Za chřipku nic nedostanete: EKONOM, 17.2.2011

Článek Lucie Rytířové s názvem "Za chřipku nic nedostanete", publikovaný 17.2.2011 najdete níže a na stránkách časopisu EKONOM.

-------------------------------------------------------------------------------------------------
Podnikatelé vydají víc peněz na nemocenské pojištění, ale dávky dostanou až po třech týdnech nemoci.
Patříte-li mezi živnostníky nebo vykonáváte-li některé ze svobodných povolání, víte velmi dobře, že platit musíte nejen dané, ale i pojistné. Podáním daňového přiznáni rozhodně vaše povinnosti nekončí. Kromě finančního úřadu zajímají příjmy, kterých za uplynulý rok dosáhly osoby samostatně výdělečné činné, také správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu.
Řemeslníci, lékaři nebo advokáti, kteří vykonávali tuto činnost alespoň část minulého roku, musejí podat přehledy o příjmech a výdajích na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu do jednoho měsíce po podáni daňového přiznání. Přehled o příjmech a výdajích je základem pro výpočet příslušného pojistného.
Pojistné na sociální zabezpečení, tedy na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, a pojistné na zdravotní pojištěni jsou povinné, zatímco placeni nemocenského pojištění ponechává stát na vašem svobodném rozhodnuti.
Nemoc se prodraží
Největší nelibost vzbuzují mezi živnostníky změny, které doznalo oproti loňsku nemocenské pojištění. Není divu, vždyť podle výše nemocenského pojištěni se vyplácí například nemocenské nebo mateřská.
Nemocenské pojištění je sice stále pro podnikatele dobrovolné a mohou si celkem libovolně zvolit základní částku, z niž se pojistné platí, ale skoro dvojnásobné se zvedla jeho sazba, z 1,4 procenta na 2,3 procenta.
Z určeného základu se odvíjí výše poskytovaných dávek - čím nižší základ pro placeni pojistného si živnostník zvolí, tím nižší pojistné zaplatí, ale také tím nižší dávky dostane.
Ještě v loňském roce bylo možno, aby si například překladatelka těsně před nástupem na mateřskou zvedla několikanásobně své dosud minimální pojistné. Díky jednoduchému kroku si zajistila vysokou mateřskou, aniž by na ni roky předtim přispívala. Stejný postup využívali i podnikatelé, které čekala dlouhodobá pracovní neschopnost.
Od letoška se podmínky výrazně zpřísnily. Podnikatelé totiž už musejí respektovat měsíční maximum pro odvod pojistného na nemocenské pojištěni. Odvedou-li jednorázově více, výši vyplácených dávek to neovlivni. Skončila tedy možnost »přilepšit si« před nástupem na mateřskou.
Není to ale jediná nepříjemnost, s niž se advokáti, živnostníci a další budou muset letos vyrovnat.
Stejně jako zaměstnanci budou podnikatelé letos, příští rok a v roce 2013 dostávat nemocenské až po uplynuti 21 kalendářních dnů pracovní neschopností.
Onemocní-li na kratší dobu, nedostanou od státu vůbec nic. Musejí si tedy dobře rozmyslet, jestli si budou pro případ nenadálé nemoci ukládat peníze do své kasičky, neboje posílat státu.
Odvody na nemocenské pojištěni se stejně jako ioni provádějí měsíčně. Jelikož nejde o zálohy, nijak se platby po skončení roku nevyúčtovávají. Velmi důležité je včasné zaplacení ve správné výši.
Kdo zaplatí později nebo v nižší než minimální částce, tomu automaticky účast na nemocenském pojištění končí. Správa sociálního zabezpečení bohužel na tuto skutečnost neupozorňuje a většina lidi problém zaregistruje až ve chvíli, kdy jde požádat o nějakou dávku.
Strasti důchodového pojištění
Na zadní kolečka, respektive na stáří, musejí myslet všichni živnostníci. Důchodové pojištěni je povinné. Vyhnout se mu mohou jen lidé, kteří si podnikáním přivydělávají a nejsou zrovna milionáři.
