Daně, mzdy, důchody: EKONOM, 5. 1. 2012

Článek Lucie Rytířové s názvem "Daně, mzdy, důchody" najdete na stránkách časopsiu EKONOM a níže.Článek byl publikován 5. 1. 2012.

--------------------------------------------------------------------------------

Nejvýraznější letošní změnou v oblasti daní je bezesporu nárůst snížené sazby DPH z 10 na 14 procent. Hranice obratu pro registraci k této dani přitom zůstává zatím ve výši jednoho milionu korun, snížena by měla být až při zavedení jednoho inkasního místa, pravděpodobně v roce 2015.

Stavební firmy se ovšem musejí připravit na takzvaný tuzemský reverse-charge. Tento princip představuje pro stát výrazné zjednodušení kontroly odvodu DPH. Dosud totiž funguje výběr této daně tak, že dodavatel (stavební firma) vystaví fakturu včetně DPH. Příjemce služby, pokud je to podnikatel, si tuto DPH může ve svém přiznání odečíst. Bohužel se stává, že příjemce si DPH odečte, ale dodavatel ji nezaplatí, takže stát přijde o peníze. Od roku 2012 už to u vybraných stavebních a montážních prací nebude možné. Stavební firma bude muset vystavit fakturu bez DPH. Následně si příjemce služby vypočte a odvede DPH z přijaté služby ve svém daňovém přiznání a zároveň si tuto daň bude moci odečíst jako daň na vstupu.

Příjemnou daňovou novinkou je zvýšení zvýhodnění na vyživované děti a slevy na poplatníka. Po roce končí totiž takzvaná povodňová stokoruna, díky níž každý poplatník zaplatil měsíčně na daních o stovku více. Základní sleva na poplatníka se tak vrací na 24 840 korun ročně. Daňové zvýhodnění na dítě se pak zvyšuje o 1800 korun ročně na celkových 13 404 korun.

Představenstvo zdraží
Více než na novinky v oblasti daní je rok 2012 bohatý na změny v sociálním zabezpečení a zdravotním pojištění. Rozšiřuje se okruh důchodově a nemocensky pojištěných osob. Tato změna se dotkne mimo jiné jednatelů, členů kolektivních orgánů právnických osob, likvidátorů či prokuristů. Všechny tyto osoby budou nově platit stejné pojistné jako běžní zaměstnanci. Dosud platili méně: jednatelé jen důchodové pojištění a zdravotní pojištění (tzn. pojistné placené firmou u nich bylo 31,5 procenta namísto 34 procent), členové kolektivních orgánů právnických osob jen zdravotní pojištění (pojistné placené firmou u nich bylo jen devět procent).

Malou náplastí na zvýšené náklady firem na pojistné je zrušení daňové neuznatelnosti odměn vyplácených členům představenstev či dozorčích rad. Celkové související náklady firmy na odměňování člena představenstva tak budou stejné jako na odměňování zaměstnance. Zatímco dosud firmy z každé stokoruny vyplacené členovi představenstva zaplatily navíc státu devět korun pojistného a 19 korun na dani (protože odměny nebyly daňově uznatelné), od roku 2012 sice ušetří na dani, ale zaplatí 34 korun pojistného. Celkem se tedy firmám zvýší náklady na členy představenstva a dozorčí rady o šest korun na každé vyplacené stokoruně.

Pokud zaměstnáváte osoby na dohodu o provedení práce, měli byste zbystřit. Kromě navýšení limitu pro počet odpracovaných hodin (na 300 z dnešních 150) se totiž zaměstnavatelé budou muset smířit s odvodem pojistného na sociální a zdravotní pojištění z odměny podle dohody o provedení práce, jestliže tato odměna přesáhne v jednom měsíci 10 tisíc korun. Na firmy tak čeká zvýšená administrativa spočívající v registraci těchto zaměstnanců u příslušných orgánů nebo vystavování zápočtových listů.

Administrativně náročnější bude i sledování dosažení maximálního vyměřovacího základu pro pojistné. Ten už totiž není pouze jeden. V roce 2012 bude nutné rozlišovat maximální vyměřovací základ pro pojistné na zdravotní pojištění, který zůstal na úrovni 72násobku průměrné mzdy (1 809 864 korun) a pro pojistné na sociální zabezpečení, jehož výše se po dvou letech vrátila na 48násobek průměrné mzdy (1 206 576 korun).

