Živnostník si počítá, co je výhodnější, 16.2.2016

Změny v daních zamotají hlavu mnohým živnostníkům. Zejména těm, kteří mají malé děti a využívají výdajové paušály. Zpřísnily se totiž podmínky, a přestože je paušál pohodlnější, může být nyní pro mnohé účtování skutečných nákladů výhodnější.

Od loňska jsou všechny výdajové paušály zastropovány pro roční příjem dva miliony korun. To je jedna podmínka, která však drobné podnikatele moc nezatíží. Ta druhá sice platí už dva roky, ale je výrazně horší: ti, kdo odečítají náklady paušálem a mají z podnikání vyšší příjem než z ostatních činností, si nemohou odečíst slevy na děti a také slevu na vyživovanou manželku či manžela s příjmy do 68 000 korun za rok.
Výdajový paušál se liší podle vykonávané činnosti a pohybuje se od 30 do 80 procent. Všechny paušály je možné uplatnit za rok 2015 pouze do limitu. „Paušál může využít i podnikatel s ročním příjmem například čtyři miliony korun, ale v takovém případě uplatní výdaje pouze v maximální výši, což je příslušný procentní paušál krát dva miliony korun,“ uvádí daňová poradkyně Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Evidence místo paušálu

Už při podávání daňového přiznání za rok 2014 zjistili mnozí podnikatelé, že musí zaplatit na dani a také povinných pojištěních větší částku než dříve. A nebylo to tím, že by si vydělali více, ale proto, že vykazovali podnikatelské výdaje paušálem. Co s tím? Pro mnohé může být řešení přejít z paušálu na daňovou evidenci.
Nejdříve by si měli všichni důkladně spočítat, jestli nejsou jejich skutečné výdaje vyšší než ty paušální. Pokud zjistí, že ano, je z finančního hlediska výhodnější přejít na daňovou evidenci. Je třeba počítat také s tím, že zatímco při stanovení výdajů paušálem zvládli mnozí daňové povinnosti sami, u evidence si budou třeba muset zaplatit odborníka. Ať už účetní či účetního, nebo investovat do počítačového programu. Komu vyjde jen drobný rozdíl mezi skutečnými náklady a možným paušálem, měl by zvážit, zda mu větší papírování a vyšší riziko chyby stojí za to. Přechod na daňovou evidenci se nevyplatí svobodným a bezdětným lidem, kteří navíc nedosáhnou ročního dvoumilionového obratu.
Naopak zvážit přechod na daňovou evidenci by měli ti, kdo mají děti a jejichž partner si na ně slevu neuplatňuje, či živnostníci s manželkou/manželem na rodičovské dovolené. V takových případech se totiž může přechod na vykazování skutečných nákladů vyplatit i v situaci, kdy jsou tyto náklady nižší než možný paušál.
Když daníte paušálem, jednoduše sečtete všechny příjmy a jako výdaj použijete příslušná procenta těchto příjmů. Při vedení daňové evidence je potřeba důsledně v souladu s legislativou rozlišovat mezi daňově uznatelnými a neuznatelnými výdaji. Výpočet daňového základu je tudíž těžší.
„Pokud by živnostník chtěl v daňovém přiznání za rok 2015 uplatnit výdaje jiným způsobem než v roce 2014, má povinnost upravit základ daně za rok 2014, a pokud mu tato úprava nevyjde nulová, tak i podat dodatečné daňové přiznání,“ vysvětluje daňová poradkyně Blanka Štarmanová ze společnosti TaxVision. Úpravu je třeba provést i u sociálního pojištění v přehledu o příjmech a výdajích (více v článku Jak na přechod z paušálu na daňovou evidenci).

***

Stropy paušálů v roce 2015

OSVČ procento max. částka výdajů
podnikání v zemědělství 80% 1600 000 Kč
řemeslné živnosti 80% 1600 000 Kč
ostatní živnosti 60% 1200 000 Kč
ostatní OSVČ 40% 800 000 Kč

příjmy z nájmu 30% 600 000 Kč 

Publikováno v Lidových novinách, 16.2.2016.

Share