Zaměstnancům se sníží příjmy: REFLEX, 10.3.2011

Článek Petra Frische s názvem "Zaměstnancům se sníží příjmy", publikovaný 10.3.2011 najdete níže a na stránkách časopisu REFLEX.

--------------------------------------------------------------------------------

Na podzim loňského roku se objevily první návrhy ministerstva financí na zrušení zvýhodněného režimu některých zaměstnaneckých výhod a současné zavedení tzv. zaměstnaneckého výdajového paušálu. Jaký to bude mít dopad?

Zpracovali jsme studii, která počítá nejenom se změnou chování zaměstnavatelů a zaměstnanců, ale také s nepřímými efekty. Předpokládali jsme, že nenastane krajní příklad, že by všichni zaměstnavatelé benefity zrušili a stát by na daních a pojistném nevybral nic. Počítali jsme však s tím, že většina zaměstnavatelů by benefity zrušila nebo náklady přenesla na zaměstnance.

Benefity se nevyplatí
Potvrzuje to i loňský průzkum Factum Invenio, v němž by 67% firem v takovém případě stravenky zrušilo nebo je omezilo. Podobnou reakci očekávám i u závodního stravování, silnější u volnočasových aktivit (příspěvek na vzdělávání, dovolenou, sport apod.). Další uvažovaný aspekt při výpočtu byl ten, že benefity poskytuje svým zaměstnancům i státní správa. A tam by zvýšené výběry daní a pojistného byly zároveň výdajem veřejných rozpočtů.
Z vlastních průzkumů a rozhovorů s firmami se domnívám, že nejpozději do dvou až tří let po zavedení změn budou dvěma třetinám zaměstnanců jejich současné zaměstnanecké výhody zcela zrušeny nebo dojde k jejich výraznému omezení. O mzdové kompenzaci firmy neuvažují. Ještě se totiž nezotavily z krize, která je naučila citlivě reagovat na jakékoliv zvyšování nákladů. Proto, pokud by se jim benefity prodražily o 34% (zdravotní a sociální pojištění), budou je chtít zrušit.
Benefity jsou vnímány jako tzv. kvazipeníze - mají určitou hodnotu a nahrazují hotovost. Tím, že je firmy zruší, klesne disponibilní příjem zaměstnanců (těm je jedno, jestli za oběd v restauraci zaplatí stravenkami, nebo hotovými penězi). Klesne spotřeba domácností, sníží se výběr daně z přidané hodnoty, poklesnou zisky restaurací,sportovních center, jazykových škol, divadel apod. Stát od nich vybere menší daň, sníží se počet zaměstnanců v tomto sektoru, zvýší se nezaměstnanost a stát bude vydávat více prostředků na podporu v nezaměstnanosti. Navíc ztratí pojistné a daně, jež nezaměstnaní před ztrátou práce odváděli.

Paušál pět tisíc
Ztrátu na spotřebních výdajích může kompenzovat výdajový paušál, ale aby ji vykompenzoval zcela, musel by při dnešních sazbách daní činit alespoň 5000 Kč měsíčně. Takovou výši si ale stát nebude moci dovolit, protože při čtyřech miliónech zaměstnanců a 15% dani by tak ročně přišel na daních z příjmu o 36 miliard! Na druhou stranu, může vybrat víc na daních od zaměstnavatelů, kterým se zrušením benefitů naopak náklady sníží, ale to jen tehdy, pokud nebudou mít ztráty z minulých let, proti nimž si tuto nákladovou úsporu započtou. A to je v období po krizi dost velké riziko.

Konkrétní dopady
Podle našich výpočtů navrhovaná legislativní změna přinese:

  • snížení příjmů veřejných rozpočtů až o 11,5 mld. Kč
  • nižší výběr pojistného a daní z příjmů fyzických osob
  • snížení spotřeby domácností
  • nižší výběr DPH a daně z příjmů poskytovatelů zvýhodněných plnění (restaurace, závodní jídelny, sportovní, vzdělávací a kulturní zařízení)
  • zvýšení nezaměstnanosti ve službách asi o 6000 osob
  • vyšší náklady práce u státních zaměstnanců, kteří dnes těchto výhod z velké části požívají, a to z důvodu povinnosti odvádět pojistné (2,8 mld. Kč)

Jak jsme postupovali
Naše studie byla provedena na konci roku 2010 a vychází ze současného stavu daňové legislativy. Všechny přímé i nepřímé efekty jsme vypočítali pro paušál ve výši 2000Kč měsíčně (dnes se nejčastěji mluví o 1200 Kč), na základě předpokládaných reakcí firem a v režimu dnešní superhrubé mzdy, základní a snížené sazby DPH. Poslední tři parametry se ještě změní, ale neměly by mít na výsledek zásadní vliv. Kromě toho při sjednocení sazeb DPH na 20% nebude stát tratit na přesunu zaměstnanců z restaurací (dnes 20 % DPH) do maloobchodu (10 %).
Příklad: U zaměstnance s hrubou měsíční mzdou 22 229 Kč, dvěma dětmi, volnočasovými benefity ve výši 2000 Kč a příspěvky na stravování v hodnotě 7758 Kč ročně by se při zrušení osvobození výhod snížil jeho roční disponibilní příjem až o 6158 Kč.
Naše výpočty sice odrážejí situaci z konce loňského roku a po oznámení konceptu daňové reformy budou změněny, ale z dostupných informací si nedovedu představit, že by nová koncepce dokázala vymazat zmiňovanou jedenáctimiliardovou ztrátu.

Share