Lidé s příjmy do 100 tisíc měsíčně tuto změnu nijak nepocítí, budou z celého svého příjmu hradit jak pojistné na zdravotní pojištění, tak na sociální zabezpečení. Avšak například vrcholoví manažeři s příjmy nad 1,2 milionu ročně zaplatí z příjmu převyšujícího tuto částku již jen pojistné na sociální zabezpečení a nad 1,8 milionu ročně už žádné pojistné (viz tabulka).
Tato změna se projeví i při výpočtu daně z příjmů fyzických osob, protože daň se stále platí ze superhrubé mzdy. Každý zaměstnanec s příjmy do 1,2 milionu zaplatí ze svého příjmu pojistné 11 procent a daň 15 procent vypočtenou ze superhrubé mzdy (což je přibližně 20,1 procenta), tedy celkem 31,1 procenta. Z příjmů od 1,2 milionu do 1,8 milionu ale zaplatí na dani a pojistném už jenom 20,85 procenta a nad 1,8 milionu jen daň, tedy 15 procent.

Superfinančák nastupuje
Od roku 2012 se na daňové poplatníky chystá specializovaný finanční úřad. Bude mít na starost jednak velké daňové poplatníky (s obratem více než dvě miliardy korun za rok), jednak poplatníky zabývající se zvláštní činností - třeba banky nebo pojišťovny.
Cílem je koncentrovat na jeden úřad daňové úředníky s vysokými odbornými znalostmi a většími zkušenostmi. Ti se tak budou moci podrobněji a kvalifikovaněji věnovat složitým daňovým případům.
Specializovaný finanční úřad bude sídlit v Praze a bude mít šest poboček po celé České republice. O tom, že spadáte pod tento úřad, vás vyrozumí váš stávající správce daně během první poloviny roku 2012. Z vaší strany není nutná žádná aktivita, úřady si vás převedou automaticky. Do doby, než vám změnu oznámí, posíláte všechny dokumenty a platíte daně svému stávajícímu finančnímu úřadu.

Důchod na rozmyšlenou
Loni schválená důchodová reforma zasáhne především osoby mladší 35 let, které budou mít možnost (nikoli povinnost) vstoupit do dobrovolného fondového penzijního spoření. Jakmile do něj ale vstoupí, už nebudou moci vystoupit. Tři procenta z jejich pojistného na státní důchodové pojištění půjdou potom na jejich vlastní fondový účet, k nim si budou muset přidat ze své kapsy ještě další dvě procenta. Lidé nad 35 let budou mít do konce roku čas na rozhodnutí, jestli do tohoto systému vstoupí, či nikoli (vláda nyní zvažuje prodloužení tohoto termínu).
Současné důchodce čeká v roce 2012 pouze valorizace důchodů. Základní výměra vzroste o 40 korun na 2230 korun, procentní výměra vzroste o 1,6 procenta.
Noví důchodci už pocítili tzv. malou důchodovou reformu, která je účinná od konce září tohoto roku. Díky ní se důchody u lidí se středními příjmy nepatrně snížily, zatímco lidem s vyššími příjmy vzrostly. Lidí s nejnižšími příjmy (přibližně do 11 tisíc korun) se změny nedotknou. Nově přiznávané důchody by měly více odpovídat tomu, kolik dotyčný žadatel o důchod odvedl na pojištění.

"Rodičovská" dle libosti
Radikální změna nastala v oblasti rodičovského příspěvku. Doposud bylo možné zvolit, zda má být tento příspěvek vyplácen dva, tři nebo čtyři roky. Podle zvolené varianty se navíc lišila celková výše příspěvku. Rozhodnutí už pak nebylo možné v průběhu vyplácení příspěvku změnit. Nová podoba rodičovského příspěvku je daleko flexibilnější.
Podle nových pravidel má rodič k dispozici 220 tisíc korun. Jak dlouho je bude čerpat, záleží na něm - musí to ale stihnout do čtyř let věku dítěte. Měsíční částka příspěvku nemůže překročit částku peněžité pomoci v mateřství, tedy 70 procent předchozího výdělku. Pro výpočet příspěvku se nově bere v potaz příjem toho z rodičů, který vydělává více. Maximálně můžete měsíčně dostat 11 500 korun. Pokud však ani jeden z rodičů nebyl účasten nemocenského pojištění, bude příspěvek jen 7600 korun do 9. měsíce věku dítěte a poté až do čtyř let 3800 korun měsíčně.
Délku pobírání příspěvku lze v průběhu čerpání měnit - maximálně však jednou za tři měsíce.

Lucie Rytířová, Mazars

Share