Solidární boháči? Kdo zaplatí vyšší daně z příjmů, 19.2.2018
Na druhé straně některým poplatníkům narostou platby na sociální pojištění. Přirážku (ve výši sedmi procent z příjmu bez výdajů) musíte přiznat v daňovém přiznání, které se letos odevzdává do úterý 3. dubna, respektive do pondělí 2. července. V růžovém formuláři vyplníte řádek 59 „Solidární zvýšení daně podle paragrafu 16a zákona“. V roce 2017 dosáhla průměrná mzda v Česku 28 232 korun. A progresivní daň se podle zákona platí z částky vyšší než 48násobek průměrné mzdy.
Vyšší mzdy = nižší solidární daň
Protože se dávka platí nikoli z celého příjmu, ale právě jen z výdělků nad limit, platí, že čím rychleji roste průměrná mzda, tím více ušetří na dani z příjmu nejmovitější podnikatelé. Příjmová hranice, za níž musíte solidární přirážku berňáku odvést, se samozřejmě posune i v příštím roce, a to až na 1 438 992 korun (kvůli rekordnímu zvýšení průměrné mzdy). Snížení solidární daně tak bude vůbec nejmarkantnější v historii.
Z pronájmu přirážku neplatíte
Dávku platí zaměstnanci, kteří měli vyšší hrubou mzdu, případně OSVČ, jež mají vyšší základ daně z podnikání (příjmy minus výdaje). Z dalších vedlejších příjmů, tedy například z kapitálu, pronájmu, výher a podobně, se solidární daň neodvádí. „Lidé, kteří v roce 2017 prodali nemovitost, případně měli příjmy z kapitálového majetku, solidární daň neplatí. Pokud ale nesplnili podmínky pro osvobození tohoto příjmu od daně z příjmu fyzických osob, budou z něj muset odvést právě daň z příjmu,“ upozorňuje daňová expertka Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.
Příklad
Živnostník Novák měl za roky 2016 i 2017 hrubý zisk (příjem minus výdaje) ve výši 2,3 milionu korun. Po odečtení slev je jeho daňový základ 2 276 000 korun. Daň z příjmu u něj představuje v obou letech 341 400 korun (15 procent ze základu). Ale letos na solidární dani ušetří. Zatímco loni zaplatil 68 580 korun (tj. sedm procent z 2 276 000 minus 1 296 288), letos po zvýšení limitu odvede státu jen 64 460 (tj. sedm procent z 2 276 000 minus 1 355 136). Ti, co vydělali tři miliony korun, zaplatí sociálce úplně stejně jako ti, kdo dosáhli na příjmy 1,5 milionu.
Nejvyšší částka, již mohou OSVČ za rok 2017 uhradit na sociální pojištění, činí 395 700 korun (tedy 29,2 procenta z 48násobku průměrné mzdy). Každý majitel živnostenského listu totiž platí pojistné na důchodové pojištění ve výši 29,2 procenta z tzv. vyměřovacího základu. Zdravotní pojištění se naopak vždy odvádí z celého příjmu a není pro něj stanoven žádný strop.
Odpočty daň nesníží
Na výši solidární daně nemají vliv ani uplatněné daňové odpočty, například odpočet úroků z úvěru na bydlení, dary, odpočty penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření či odpočet životního pojištění. Odpočty snižují pouze základ daně podléhající patnáctiprocentní dani z příjmu fyzických osob. Klasické slevy, především slevu na poplatníka ve výši 24 480 korun ročně, samozřejmě uplatnit můžete.
Publikováno v magazínu Profit, 19. února 2018