Zavedení čipů se Německo brání, 26.6.2015

I v zemích, ve kterých jsou lidé ochotnější platit daně, podnikatelé krátí tržby a vlády postupně zavádějí jejich kontroly.

Přes noc se stal malý hospodářský zázrak – popsal časopis Der Spiegel zdánlivě nelogický ekonomický jev odehrávající se v Hamburku. Přestože počet taxíků jezdících po severoněmecké metropoli klesl na nejnižší stav za posledních 50 let, jejich tržby stouply až o polovinu. Důvodem přitom nejsou razantně stoupající poptávka či ceny, ale malinký čip.
Přesněji řečeno čip, jenž musí mít taxikáři namontovaný v taxametru a který nejenže automaticky očíslovává veškeré účtenky, ale navíc informace o nich vysílá do centrály. Možnost tajit tržby či s nimi manipulovat je tudíž nemožná. Městu připadaly obraty taxikářských firem podezřele nízké, a tak se rozhodlo udělit licenci jen podnikům, které budou své taxametry kontrolovat tímto způsobem.
Bez registračních pokladen Metoda kontroly prostřednictvím čipu, zvaná Insika, by se dala relativně snadno aplikovat i na jiné druhy pokladen, k uzákonění daného nařízení se ale německá politika zatím nedostala. V současnosti se celou záležitostí zabývá pracovní skupina ministerstev financí jednotlivých zemí, která má opět zasedat příští týden. S brzkou změnou zákona ale nikdo nepočítá. Německá vláda přitom vývoj této technologie finančně podporovala.
V současnosti tak u našich západních sousedů žádný kontrolní systém pokladních tržeb, jako je například ten v Chorvatsku, nefunguje. „Povinnost mít takzvanou registrační kasu v Německu neexistuje a zavádět ji není v plánu,“ řekl HN mluvčí spolkového ministerstva financí.
Registrační kasy, které monitorují tržby prostřednictvím čipu, plánuje zavést například Rakousko. Tamní finanční správa přitom patří k nejvýkonnějším v Evropě a podle Gabriely Ivanco z poradenské společnosti Mazars je lídrem v omezování objemu šedé ekonomiky. „Její podíl se tam pohybuje okolo osmi procent HDP,“ uvedla Ivanco a dodala, že Česko se s 15 procenty také neřadí k nejhorším. Vyplývá z toho, že i země, která má efektivní daňovou správu a lidé jsou zvyklí daně platit, se potýká s podvody s krácením tržeb.
Manipulace s pokladnami je v mnoha branžích na denním pořádku i ve zmíněném Německu. Již v roce 2003 na ni upozornil Nejvyšší spolkový kontrolní úřad, stejně tak jako před dvěma lety rozsáhlá studie Organizace pro ekonomický rozvoj a spolupráci (OECD).
Jen u taxíků podle odhadů zůstane nezdaněná každá pátá jízda, běžná je tato praxe také u restaurací, menších obchodů či lékáren. Zpravidla všude tam, kde se často platí v hotovosti.
V Německu řada podnikatelů používá programy zvané Zapper, které v kasách zpětně upravují údaje a jsou velmi těžko odhalitelné. Tento software často rovnou prodávají i samotní výrobci pokladen.
„Prodejce pokladen, s nimiž nejde manipulovat, své zboží de facto rovnou může nechat sešrotovat, protože je prakticky neprodejné,“ cituje televizní stanice ARD Markuse Nowotzina z Vrchní finanční inspekce v Severním Porýní-Vestfálsku. Tomu se ale snaží stát zabránit. Počátkem roku jeden z výrobců pokladen musel zaplatit pokutu ve výši 1,6 milionu eur, když provozovateli cukrárny prodal kasu a k tomu Zapper jako příslušenství. A účet chcete?
Podobná situace panuje i v Česku. Když se loni oprášila myšlenka registračních pokladen, experti okamžitě varovali před tím, že výrobci už přístroj nabízejí i s upravovacím softwarem. I proto nakonec české ministerstvo financí zvolilo cestu on-line evidence tržeb.
„Chorvatsko je menší země s větším rozsahem šedé ekonomiky. Jižanská nátura má blíže k pohodičce než k daňové disciplíně. A přesto, nebo právě proto, jsme v Chorvatsku našli moderní, funkční model evidence tržeb,“ uvedl přednedávnem ministr financí Andrej Babiš.
Ze srovnání OECD vychází, že česká daňová správa na tom rozhodně není špatně. Například z pohledu vynaložených peněz na výběr 100 korun na daních je z okolních zemí lepší jen Rakousko. Polsko a Slovensko jsou na tom mnohem hůř. Přesto nelze čekat, že evidence tržeb přinese výrazně vyšší efektivitu.
„Dokud bude na obligátní otázku,A účet chcete?‘ většinová odpověď znít,Ne, nepotřebuji‘, ani elektronická evidence tržeb nic nezmůže. Co není namarkováno, nelze zdanit,“ uvedl Lukáš Eisenwort z poradenské NSG Morison.
Shodují se s ním i další daňoví experti, které HN oslovily. „Největším úskalím chystaného systému je česká povaha, vztah Čechů ke státu a veřejným rozpočtům, jejich ochota podílet se na daňových únicích a vyhýbání se zdanění,“ řekla Alena Vančurová, vedoucí katedry veřejných financí na VŠE a garantka oboru zdanění a daňová politika.
„Nejvíce asi funguje křížová kontrola a širokou veřejností uznávaný požadavek, že okrádat se nemá ani stát, že to je ve slušné společnosti nepřijatelné,“ vysvětluje Vančurová. „Pomoci by mohla i zákonná odpovědnost spotřebitelů, tedy jejich povinnost prokázat své výdaje prostřednictvím dokladů,“ dodala. Tedy obdoba toho, co funguje v Itálii. Tam místní finanční policie (Guardia di Finanza) kontroluje před obchody zákazníky, zda si vzali v obchodě účtenku.
Původně v české verzi povinnost vzít si účtenku také byla, po tlaku podnikatelů však nakonec vypadla.
Daňoví experti se obávají toho, že úředníci sice budou mít velké množství dat, ale nebudou je stíhat kontrolovat a analyzovat. „V tomto případě by se pak z EET stal pouze další nástroj zvyšující administrativu a náklady,“ míní Jiří Novák z daňové a právní společnosti LTA.
Další obavy podnikatelů panují z toho, že nová data, která bude mít daňová správa k dispozici, se dostanou ke konkurenci. A tyto obavy u nich zesilují zejména v situaci, kdy je v čele ministerstva jeden z největších byznysmenů v zemi Andrej Babiš.

