Zpětný finanční leasing z pohledu DPH ve světle judikatury

Zpětným leasingem se obecně rozumí situace, kdy jeden subjekt, zpravidla leasingová společnost, pořídí od jiné osoby předmět leasingu s tím, že tento majetek pronajme obratem zpět na základě smlouvy o leasingu.

Uvedenou situací se v minulosti zabýval Soudní dvůr EU ve svém rozhodnutí C-201/18 Mydibel SA (dále jen „Rozhodnutí“), jehož závěry jsou blíže rozvedeny v navazujícím textu. Znát závěry Rozhodnutí je velmi důležité, neboť dle GFŘ jsou plátci DPH povinni se těmito řídit nejpozději u smluv uzavíraných po dni zveřejnění Výboru, kdy jiný přístup již není nadále tolerován. 

Společnost Mydibel SA (dále jen „Mydibel“), jako vlastník několika nemovitostí, uzavřela s finanční institucí smlouvu o zřízení zákupního práva (obdoba českého práva stavby) na dobu 99 let po okamžitém zaplacení sjednané částky s tím, že zároveň uzavřela smlouvu o leasingu předmětných nemovitostí zpět se zmíněnou finanční institucí. Mydibel tak měla právo užívat dotčené nemovitosti na pevně stanovenou dobu za čtvrtletní nájemné, které v celkovém součtu jednotlivých splátek odpovídalo sjednané částce za zřízení zákupního práva zvýšené o úroky a poplatky. Po skončení leasingové smlouvy měl Mydibel možnost nemovitosti zpět odkoupit.

Přestože se SDEU v Rozhodnutí primárně zabýval opravou dříve uplatněného odpočtu DPH při technickém zhodnocení předmětných nemovitostí, vyjádřil se rovněž k otázce DPH u zpětného finančního leasingu.

V návaznosti na předchozí judikaturu nejprve připomněl, že pojem dodání zboží není ekvivalentem převodu vlastnictví dle vnitrostátní úpravy, ale zahrnuje veškeré převody hmotného majetku jednou stranou opravňující druhou stranu k faktickému nakládání s ním jako vlastník.

V kontextu pojmu dodání zboží se SDEU zabýval tím, zda je poskytnutí zákupního práva a zpětného poskytnutí leasingu nemovitostí nutné posuzovat odděleně nebo společně. Uvedl, že transakce zpětného finančního leasingu představuje z pohledu zúčastněných stran výhradně finanční operaci za účelem navýšení finančních prostředků společností Mydibel, neboť předmětné nemovitosti zůstaly v její držbě nepřetržitě a byly trvale užívány pro účely zdanitelných plnění, a to před zpětným finančním leasingem i po něm. Z toho lze usuzovat, že zpětný finanční leasing je v daném případě jedinou operací a nelze tuto transakci kvalifikovat jako dodání zboží, neboť finanční instituce nemohla nakládat s nemovitostmi jako vlastník (s výhradou ověření daných skutečností předkládajícím soudem).

V souladu se závěry SDEU je možné uzavřít, že u operací zpětného finančního leasingu je vždy nutné individuálně posoudit, zda dochází ke vzájemnému plnění mezi budoucím leasingovým nájemcem a leasingovou společností nebo dochází pouze k jediné transakci, kdy leasingová společnost poskytuje leasingovému nájemci finanční službu (osvobozenou bez nároku na odpočet).

Nesprávná kvalifikace DPH u zpětného finančního leasingu má významné dopady na oba zúčastněné subjekty, tj. leasingovou společnost i leasingového nájemce.

Budete-li mít k výše uvedenému jakékoli dotazy, jsme připraveni Vaši konkrétní situaci diskutovat.

Autoři:

Radka Dubnová, Manažerka daňového oddělení

Petr Drahoš, Senior manažer daňového oddělení