Základem pro pojistné je polovina z rozdílu mezi příjmy a výdaji za uplynulý rok. Důchodové pojištěni spolkne zhruba třetinu z výsledné sumy a platí se formou záloh každý měsíc a doplatku po podáni přehledu, přičemž povinnost platit zálohy se některých podnikatelů týkat nemusí.
Zákony stanoví minimální a maximální částky. Za každý měsíc, kdy živnostník nepracoval, se tato maxima a minima samozřejmě poměrné snižují.
Maximální vyměřovací základ je stejný pro podnikatele i pro zaměstnance a pro všechny druhy pojištění. Pro loňský rok to bylo 1 707 048 korun, letos to bude 1781870 korun.
Minima jsou už jiná. Podnikatel vykonávající hlavní činnost musí za rok 2010 zaplatit pojistné na sociální zabezpečení, tedy důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, alespoň ze zhruba 71 tisíc vydělaných korun. Člověk, který si živností přivydělává, pak alespoň ze 28 tisíc korun.
U důchodového pojištění si však podnikatelé mohou vyměřovací základ v rámci stanovených omezení zvolit. Například proto, že se chystají na odpočinek a chtěli by mít co nejvyšší důchod.
Změny v nemocenském pojištění se ale nepříjemně dotknou i péče o »zadní kolečka«. Živnostník, který se rozhodne pro dobrovolné nemocenské pojištění, je okamžitě v rámci povinného důchodového pojištění považován za osobu vykonávající hlavní samostatně výdělečnou činnost, byť bude mít spoustu důvodů pro zařazení do kategorie vedlejší činnosti. Ve výsledku zaplatí vyšší minimální zálohy a pojistné.
To bohužel není všechno.
Navíc se zvolený základ pro nemocenské pojištění porovnává se základem pro důchodové pojištění. Živnostník, který zvolí pro nemocenské pojištění vyšší základ, než jaký mu patří dle zákona, musí automaticky počítat i s vyšším odvodem pojistného na důchodové pojištění.
Doplatkový rébus
Zdravotní pojištění je stejně jako důchodové povinné pro všechny. Živnostníky proto čeká ještě návštěva pojišťovny. Do jednoho měsíce po podání daňového přiznání tam musejí doručit přehled o příjmech a výdajích. Kdo během roku měnil zdravotní pojišťovnu, podává přehled na každou pojišťovnu zvlášť.
Zdravotní pojištění je třeba zaplatit alespoň z minimálního základu, v uplynulém roce šlo o zhruba 142 tisíc korun. Pojišťovny inkasují něco přes desetinu z poloviny rozdílu mezi příjmy a výdaji živnostníků.
Zálohy na zdravotní pojištění odvádějí drobní podnikatelé každý měsíc. Až porovnáním vypočteného pojistného a zaplacených záloh v přehledu zjistí, zdaje čeká ještě doplatek.
Zdravotní pojištění je třeba zaplatit alespoň z minimálního základu, v uplynulém roce šlo o zhruba 142 tisíc korun. Pojišťovny inkasují něco přes desetinu z poloviny rozdílu mezi příjmy a výdaji živnostníků. Zálohy na zdravotní pojištění odvádějí drobní podnikatelé každý měsíc. Až porovnáním vypočteného pojistného a zaplacených záloh v přehledu zjistí, zdaje čeká ještě doplatek.
U pojistného na sociální zabezpečení je nutné doplatek uhradit do osmi dnů po podání přehledu.
U zdravotního pojištění může být úhrada doplatku trochu oříškem.
Podle stávajícího zákona ho totiž musejí podnikatelé uhradit sice také do osmi dnů, ale po podání daňového přiznání, nikoli přehledu.
Částku k zaplacení by si tedy měli spočítat ještě dříve, než je nutné podat přehled. Tato nepřesnost by měla být napravena nejbližší novelou zákona o pojistném na zdravotní pojištění, která však bohužel nebude schválena dříve než k 1. dubnu.
Teoreticky lze proto živnostníkům doporučit, aby podali daňové přiznání až těsně před koncem března. Bude se pak na ně pravděpodobně už vztahovat zmiňovaná novela prodlužující dobu na úhradu doplatku o měsíc. Přesněji do osmi dnů po podání přehledu, který je třeba doručit pojišťovnám do měsíce od podání daňového přiznání.

Share