoliv však na náhradu odměny z dohody v případě jiných důležitých osobních překážek v práci a překážek v práci z důvodu obecného zájmu, nemají-li dohodnuto ve smlouvě nebo stanoveno ve vnitřním předpise jinak.

Přechod na pracovní poměr

Novela dále zavádí možnost zaměstnance, jenž pracoval pro zaměstnavatele na některou z dohod alespoň 180 dní v předchozích 12 měsících, zaměstnavatele písemně požádat o přechod na zaměstnání v pracovním poměru. Zaměstnavatel je pak povinen mu do jednoho měsíce poskytnout písemnou odpověď s odůvodněním, přičemž není povinen žádosti vyhovět.

Písemné odůvodnění výpovědi z dohody

Dohodu bude i nadále možné ukončit výpovědí s patnáctidenní výpovědní dobou bez uvedení důvodu nebo z libovolného důvodu. V některých případech však bude zaměstnanec moci požádat o písemné odůvodnění výpovědi a zaměstnavatel mu bude povinen vyhovět. Pokud zaměstnavatel tuto povinnost nedodrží, může mu být uložena pokuta až do výše 200 000 Kč, a to na základě navrhované novely zákona o inspekci práce.

Rozšířená informační povinnost

Další novinkou v oblasti povinností zaměstnavatele bude rozšířené informování zaměstnance o zákonem určených právech a povinnostech vyplývajících pro ně z pracovněprávního vztahu, a to do 7 dnů ode dne jeho vzniku, případně o změnách obsahu pracovního poměru nejpozději v den účinnosti těchto změn.

Zaměstnanci by nově měli být informováni například o době trvání a podmínkách zkušební doby, odborném rozvoji, je-li poskytován, rozsahu minimálního nepřetržitého denního/týdenního odpočinku, stejně jako o orgánu sociálního zabezpečení, kterému zaměstnavatel odvádí pojistné na sociální zabezpečení.

Novela nabyde účinnosti 1. října 2023 vyjma ustanovení o dovolené, které nabyde účinnosti 1. ledna 2024.

S ohledem na výše uvedené změny zaměstnavatelům doporučujeme jak úpravu dohod, tak úpravu postupu vůči dohodářům v souladu s navrhovanou novelou, aby se vyhnuli možným sankcím ze strany inspekce práce.

Autorky článku:

Anna Klímová, Editorka, Mazars Tax View
Gabriela Ivanco, Manažerka daňového oddělení