iDNES.cz: Ukončili jste živnost, co dál? Co musíte uhradit a co naopak můžete získat?; 9.12. 2020

Ukončení samostatné výdělečné činnosti je vhodné si pečlivě promyslet a následně splnit všechny své zákonné oznamovací povinnosti. Živnostníci musí oznámit zrušení živnosti na živnostenském úřadu, finančním úřadu, Okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. „Nesplnění oznamovacích povinností je sankcionováno, proto je nutné si pohlídat zákonné termíny,“ upozorňuje daňová poradkyně Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Vyplněním jednotného registračního formuláře na živnostenském úřadu lze současně splnit oznamovací povinnost u všech institucí. Většinu podání je dnes možné učinit i dálkovou cestou, podle zkušeností Gabriely Ivanco řada živnostníků volí raději osobní návštěvu na úřadech, aby si ověřili, zda mají všechny závazky splněny a zaplaceny.

Zaměstnanci mají nárok na odstupné

Máte i jen jednoho zaměstnance? Pokud s tím bude souhlasit, ideální je uzavřít dohodu o rozvázání pracovního poměru. Zákoník práce zaměstnance poměrně výrazně chrání, například umožňuje výpověď jen z některých důvodů, nicméně skutečnost, že se zaměstnavatel ruší, je zákonným důvodem pro ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.

Není rozhodující, zda výpověď budete řešit až poté, co jste zrušení podnikání oznámili úřadům nebo dříve. „Pro posouzení platnosti takového rozvázání pracovního poměru je důležité, že zaměstnavatel učinil rozhodnutí ukončit své podnikání a z tohoto důvodu nemůže nadále zaměstnanci přidělovat práci podle pracovní smlouvy,“ vysvětluje advokát Pavel Nastis.

Nezapomínejte ale na to, že váš bývalý zaměstnanec má nárok na odstupné ve výši jedno až trojnásobku jeho průměrného výdělku (podle doby trvání pracovního poměru) a tento nárok vzniká i v případě dohody. Fakt, že jste ukončili podnikání, protože se vám dlouhodobě nedaří, v tomto směru nehraje žádnou roli.

„Pokud zaměstnavatel nemá na zaplacení odstupného, vznikne mu dluh a zaměstnanec bude moci tento dluh vymáhat soudně,“ dodává advokát.

A v souvislosti se zaměstnanci máte ještě jednu povinnost. „Zaměstnavatel, který ukončuje svou činnost a proto i pracovní vztahy se svými zaměstnanci, je povinen na předepsaném tiskopisu oznámit den skončení zaměstnání se zaměstnancem, a to do 8 kalendářních dnů od skončení zaměstnání,“ informuje Jitka Drmolová z České správy sociálního zabezpečení. A pokud již nemáte žádné zaměstnance, do 8 kalendářních dnů se musíte odhlásit z registru zaměstnavatelů.

Ukončením živnosti dluhy nemizí

Závazky z výkonu samostatné výdělečné činnosti ukončením živnosti nekončí. Ať už jde o nájem prostor, platby za energie nebo za mobil, vše je potřeba zaplatit. I po ukončení podnikání po vás mohou věřitelé úhradu vymáhat. V nejzazším případě podat žalobu k soudu a po získání exekučního titulu (pravomocného rozhodnutí soudu) podat návrh na nařízení exekuce.

„Zatímco společníci ve společnosti s ručením omezeným ručí za dluhy společnosti pouze do výše, v jaké nesplnili vkladové povinnosti podle stavu zapsaného v obchodním rejstříku v době, kdy byli věřitelem vyzváni k plnění, živnostník (OSVČ) ručí za všechny dluhy bez omezení veškerým svým majetkem a může se stát, že v exekuci přijdete o rodinný dům,“ varuje advokát Pavel Nastis.

Rozhodně aktivní přístup k řešení závazků snižuje případné finanční trable. „Při dluzích u veřejných institucí, jako například u zdravotní pojišťovny, je vhodné řešit situaci formou dohody o splátkách,“ doporučuje daňová poradkyně.

Daňové přiznání podejte sami a včas

I pokud jste během letošního roku řádně ukončili podnikatelskou činnost a ihned se stali zaměstnanci, za rok 2020 si ještě musíte splnit své daňové povinnosti sami, tedy podat daňové přiznání a přehledy o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti.

„Nový zaměstnavatel nemůže za bývalého živnostníka provést roční zúčtování daně, k vyplnění daňového přiznání mu pouze předá potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti,“ uvádí Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars a dodává: „Ukončení podnikání OSVČ může být spojeno s podstatnými dopady na dani z příjmu, které se liší podle toho, zda OSVČ vedla účetnictví, daňovou evidenci nebo uplatňovala výdaje procentem z příjmů.“

Nesprávné údaje v daňovém přiznání mohou v budoucnu vést k sankcím ze strany finančních úřadů, a tak pokud nejste experti na účetnictví, zkuste se obrátit na daňového poradce, který vám poradí.

Platba zdravotního pojištění je povinná

Pokud jste po ukončení živnosti nenašli pracovní uplatnění, tedy nejste zaměstnáni a současně se nechcete registrovat na úřadu práce, musíte platit zdravotní pojištění. Pro tyto účely jste tzv. osobami bez zdanitelných příjmů (OBZP) s povinností platit zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z minimální mzdy, letos 1 971 Kč, od roku 2021 v měsíční částce 2 052 Kč.

„Povinnost platit zdravotní pojištění za příslušný měsíc u OBZP vzniká v měsících, kdy tyto rozhodné skutečnosti trvají po celý kalendářní měsíc, za jednotlivé dny OBZP zdravotní pojištění neplatí,“ upřesňuje daňová poradkyně.

I OSVČ mají nárok na podporu v nezaměstnanosti

Jestliže se plynule po skončení podnikatelské činnosti nestanete zaměstnanci (nebo třeba důchodci), registrace na úřadu práce je výhodná. Doba evidence se hodnotí pro důchodové účely, zdravotní pojištění za vás bude platit stát a ještě budete mít - při splnění doby pojištění v rozsahu 12 měsíců v posledních dvou letech - nárok na podporu v nezaměstnanosti.

Délka pobírání podpory v nezaměstnanosti se liší podle věku, lidé do 50 let věku mají nárok na podporu po dobu 5 měsíců., od 50 do 55 let věku 8 měsíců a nad 55 let věku 11 měsíců. V tom jsou podmínky stejné jak pro zaměstnance, tak pro OSVČ.

Výše podpory se odvíjí od výdělku z posledního zaměstnání. „Podpora u živnostníků se nepočítá z příjmu, ani ze zisku, ale z vyměřovacího základu, ze kterého bylo placeno sociální pojištění,“ doplňuje Gabriela Ivanco.