iDnes.cz: Ekonomická situace nutí zaměstnance k přivýdělkům. Co si ohlídat?; 20.9.2022

Kvůli rostoucím cenám a vyšším nutným rodinným výdajům hledá řada zaměstnanců, jak si přivydělat. Mnozí si k pravidelnému měsíčnímu příjmu přivydělávají na dohodu o provedení práce. Jaké daně se z takového příjmu platí? A kdy vzniká povinnost podat daňové přiznání?

Na dohodu o provedení práce (DPP) je podle zákoníku práce možné pracovat pro jednoho zaměstnavatele maximálně 300 hodin za rok. Zároveň je ale možné pracovat na DPP, a to pro jednoho zaměstnavatele, tak i pro více zaměstnavatelů současně.

„I při práci na dohodu o provedení práce musí být dohoda uzavřena písemně a je potřeba z ní odvádět daně,“ doplňuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.

Zaměstnanci platí vždy daň z příjmu

Někteří zaměstnanci si najdou přivýdělek přímo u svého hlavního zaměstnavatele. Pro druhou práci na základě dohody o provedení práce platí, že se z ní platí daň z příjmu. A to bez ohledu na výši měsíční odměny. Daňové prohlášení je totiž podepsáno u hlavního zaměstnavatele a daňové slevy se tak uplatňují při výpočtu čisté mzdy z tohoto zaměstnání. Žádná daňová sleva přitom nemůže být využitá dvakrát.

Když je hrubá odměna 10 000 korun a méně, tak se z ní odvádí 15% srážková daň, kterou za vás odvede zaměstnavatel. Při překročení tohoto limitu se platí 15% zálohová daň z příjmu. „Maximální hodinová odměna u dohody o provedení práce není legislativou stanovena, proto i při práci na dohodu o pracovní činnosti může být měsíční odměna relativně vysoká,“ vysvětluje Gabriela Ivanco.

Kdy se neplatí povinné pojistné?

Z hrubé měsíční odměny z dohody o provedení práce se neplatí sociální pojištění a zdravotní pojištění, když je hrubá měsíční odměna 10 000 korun a méně. Příjem, ze kterého se neplatí sociální pojištění, nemá následně žádný vliv na budoucí důchodové nároky.

Pro zaměstnance je však práce na dohodu pouze přivýdělkem, proto jsou pojištěni z hlavního zaměstnání a nižší zdanění z dohody o provedení práce z důvodu odměny do limitu je pro ně finančně výhodné. „Limit pro neplacení sociálního a zdravotního pojištění se sleduje u každého zaměstnavatele zvlášť, někteří zaměstnanci tak mají brigádu na dvě dohody a ani z jedné neplatí pojistné,“ upřesňuje daňová poradkyně.

Povinnost podat daňové přiznání

Při odvodu srážkové daně z dohody o provedení práce nevzniká povinnost podávat daňové přiznání. Zaměstnanci, kteří si přivydělávají na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou vždy do limitu, tedy mohou požádat svého zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně.

Pokud je však z dohody o provedení práce odvedena v některém měsíci zálohová daň, potom si musí zaměstnanec za rok 2022 sám podat daňové přiznání. Jedním ze zákonných důvodů pro podání daňového přiznání je příjem od dvou zaměstnavatelů podléhající zálohové dani současně. „Daňové přiznání musí zaměstnanec podat i tehdy, když měl z brigády na dohodu o provedení práce hrubou odměnu vyšší než 10 000 korun pouze v jediném měsíci během roku,“ dodává Gabriela Ivanco.

Zapamatujte si

Jaká pravidla platí u dohody o provedení práce (DPP):

  • Můžete mít dohodu i s několika zaměstnavateli najednou.
  • Pro každého z nich lze pracovat jen 300 hodin ročně.
  • Pokud máte sjednáno víc dohod s více zaměstnavateli, můžete „prohlášení k dani“ podepsat jen u jednoho.
  • Když si u jednoho zaměstnavatele vyděláte do deseti tisíc korun měsíčně, zaměstnavatel za vás odvede srážkovou daň 15 %.
  • Pokud si vyděláte více než deset tisíc korun za měsíc a podepíšete „prohlášení k dani“, zaměstnavatel odvede 15% zálohu na daň z příjmů a odečte daňové slevy, na které máte nárok. Pokud na DPP nepracujete celý rok, vyplatí se podat daňové přiznání.
  • Sociální a zdravotní pojištění se neodvádí, pokud hrubý výdělek nepřesáhne deset tisíc korun.

Tip: Lidem s nízkými příjmy z dohod o provedení práce se mnohdy vyplatí podat daňové přiznání. Srážková daň, kterou za ně odvedl zaměstnavatel, se jim díky slevě na poplatníka může vrátit.

Publikováno na serveru iDnes.cz dne 20. září 2022.