Kdo musí letos podat daňové přiznání? 26.2.2015

Za zaměstnance většinou zaměstnavatel

Za zaměstnance bez vedlejšího příjmu splní tuto povinnost zaměstnavatel ročním zúčtováním daně, o které ho ale pracovník musí požádat.

O roční zúčtování daně můžete zaměstnavatele požádat, pokud nemáte vedlejší příjmy vyšší než 6000 Kč a v uplynulém roce jste byli zaměstnáni pouze u jednoho zaměstnavatele (nebo postupně u více zaměstnavatelů, ale bez toho, aby se tyto poměry překrývaly). Dále je nutné, abyste měli u zaměstnavatele (či zaměstnavatelů) podepsáno prohlášení k dani.

Zaměstnanci, kteří během minulého roku měli vedle mzdy i příjem z podnikání a samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu nebo tzv. ostatních příjmů (dle § 10 ZDP) do zmíněných 6 tisíc Kč, se po vlastní ose také přiznávat nemusejí. Přesáhnou-li ale vedlejší příjmy tuto hranici, zaměstnavatel už za ně zúčtování daně provést nemůže a na žádost jim naopak vystaví Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za rok 2014.

Příležitostné příjmy

Pokud jste v minulém roce měli pouze příjmy z příležitostných činností do 30 tisíc Kč, povinnost podávat přiznání se vás netýká. Typickými příklady jsou pronájmy movitých věcí, příjmy z pěstitelství nebo chovatelství. Limitem je roční příjem, nikoliv tedy hrubý zisk (příjem − výdaj), vysvětlila Gabriela Ivanco ze společnost Mazars a dodala, že aby se jednalo o příležitostný příjem, nelze mít pro tuto činnost živnostenské oprávnění a musí se jednat o jednorázové činnosti a služby. 

Příležitostný příjem například z prodeje ovoce ze zahrádky může mít zaměstnanec, živnostník nebo i penzista.

Které přijmy se nemusí do přiznání uvádět?

Některé příjmy do daňového přiznání uvádět nemusíte. Jedná se o příjmy, které nejsou předmětem daně a jež jsou uvedeny v § 3 zákona o dani z příjmu. Typickými příklady jsou úvěry nebo zápůjčky, příjem z rozšíření rozsahu nebo vypořádání společného jmění manželů, příjem z vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci podle velikosti spoluvlastnických podílů či příjmy, které byly zdaněné zvláštní srážkovou daní (např. úroky z běžného účtu nebo podíly na zisku), vyjmenovala Ivanco s tím, že další skupinu tvoří příjmy osvobozené od daně dle § 4 ZDP (např. příjmy z prodeje movitých věcí, výživné, důchody do výše 306 tisíc korun apod.). 

Osvobození je ale často podmíněno splněním určitých podmínek nebo časových testů (např. příjmy z prodeje nemovitosti, movitých věcí či cenných papírů), proto se vždy podívejte do zákona.

Prodávající, který neměl v prodávané nemovitosti bydliště 2 roky, nebude tento příjem zdaňovat pouze v případě, že danou nemovitost vlastnil před prodejem déle než 5 let, vysvětlila Gabriela Ivanco a dodala, že u družstevního bytu se jedná o převod členských práv družstva a z převodu se neplatí daň z příjmu, pokud je doba mezi nabytím a převodem členských práv delší než 5 let.

Příjem z prodeje auta je od daně osvobozen, pokud doba mezi nabytím a prodejem přesáhne jeden rok. 

Příjmy z prodeje cenných papírů jsou od daně z příjmu fyzických osob osvobozeny, pokud doba mezi jejich nabytím a převodem při prodeji překročí 3 roky. Drobní investoři však nemusejí časový test dodržet, pokud za rok 2014 činily příjmy z prodeje cenných papírů méně než 100 tisíc Kč. Důležité je však pamatovat, že limitem je příjem z tohoto prodeje, nikoliv zisk, dodala ještě Ivanco.

Publikováno na serveru www.mesec.cz 26.2.2015