Spočítali jsme, co udělá zvýšení minimální mzdy s peněženkou, 29.8.2018

Minimální měsíční mzda v Česku letos činí 12 200 korun. Pro příští rok se plánuje zvýšení, odbory navrhují růst o 1 500 korun, tedy na 13 700 korun. Růst minimální mzdy má však i negativní dopady. O kolik by si polepšili zaměstnanci a jak by naopak stouply mzdové náklady zaměstnavatelům? Přinášíme čtyři pohledy.

1. pohled Přínos pro zaměstnance

Pro zaměstnance, kteří pracují za minimální mzdu, nemusí mít její navýšení o 1 500 korun stejný přínos.

Minimální mzda totiž platí pro hrubou mzdu, nikoliv tedy pro mzdové náklady zaměstnavatele nebo pro čistou mzdu, kterou obdrží zaměstnanec na svůj účet.

Spočítejte si čistou mzdu na kalkulačce

„Výpočet čisté mzdy je individuální záležitostí, dva zaměstnanci se stejnou hrubou mzdou mohou mít čistou mzdu různě vysokou. Rozdíl přitom může činit až několik tisícikorun v závislosti na tom, jak vysoké daňové slevy jednotliví zaměstnanci uplatňují,“ upozorňuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Při práci za minimální mzdu lze mít čistou mzdu dokonce i vyšší než tu hrubou, a to v případě uplatnění daňového zvýhodnění na více dětí, při němž se čerpá daňový bonus. Zaměstnanec pracující v roce 2018 za minimální mzdu, který uplatňuje daňové zvýhodnění na dvě děti, má čistou mzdu 13 352 korun, tedy o 1 352 korun více, než je jeho hrubá mzda, vypočítává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars

2. pohled Zvýšení mzdových nákladů

Náklady zaměstnavatelů netvoří pouze sjednaná hrubá mzda se zaměstnanci, ale i povinné pojistné placené za zaměstnance. „Zaměstnavatelé platí za zaměstnance 25 % na sociální pojištění a 9 % na zdravotní pojištění. Každá stokoruna, o kterou stoupne hrubá mzda, tedy znamená nárůst mzdových nákladů zaměstnavatele o 134 korun. Finanční dopad na zaměstnavatele je tedy vyšší, než se na první pohled zdá,“ říká Gabriela Ivanco.

Ministerstvo práce přitom chce do zákoníku práce navrhnout nová valorizační pravidla minimální mzdy, která by ji měla postupně dostat na úroveň poloviny průměrné mzdy. „Je to věc vyjednávání a hospodářského rozvoje. Měli bychom směřovat minimálně k částce 16 tisíc korun a uvidíme, jak se bude vyvíjet průměrná mzda,“ vyjádřila se po jednání s odbory ministryně práce Jana Maláčová

3. pohled Jak stoupne čistá mzda

Z hrubé mzdy odvádějí zaměstnanci daň z příjmu, sociální pojištění a zdravotní pojištění. I zaměstnanci pracující za minimální mzdu si tedy finančně nepolepší o celou částku, o kterou jim kvůli zvýšení minimální mzdy stoupne hrubá mzda.

Pokud by došlo ke zvýšení minimální mzdy o 1 500 korun, polepšili by si zaměstnanci pracující za minimální mzdu jen o 1 034 korun. Zaměstnanec uplatňující pouze základní daňovou slevu na poplatníka by na dani z příjmu zaplatil o 300 korun více, na sociální pojištění o 98 korun více a na zdravotní pojištění o 68 korun více.

„Čistá mzda by o částku 1 034 korun stoupla všem zaměstnancům bez ohledu na počet vychovávaných dětí a výši daňového zvýhodnění,“ přibližuje Gabriela Ivanco.

4. pohled Daňový dopad zvýšení minimální mzdy

Pokud by v roce 2019 došlo ke zvýšení minimální mzdy o 1 500 korun, budou například podmínky pro čerpání daňového bonusu na děti výrazně přísnější než letos. Pro srovnání – pro čerpání daňového bonusu na děti za rok 2018 je nutné mít roční rozhodné příjmy ve výši šestinásobku minimální mzdy, letos tedy ve výši 73 200 korun. Jestliže dojde v roce 2019 ke navýšení minimální mzdy na 13 700 korun, pro čerpání daňového bonusu musí rozhodné příjmy činit 82 200 korun.

Hranice minimální mzdy však ovlivňuje i příjmy zdravotních pojišťoven, které obdrží více na pojistném nejen za zaměstnance pracující za minimální mzdu, ale i od osob bez zdanitelných příjmů. „Osobami bez zdanitelných příjmů jsou všichni lidé, kteří nejsou zaměstnanci, osobami samostatně výdělečně činnými a ani za ně neplatí zdravotní pojištění stát. Řadí se tak mezi ně kupříkladu lidé vyřazení z evidence úřadu práce, ženy v domácnosti či lidé mající pouze pasivní příjmy například z nájmů,“ přibližuje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Jak dodává, každá osoba bez zdanitelných příjmů si musí měsíčně sama platit zdravotní pojištění ve výši 13,5 % právě z minimální mzdy. „V letošním roce tato částka činí 1 647 korun. Jestliže by minimální mzda vzrostla na 13 700 korun, byla by měsíční platba pro osoby bez zdanitelných příjmů 1 850 korun,“ uzavírá Gabriela Ivanco.

Publikováno na serveru finace.idnes.cz dne 29.8.2018

Share