První kontrolní hlášení pro firemní plátce DPH je tady. Může přispět ke snížení počtu podvodů, říká daňař roku, 25.2.2016

Petr Drahoš toho o problematice DPH ví jako málokdo. Sice je mu teprve čtyřiatřicet, loni ale vyhrál v odborné soutěži Daňař roku kategorii o nejlepšího specialistu na daň z přidané hodnoty. Letos v ní skončil druhý. Absolvent pražské VŠE už desátým rokem pomáhá klientům v poradenské agentuře Mazars. Na kontrolní hlášení, jež musí poprvé do 25. února odevzdat finanční správě firemní plátci DPH, pohlíží na rozdíl od řady kolegů smířlivě: “Je důležité, aby se to nezvrhlo v šikanu plátců, kteří udělali jen drobná pochybení.”

Nástroj, který by podle něj skutečně mohl pomoci v boji s daňovými úniky, by si ale prý zasloužil vylepšení.

"Politická funkce kontrolního hlášení převážila nad odborným vysvětlením. Politicky asi funguje rozsévat informace, že podnikatelé jsou zapojeni do podvodů a daňových zločinů a tohle je nástroj, který tomu učiní přítrž. Proto jej spustíme rychle, bez přípravy, bez zkušební lhůty a bez ohledu na náklady,” říká v rozhovoru pro HN.

HN: Je kontrolní hlášení opravdu takový problém, jak řada daňových poradců a podnikatelů říká?

Kontrolní hlášení jako takové bych nevnímal výhradně kriticky. Ono může skutečně přispět ke snížení určitých typů daňových podvodů. Dokonce bych řekl, že by mohlo mít ambici přispět k rozpletení některých sofistikovanějších struktur. Ale bude záležet na schopnosti analytiků finanční správy vyhodnotit získaná data. A tady zůstávám skeptičtější. Zásadní problém je ve způsobu, jímž se kontrolní hlášení zavedlo do praxe a ve způsobu komunikace vůči veřejnosti. Tu bych považoval za přinejmenším nešťastnou.

HN: Co máte na mysli?

Praktický užitek kontrolního hlášení nikdo řádně nevysvětlil. Jednoznačně převážila politická funkce zavedení kontrolního hlášení nad odbornou diskuzí. Zároveň si Česko nezvolilo, podle mě nepochopitelně, žádné zkušební období. To by přitom bylo po zkušenostech z jiných členských států žádoucí, aby si jak daňová správa, tak plátci DPH mohli na reálných datech vyzkoušet v reálném provozu fungování systému.

HN: Zmínit jste pochybnosti nad tím, zda bude finanční správa umět data analyzovat. Trápí vás něco konkrétního?

Radil jsem se s kolegy z jiných zemí, kde nějaký obdobný nástroj mají. Je zřejmé, že kontrolní hlášení může přispět k odhalování některých podvodných struktur. Jsou ale nutné dobré znalosti o fungování podnikatelského prostředí a vysoká rychlost analýzy. Jsem skeptický, že v nejbližších letech to bude mít jasné výsledky, finanční správa se s tím bude muset naučit pracovat.

A hodně by mě zklamalo, kdyby se z kontrolního hlášení stala jen šikana plátců, kteří se dopouštějí drobných a často neúmyslných metodických pochybení. Kdyby se s tím nakonec daňová správa spokojila, byla by to velká chyba.

HN: Daňoví poradci uvádí jako jeden z častých problémů účtování splátek za energie. S čím jste se nejvíc potýkali vy?

Kontrolní hlášení si žádá detailnější evidenci některých náležitostí, které společnosti nemusely mít dosud systémově evidované. Řada globálních informačních systémů nebyla na tohle připravená. Na mysli mám třeba důraz na přesný záznam o evidenčním čísle daňového dokladu, laicky číslo faktury nebo daňové identifikační číslo u odběratelů, kteří nejsou plátci DPH.

To není nic hrozného, ale přizpůsobit se tomu zabralo více času, než si finanční správa uvědomuje. Co se týče platebních kalendářů a splátkových kalendářů třeba za energie, Hlavní problém byl, že do poslední chvíle nebylo jasné, v jaké části kontrolního hlášení se budou uvádět a jakým způsobem. Pro daňovou správu se může vyjasnění před koncem roku jevit jako dostatečná doba, ale pro nastavení systémů to je zásadní problém.

HN: A před prvním podáním kontrolních hlášení se objevily nějaké nečekané problémy. Kolabovaly servery?

O zkolabovaných serverech nic nevím. Problémy byly ale už dřív právě při doplnění velkých mezinárodních informačních systémů o lokální rozhraní, aby to odpovídalo požadavkům kontrolního hlášení. Do poslední chvíle nebylo jasné, jak mají IT specialisté upravit nastavení filtrů a třídění jednotlivých dat podle požadavků finančního úřadu, který v některých bodech teprve v prosinci rozhodl, jak se budou vykazovat. V úvodních informacích ke kontrolnímu hlášení, později označeným jako pokyny, byla pro daňový doklad rozhodující hodnota plnění, které podléhá dani.

Později se rozhodlo, aniž by to v původních materiálech bylo uvedené, že rozhodující bude celková částka uvedená na faktuře. A je jedno, jestli jde o plnění zdanitelné, osvobozené nebo plnění mimo předmět DPH. Ono to vypadá jako drobnost a asi to tak vnímá i daňová správa, jenže z pohledu nastavení účetních systémů to je ohromná komplikace. Když to přenastavujete v prosinci, stojí to rázem úplně jiné peníze, než když to děláte s dostatečným předstihem.

