DAC 6 – praktické příklady o oznamovaných přeshraničních uspořádání

Základním předpokladem pro to, aby poplatník zjistil, zda dané přeshraniční uspořádání podléhá oznamovací povinnosti, je souběh dvou skutečností: 1) existence někým navrženého konkrétního uspořádání, a 2) existence daňové výhody, příp. ukrývání příjmu či majetku či obcházení společného standardu pro oznamování OECD. Pokud tento souběh nenastane, nebude se jednat o přeshraniční uspořádání, na které by se vztahovala oznamovací povinnost. V případě, že k souběhu dochází, prověřuje se dále naplnění alespoň jednoho z charakteristických znaků (v některých případech s aplikací testu hlavního přínosu v podobě daňové výhody).

Finanční správa se vyjadřuje k otázce, jak postupovat při posuzování testu hlavního přínosu, následovně:

• Z uspořádání plyne daňová výhoda, ale tato není důsledkem charakteristického znaku – oznamovací povinnost nevzniká.
• Z uspořádání plyne daňová výhoda, která je důsledkem charakteristického znaku – je nutné posoudit, zda získání daňové výhody je hlavním přínosem nebo jedním z hlavních přínosů daného uspořádání. Na základě tohoto posouzení buď ne/vznikne oznamovací povinnost.
• Test hlavního přínosu není naplněn, pokud daňová výhoda nepředstavuje úsporu na dani (např. se jedná o zjednodušení administrativy). 

Dále finanční správa na příkladech shrnuje, zda vybraná uspořádání představují přeshraniční uspořádání podléhající oznamovací povinnosti či nikoliv. Dále jsme pro Vás vybrali odpovědi k transakcím, se kterými se v praxi setkáváte nejčastěji. 

Poskytnutí bezúročné/nízkoúročené půjčky od zahraničního společníka

• Poskytnutí půjčky za využití výjimky § 23 odst. 7 ZDP, která umožňuje odchýlit se od principu tržního odstupu, je předmětem oznamovací povinnosti. 

Prodej podílu zahraniční mateřské společnosti v české dceřiné společnosti jinému zahraničnímu subjektu

• Prodej podílu sám o sobě nenaplňuje definici přeshraničního uspořádání podléhající oznamovací povinnosti (avšak pozor na složená uspořádání - uspořádání sestávající se z více kroků nebo částí).

Výplata dividend

• Výplata dividend sama o sobě nenaplňuje definici přeshraničního uspořádání podléhající oznamovací povinnosti, pokud jedním z účelů není získání daňové výhody (viz souběh)

Převzetí/využití daňových ztrát na základě přeshraniční fúze

• Fúze sama o sobě nenaplňuje definici přeshraničního uspořádání podléhající oznamovací povinnosti (avšak pozor na vykonstruované kroky, které samy o sobě nemají ekonomické opodstatnění jiné než snížení daně uživatele daného uspořádání, tj. např. pořízení ztrátové společnosti, ukončení její činnosti a využití ztrát).

Kapitalizace pohledávky z titulu úvěru

• Pokud není jedním z hlavních účelů získání daňové výhody, nebude se jednat o přeshraniční uspořádání podléhající oznamovací povinnosti (avšak pozor na případ, kdy je cílem dosáhnout nižšího zdanění dividend oproti zdanění úroků mezi účastníky uspořádání)

Poskytnutí úvěru od zahraniční mateřské společnosti

• Poskytnutí úvěru samo o sobě nenaplňuje definici přeshraničního uspořádání podléhající oznamovací povinnosti, pokud jedním z účelů není získání daňové výhody (viz souběh)

Transakce v rámci běžného obchodního styku se zahraničními partnery

• Tento typ transakcí nenaplňuje definici přeshraničních uspořádání podléhající oznamovací povinnosti.

Pokud by Vás zajímala celá zpráva zveřejněná finanční správou, naleznete ji na přiloženém linku. 

Budete-li mít jakékoliv dotazy k problematice oznamovací povinnosti přeshraničních uspořádání, neváhejte se obrátit na naše odborníky.

Autorka: Pavla Vítková, Manažerka daňového oddělení