Co je dobré vědět o odvodech a daních, když si v létě přivyděláváte, 13. 7. 2018

Prázdninové měsíce jsou ideální příležitostí pro přivýdělek nejen pro studenty, ale i zaměstnance nebo osoby samostatně výdělečně činné. Jaké je v takovém případě zdanění druhého příjmu a kdy není třeba hradit odvody na sociální a zdravotní pojištění, vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Pokud si chce někdo přivydělat, jakou pracovní smlouvu lze uzavřít?
Pro příležitostný výdělek se volí zpravidla práce na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Lze však pracovat i na zkrácený úvazek. Druhý příjem mohou mít i zaměstnanci pracující na hlavní pracovní poměr. V praxi méně obvyklý je případ, kdy si na dohody přivydělávají živnostníci, přesto je i tato varianta možná. Na základě dohody o provedení práce je možné pracovat pro jednoho zaměstnavatele maximálně 300 hodin za rok, přičemž výše měsíční odměny není legislativně omezena.

Jak je to s odvody na sociální a zdravotní pojištění u dohod?
Z dohody o provedení práce se neplatí sociální a zdravotní pojištění, nepřekročí-li hrubá měsíční odměna 10 tisíc korun. U dohody o pracovní činnosti činí tento limit 2 499 korun. Jestliže je měsíční odměna vyšší, potom již sociální a zdravotní pojištění platí zaměstnanec i zaměstnavatel. Limit pro neplacení sociálního a zdravotního pojištění při práci na dohody se posuzuje u každého zaměstnavatele individuálně. Lze tudíž pracovat pro více zaměstnavatelů současně a sociální a zdravotní pojištění přitom neplatit.

Pokud si přivydělám jako zaměstnanec, musím odvést více peněz na zdravotní pojištění?
Zdravotní pojišťovna musí v letošním roce za zaměstnance obdržet zdravotní pojištění alespoň ve výši 1 647 korun (13,5 % z minimální mzdy 12 200 Kč). Jedná se o součet zdravotního pojištění placeného zaměstnancem (4,5 %) a zaměstnavatelem (9 %). Má-li zaměstnanec hrubou mzdu nebo odměnu nižší než 12 200 korun, provádí se dopočet do minima tak, aby zdravotní pojišťovna obdržela 1 647 korun, přičemž částku dopočtu platí zaměstnanec.
Zaměstnanci přivydělávající si během prázdnin však již v naprosté většině případů odvádí zdravotní pojištění v dostatečné výši ze svého hlavního zaměstnání, proto je jim z přivýdělku zdravotní pojištění sraženo ve skutečné výši a u odměny nebo hrubé mzdy nižší než 12 200 korun se již dopočet neprovádí. Mzdové účetní je ovšem potřeba doložit doklad od hlavního zaměstnavatele.

Jestliže budu mít během roku několik zaměstnavatelů, jak je to s uplatněním daňových slev?
V praxi je možné v některých měsících pracovat například i pro tři zaměstnavatele naráz. Při výpočtu daně z příjmu fyzických osob je však možné uplatňovat daňové slevy pouze jednou. Všichni zaměstnanci mají nárok na daňovou slevu na poplatníka ve výši 2 070 Kč. Pro uplatnění dalších daňových slev – například slevy na studenta či invaliditu – nebo daňového zvýhodnění na děti pak musí být splněny zákonné podmínky.

Pro uplatnění daňových slev je nutné u mzdové účetní podepsat růžový formulář (prohlášení k dani), který je možné mít podepsaný pouze u jednoho zaměstnavatele. Zaměstnanci přivydělávající si během letních měsíců mají obvykle prohlášení k dani podepsáno již u svého hlavního zaměstnavatele, u brigády jej tedy podepsat nemohou.

Pokud si přivydělám, na co si dát pozor u daňového přiznání? Zaměstnanci, kteří si budou v letních měsících přivydělávat a mimo hrubou mzdu z hlavního zaměstnání budou pobírat kupříkladu i hrubou odměnu z dohody o provedení práce v částce 10 001 Kč a více, si musí sami podat daňové přiznání. V takovém případě nemohou požádat mzdovou účetní u hlavního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně za rok 2018. Povinnost podat daňové přiznání platí totiž i pro lidi mající v některém měsíci dva příjmy, z nichž byla zaplacena zálohová daň z příjmu. A stačí přitom, když se tak stane pouze v jednom měsíci roku 2018.

Publikováno na serveru finance.iDNES.cz dne 13. 7. 2018