HN: Byly softwarové firmy přetížené a účtovaly si extra přirážky?

Samozřejmě. A na řadu těch výkladových změn nebyly schopné ani tak rychle zareagovat. Navíc odborníci museli pracovat s různými zdroji - jak zveřejněné informace, tak názory finanční správy i samotný formulář pro kontrolní hlášení představovaly dlouhou dobu v podstatě tři rozdílné množiny.

A to nepočítám zákon, který dodnes není úplně v souladu s tím, jak se vykládá praktická aplikace kontrolního hlášení. Vyznat se v tom, jak to má fungovat a jak to uvádět do praxe, je mimořádně komplikované.

HN: Však už Andrej Babiš ještě předtím, než se odevzdávala první kontrolní hlášení, oznámil, že zákon čekají změny a že se budou zmírňovat pokuty.

To je výsledek tlaku odborné veřejnosti, sankce jsou ta nejviditelnější část, která pálí nejvíc lidí. Ale myslím, že jsou tam další části, které bude postupem času nutné změnit nebo doplnit. To jsou hlavně metodické věci.

HN: Stížnosti míří na to, že vyplňování kontrolních hlášení a jejich odesílání a vůbec příprava na jejich nástup byla mnohem dražší a náročnější, než vláda plánovala, že to firmy a účetní stálo víc peněz.

Velké společnosti do přípravy investovaly hodně peněz a je znát, že jsou nachystané. U středních podniků to je horší, mnozí nebyli schopní se včas přizpůsobit měnícím se pokynům. Všichni jsou aktuálně ve stavu, že kontrolní hlášení podají, formálně to problém nebude, ale po vyhodnocení dat v horizontu dvou týdnů se ukáže faktická připravenost plátců. A tady se mohou projevit seriozní problémy.

HN: A co teprve až budou hlášení podávat živnostníci, kteří mají na rozdíl od firem čtvrtletní lhůtu.

Bude to další vlna problémů, ale odlišných. Velké korporace byly zvyklé, že faktury evidovaly podle variabilních symbolů, protože to měly propojené s bankovními účty. Byl to efektivní způsob evidence a najednou to musí dělat podle evidenčního čísla daňového dokladu. U živnostníků si myslím, že budou chyby ve způsobu vyplňování, například řada informací, které finanční správa poskytla, je tak trochu mezi řádky nebo zveřejňována postupně.

HN: A co ta pětidenní lhůta na opravu, kterou daňaři kritizují, že je moc krátká a že si kvůli ní nebudou moct brát ani dovolenou? Velké firmy to asi tolik nepocítí, ale ty malé by mohly mít problém.

Je otázka, kdo je na tom lépe. Může se zdát, že velká korporace má výhodu, protože má hodně zaměstnanců. Jenže oni všichni pracují s jednou datovou schránkou, která je určující pro doručování výzev. Přistup do ní mají různá oddělení, na denní bázi ji otevírají lidé z odlišnými zájmy.

Jenže otevřením té schránky se považuje výzva za doručenou. S ohledem na lhůtu, kterou daňová správa považuje za dostatečnou, to může být problém. Dostanete výzvu ve čtvrtek, obchodní oddělení otevře schránku, ale finanční oddělení se k tomu dostane až třeba v pondělí a rázem máte jeden den, abyste dodal správě opravu. Vše má alespoň částečná systémová řešení, například rozdělení pravomocí při práci s datovou schránkou, ale nejedná se o jednoduchou záležitost.

HN: A jaká by ta lhůta tedy měla být?

Za úspěch je možné považovat již vládní návrh na změnu lhůty z pěti kalendářních dnů na pět pracovních dnů, avšak rozumné by bylo lhůtu o pár dní prodloužit.

HN: A ti malí plátci, živnostníci? Co je pro ně největší úskalí, je-li nějaké?

Někteří nemají datovou schránku, a tak byli povinni nahlásit emailovou adresu. S tím, že na tuto adresu jim bude doručována veškerá komunikace. Datum odeslání emailu je datum doručení. Když to podnikateli ale spadne do nevyžádané pošty, což se stát může, má problém. Lidé, kteří jsou v terénu a shánějí zakázky, budou muset najednou průběžně kontrolovat email, jestli jim něco nepřišlo z finančního úřadu.

HN: Finanční úřad má nějakou lhůtu, do kdy si má vyžádat nápravu?

Žádná lhůta v zákoně stanovená není. Finanční správa ale říká, že se bude snažit, aby výzvy chodily nejpozději do pátého dne následujícího měsíce.

HN: Není na celé debatě kolem kontrolních hlášení, elektronické evidence tržeb a protahujícících se registrací k DPH nejhorší atmosféra, kterou to vyvolává? Že podnikatel je apriori jakýsi zloděj a podvodník.

Naprosto souhlasím. Politická funkce kontrolního hlášení převážila nad odborným vysvětlením. Politicky asi funguje rozsévat informace, že podnikatelé jsou zapojeni do podvodů a daňových zločinů a tohle je nástroj, který tomu učiní přítrž. Proto jej spustíme rychle, bez přípravy, bez zkušební lhůty a bez ohledu na náklady.

Publikováno na serveru iHned.cz, 25.2.2016.