Vláda slibuje nižší daně, 6.2.2018

Ministerstvo financí plánuje zrušit superhrubou mzdu a zavést dvě sazby daně z příjmů. Většina lidí by tak státu odvedla o procento méně než dosud. Například zaměstnanec s příjmem 27 tisíc korun hrubého by ušetřil 3,5 tisíce korun ročně.

Již od příštího roku by většina lidí mohla platit nižší daň ze mzdy. Ministryně financí v demisi Alena Schillerová (za ANO) totiž počítá se zrušením superhrubé mzdy, kterou před 11 lety zavedla vláda Mirka Topolánka (ODS). Schillerová chce současně zavést dvě sazby daně 19 a 24 procent z hrubé mzdy. Vyplývá to z novely daňového zákona, již resort financí poslal koncem minulého týdne do připomínkového řízení.

„Koncept superhrubé mzdy je složitý, netransparentní, komplikuje způsob stanovení daně a je i často kritizován odbornou veřejností. Zrušením superhrubé mzdy zjednodušíme a ztransparentníme současný systém a snížíme míru diskriminace zaměstnanců,“ vysvětlila včera LN ministryně Schillerová.

Daňové úlevy by se díky připravované novele mohly dočkat i osoby samostatně výdělečně činné. „U OSVČ se obdobného efektu jako u zaměstnanců docílí možností odečíst si od základu daně tři čtvrtiny zaplaceného pojistného, což má obdobný efekt jako náhrada superhrubé mzdy hrubou mzdou,“ uvedla včera šéfka resortu financí Schillerová.

V současnosti lidé platí daň ve výši 15 procent ze superhrubé mzdy. Do té se počítá hrubá mzda plus sociální pojištění ve výši 25 procent a zdravotní pojištění ve výši devíti procent z hrubé mzdy. Oba tyto odvody nyní za zaměstnance platí zaměstnavatel.

Procento navíc pro ty chudší

Místo 15 procent ze superhrubé mzdy by lidé platili 19procentní daň z hrubé mzdy. To by pro ně však znamenalo snížení daní o zhruba jeden procentní bod. Dnešní reálné sazby daně z příjmů pro zaměstnance totiž činí 20,1 procenta hrubé mzdy, což odpovídá pravidelné měsíční záloze daně. Například člověk, jehož mzda činí 27 tisíc korun hrubého, by měsíčně uspořil 297, za rok 3564 korun.

„Tato změna je změnou pouze na oko,“ uvedla pro ČTK Gabriela Ivanco, daňová poradkyně ze společnosti Mazars. „U fyzických osob majících jiné druhy příjmů než příjmy ze zaměstnání pak zdanění kvůli zvýšení sazby daně vzroste,“ upozornila. Připravená daňová novela přitom počítá i se zrušením solidární daňové přirážky ve výši sedmi procent hrubé mzdy. Tu nyní platí lidé, kteří si za rok vydělají více než 1,44 milionu korun hrubého.

Novinka: progresivní zdanění

Přestože by měla solidární přirážka zmizet, státní rozpočet podle Schillerové zkrátka nepřijde. Ministerstvo počítá současně se zavedením klouzavé progresivní sazby od již zmíněných 19 procent pro základ daně do milionu a půl korun ročně až do 24 procent pro základ daně nad tuto hranici. Jinými slovy ti, kteří dnes vydělávají více než 150 tisíc korun hrubého, by na daních museli odvést víc.

Přesto resort financí předpokládá, že v důsledku daňové novely dojde ke snížení příjmů státního rozpočtu o 15,2 miliardy korun ročně. Celkový dopad na úrovni veřejných rozpočtů, tedy včetně rozpočtů krajů a obcí, pak úředníci spočítali na minus 22 miliard korun.

„Tento výpadek bude kompenzován zejména při hledání úspor na výdajové straně státního rozpočtu v kombinaci s lepším výběrem daní i díky pokračujícímu efektu dříve zavedených opatření a rovněž díky růstu ekonomiky,“ uvedla optimisticky ministryně financí v demisi Alena Schillerová na závěr.

Publikováno v deníku Lidové noviny, 6. února 2018