Daňové triky velkých korporací mají v Česku odhalit speciální týmy, 23.2.2016

Evropský šéf Googlu Matt Brittin napsal před pár dny obsáhlý komentář pro britský list Daily Telegraph. Obhajuje v něm, kolik největší světová internetová firma platí daní, kde a jak. „Souhlasíme, že mezinárodní daňový systém potřebuje reformu. Dlouho podporujeme, aby byl jednodušší, s jasnějšími pravidly, protože je důležité nejen platit adekvátní množství peněz na daních, ale také být vnímán jako ten, kdo platí na daních, kolik má platit,“ uvedl. Jeho společnost se v poslední době stala symbolem toho, jak se velkým korporacím daří snižovat si náklady pomocí daňových rájů, dohod s některými státy nebo vnitrofiremními licenčními poplatky.

Tlak na nadnárodní koncerny sílí i v Česku. Na pobočkách finančních úřadů postupně vznikají zvláštní týmy právníků a kontrolorů, kteří se zaměřují výhradně na problematiku takzvaných převodních cen mezi tuzemskými dceřinými firmami a jejich zahraničními matkami. Jde v principu o nastavení cen uplatňovaných mezi podniky uvnitř skupiny tak, aby byla co největší část zisku v rámci skupiny tvořena v zemích s co nejmenším daňovým zatížením, avšak při respektování domácích daňových pravidel ve všech státech, kde podniky ze skupiny operují.

Nejvíc expertů na převodní ceny sedí v Brně na Specializovaném finančním úřadu, který dohlíží na účetnictví společností s největším obratem. Postupně ale přibývají i na krajských pobočkách – ne každá tuzemská filiálka nadnárodních koncernů musí být co do tržeb tak velká, aby na ni v Brně „dosáhli“. „V některých případech využíváme i přímé spolupráce se zahraničními daňovými správami k odkrytí sofistikovaných struktur,“ doplňuje Paterová.

Podle Víta Fritzscheho z daňového oddělení poradenské agentury Mazars je stupňující se tlak berních úředníků na mezinárodní společnosti citelný. „Rozhodně je to patrné a nárůst počtu daňových kontrol zaměřených na převodní ceny v posledním období je velice markantní,“ vysvětluje Vít Fritzsche.

A dodává: „Česká daňová správa vyvinula speciální metodiku, jak převodní ceny zkoumat, speciální dotazník obsahující otázky, na které se mají kontroloři ptát, specifický softwarový nástroj, který umožňuje vyhodnocovat rizikovost daňových subjektů z pohledu převodních cen .“ Od loňska musí navíc firmy jako Google, Microsoft či Volkswagen povinně přikládat k daňovým přiznáním i přehled plateb v rámci koncernu.

Google, který se v Británii s vládou Davida Camerona dohodl, že zpětně doplatí na daních zhruba 170 milionů eur, popírá, že by v Česku prováděl cokoliv špatného. „Google v Česku podniká v souladu s místními právními předpisy – včetně daňových zákonů – a zároveň plně spolupracuje s místními úřady,“ říká mluvčí vyhledávače Jana Miklík Zichová. Za rok 2014 společnost vykázala obrat 207 milionů korun a hrubý zisk 15 milionů.

Evropská komise nedávno nakázala kavárenskému řetězci Starbucks a automobilce Fiat, že mají Nizozemsku, respektive Lucembursku doplatit 20 až 30 milionů eur kvůli nestandardním daňovým dohodám s tamními vládami. Podle eurokomisaře pro finanční otázky Pierra Moscoviciho přijde EU ročně kvůli daňovým únikům nadnárodních koncernů až o 70 miliard eur. VČesku to je podle vládních odhadů pět miliard korun ročně.
 
84 procent Čechů si podle agentury Median myslí, že hlavní daňové úniky se dějí na úrovni velkých firem.
 
Publikováno v Hospodářských novinách, 23.2.2016.