Konec studií: jak na sociální a zdravotní pojištění, 27.6.2017

Od kdy platí absolventi středních a vysokých škol odvody na sociální a zdravotní pojištění? A jak je tomu s odvody, když se po škole někdo rozhodne podnikat či během studia vyjede do ciziny? Ve spolupráci s odborníky přinášíme přehled nejtypičtějších situací, které vás zajímají.

1. situace: Po ukončení školy

Samotným ukončením studia povinnost odvádět pojistné na sociální zabezpečení nevzniká, tato povinnost souvisí zpravidla se zahájením výdělečné činnosti. „Pokud tedy absolvent zůstane po ukončení studia nezaměstnaný, bez ohledu na to, zda se zaeviduje či nezaeviduje na úřadu práce, pojistné na sociální pojištění odvádět nemusí. Má však možnost přihlásit k dobrovolnému důchodovému pojištění, pokud chce, aby se mu tato doba v budoucnu počítala pro důchod,“ doporučuje Jana Buraňová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení. Co je dobrovolné důchodové pojištění, čtěte zde.

„Ukončením studia na střední nebo vyšší odborné škole, po němž bezprostředně nenavazuje další studium, vzniká povinnost platit zdravotní pojištění, a to od září. Za absolventy středních a vyšších odborných škol platí do 31. 8. zdravotní pojištění stát,“ upozorňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

U absolventů vysokých škol je důležité, kdy složí poslední závěrečnou zkoušku. „Po ukončení vysoké školy stát platí za studenta zdravotní pojištění ještě za kalendářní měsíc, v němž student ukončil řádně studium na vysoké škole, bez ohledu na skutečnost, je-li v té době výdělečně činný. Stát platí za studenta zdravotní pojištění také následující kalendářní měsíc, pokud nevykonává po celý tento měsíc výdělečnou činnost ani nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo na podporu při rekvalifikaci. Podstatné přitom je, ve kterém měsíci byla složena poslední závěrečná zkouška, není důležité datum promoce,“ vysvětluje Gabriela Ivanco.

Kdo ukončí studia předčasně, ještě před maturitou nebo závěrečnou zkouškou, musí se do osmi dní ohlásit zdravotní pojišťovně a začít platit alespoň minimální pojistné, to je 13,5 % z minimální mzdy.

2. situace: Po nástupu do zaměstnání

Když absolvent po ukončení studia nastoupí do zaměstnání, plní za něj povinnosti v sociálním zabezpečení jeho zaměstnavatel. To znamená, že za zaměstnance odvádí pojistné na sociální zabezpečení a zasílá do evidence České správy sociálního zabezpečení zákonem stanovené informace a doklady (evidenční list důchodového pojištění). „To neplatí pouze v případě tzv. zaměstnání malého rozsahu, kdy příjem nedosahuje 2 500 korun za kalendářní měsíc, a dále při činnosti vykonávané na základě dohody o provedení práce, pokud výše započitatelného příjmu v měsíci nepřesahuje částku 10 tisíc korun,“ přibližuje Jana Buraňová.

„Při nástupu do zaměstnání odvádí zdravotní pojištění za zaměstnance zaměstnavatel,“ dodává Ivanco.

3. situace: Při zahájení podnikání

Zahájení podnikání, přesně řečeno samostatné výdělečné činnosti, je třeba oznámit okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa bydliště. „Pokud je podnikání hlavní činností, je placení důchodového pojištění povinné. Je-li podnikání vedlejší činností, což je například právě při studiu včetně brigád, je povinnost odvádět důchodové pojištění závislá na výši dosažených příjmů,“ poznamenává mluvčí ČSSZ. Konkrétní situaci lze konzultovat s odborníky Call centra důchodového pojištění na lince 257 062 860.

„V případě podnikání je nutné začátek samostatné výdělečné činnosti ohlásit také zdravotní pojišťovně a platit si zálohy na zdravotní pojištění,“ upozorňuje Gabriela Ivanco.

Kdo si přivydělávání samostatnou výdělečnou činností během studia, je to z pohledu placení zdravotního pojištění považováno rovněž za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Zdravotní pojištění se v takovém případě vypočítá ze skutečně dosaženého hrubého zisku, nemusí být dodržen minimální vyměřovací základ jako při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti.

4. situace: Při prázdninové brigádě

Je-li prázdninová brigáda činností, která zakládá účast na pojištění, plní povinnosti vůči ČSSZ za studenta zaměstnavatel. Období takové brigády pak může být započítáno pro nárok na budoucí důchod.

U dohody o provedení práce se povinné zdravotní pojistné neplatí při měsíční odměně 10 tisíc korun a méně a neplatí se rovněž u dohody o pracovní činnosti při měsíční odměně do 2 499 korun. Přesáhne-li však hrubá měsíční mzda tyto částky, strhává zaměstnavatel studentovi poměrnou část ze mzdy.

5. situace: Při vycestování do zahraničí

Studenti, kteří nejsou výdělečně činní a sociální pojištění neplatí, nemají vůči ČSSZ žádnou povinnost ani při vycestování do zahraničí na stáž či studijní pobyt. Nemusí ČSSZ v těchto případech nic hlásit. Pokud budou v zahraničí pracovat, je třeba vědět, že v rámci EU platí pro sociální zabezpečení evropská koordinační pravidla, která určují, do kterého systému sociálního zabezpečení se z příjmu bude platit pojistné. „Obvykle se platí do systému toho státu, kde je práce vykonávána. O povinnostech v konkrétním státě je třeba se informovat u příslušné instituce daného státu,“ říká Jana Buraňová.

V případě, že studijní pobyt v zahraničí je považován za přípravu na budoucí povolání, bude student do 26 let věku stále v České republice v kategorii nezaopatřené dítě a nadále za něj bude platit pojistné na zdravotní pojištění stát.
Pokud v době zahraničního studia není v České republice student považován za nezaopatřené dítě (například při překročení věku 26 let, přerušení studia či nedoložení studia), stát za něj pojistné na zdravotní pojištění nehradí. „Při pobytu v zahraničí kratší než šest měsíců je třeba nadále platit zdravotní pojištění v České republice. Trvá-li pobyt dobu delší než šest měsíců, je možné se z placení pojistného vyvázat,“ upozorňuje Gabriela Ivanco. V takovém případě je ale potřeba ještě před odjezdem odevzdat zdravotní pojišťovně formulář s prohlášením, že v cizině bude osoba pobývat víc než půl roku, a doložit začátek plateb zdravotního pojištění v zahraničí.

Publikováno na serveru idnes.cz, 27.6.2017.