Největším úskalím chystaného systému je česká povaha, vztah Čechů ke státu a veřejným rozpočtům, jejich ochota podílet se na daňových únicích

a vyhýbání se zdanění. Alena Vančurová vedoucí katedry veřejných financí na VŠE

procent 8 je odhadovaná velikost šedé ekonomiky v Rakousku, které umí podle OECD proti podvodům bojovat nejúčinněji. Odhady pro Česko činí 15 procent.

ELEKTRONICKÁ EVIDENCE TRŽEB (EET)

Některá z forem evidence tržeb podle poradenské společnosti PwC funguje ve 13 zemích Evropské unie. Jedná se o Itálii, Maďarsko, Slovensko, Polsko, Belgii, Litvu, Maltu, Švédsko, Rumunsko, Bulharsko, Řecko, Kypr a Chorvatsko. Zavedení elektronické evidence tržeb se připravuje také ve Slovinsku nebo v Rakousku. Rozsáhlý on-line systém evidující tržby je zaveden pouze v Chorvatsku. Tento model je vzorovým pro Česko. Na Slovensku funguje off-line systém registračních pokladen spojený s účtenkovou loterií, o kterém se v Česku uvažovalo v minulosti. V ostatních zemích je obvykle obdoba registračních pokladen u vybraných druhů podnikání. Například v Německu je systém evidence tržeb použit v oblasti taxislužby.

DAŇOVÁ SPRÁVA V RŮZNÝCH ZEMÍCH (údaje za rok 2011 podle poslední zveřejněné studie OECD) FINANČNÍ SPRÁVA V ČR (údaje za rok 2013) 15 000 počet zaměstnanců finanční správy 80 % jsou ženy 40 % berních úředníků má vysokoškolské vzdělání 20 579 průměrný tarifní plat 8,5 miliardy korun roční výdaje na finanční správu 4,6 miliardy korun platy daňových úředníků 610 miliard korun vybrala v roce 2013 finanční správa na daních 41 milionů korun se ročně vybere na daních na jednoho berního úředníka 569 000 korun jsou roční náklady spadající na jednoho berního úředníka

Publikováno v Hospodářských novinách dne 26.6.2015.

Share