Velké firmy doplácí rekordní daně, 21.7.2016

Na daních nemusely nadnárodní podniky v Česku ještě nikdy doplácet tolik peněz jako teď. Jen za první letošní půlrok jim berní úředníci doměřili 800 milionů korun. To je podle nejnovějších čísel finanční správy víc než za posledních pět let dohromady.
Důvodem tak velkého nárůstu je, že stát tyto firmy nutí, aby mu o svém byznysu dávaly stále víc informací. Úředníci potom jdou po daňových podvodech téměř najisto, zatímco v minulosti nejdřív jen zjišťovali, zda se společnost daním nevyhýbá.

Zajímá je hlavně to, za kolik mezi sebou obchodují firmy, které jsou majetkově propojené. „Přístup finančních úřadů je mnohem přísnější a věci, které dřív procházely, jsou teď často problémem,“ potvrzuje daňový specialista poradenské společnosti Mazars Vít Fritzsche.
Stručně řečeno: velké mezinárodní firmy často vyvádějí zisk do zemí, kde jsou nízké, nebo dokonce žádné daně. Dělají to obvykle tak, že česká pobočka platí své zahraniční matce za určité služby mnohem víc, než kolik by ji to doopravdy stálo na trhu. „Nadnárodní korporace využívají vhodného nastavení své struktury ke koncentraci zisku v zemích, kde je to výhodné,“ říká daňový poradce Lukáš Eisenwort.
 
Šéf finanční správy Martin Janeček odhaduje, že českému státnímu rozpočtu takhle ročně unikne zhruba 10 až 15 miliard korun.
S tímto problémem bojuje většina zemí západního světa. Za vyvádění zisků do ciziny třeba loni dostal od Evropské komise pokutu americký kavárenský řetězec Starbucks. Podle studie společnosti Mazars patří Česko mezi evropské státy, které těmto podvodům věnují největší pozornost.
Obhájit se musí každé procento navíc
Důležitý moment v boji proti daňovým únikům nadnárodních podniků v Česku přišel, když stát před dvěma lety těmto společnostem nařídil dodat k daňovému přiznání i přehled všech obchodů se spřízněnými firmami.
„Díky tomu vidíme potenciálně problematické transakce, u nichž hrozí odlití příjmů někam jinam. Máme perfektní analytiku a můžeme se místo hledání problému už zabývat jeho řešením,“ vysvětluje Janeček.
Dříve finanční úřady na takové úniky přicházely spíš náhodně a měly omezené možnosti, jak se k informacím dostat. Podle daňových poradců navíc na úřadech bylo velmi málo lidí, kteří se na mezinárodní převody specializovali.
„Znalosti úředníků a nástroje pro kontrolu šly ale v posledních letech prudce nahoru, teď jsou v řadách finanční správy vysoce kvalifikovaní odborníci,“ říká Eisenwort.
Podle něj finanční úřady najaly nové lidi a v dané problematice je proškolily. „Navíc mají adekvátní nástroje, například databázi obchodů spřízněných firem, kterou používá i většina poradců,“ dodává.
Při kontrole se úřady soustřeďují hlavně na to, jestli zaplacený obchod je skutečný. Dál zkoumají, zda měl ekonomický přínos a jestli by stejnou cenu dostala také firma, se níž daná společnost není nijak spojená. Podle Eisenworta finanční úřady dříve tolerovaly, když si firma k běžné ceně na trhu přirazila pět procent. Teď ale musí obhájit každé procento navrch.
Nárůst cílených kontrol pocítili i daňoví poradci. „V letech 2007 až 2013 jsem ve své praxi narazil na kontroly převodních cen v řádu jednotek ročně. Dnes jich máme ročně i několik desítek,“ říká Fritzsche ze společnosti Mazars.
Ať nám umožní mluvit o podvodech
Tažení proti daňovým únikům je klíčové téma ministra financí Andreje Babiše (ANO). Ačkoliv pod jeho vedením úředníci výrazně přísněji kontrolují nadnárodní firmy, podle Babiše i jeho klíčového úředníka přes daně Janečka jsou dál největším problémem úniky na DPH. Ty odhadují na 80 miliard korun ročně.
Tyto podvody má omezit kontrolní hlášení, které platí od ledna. Přes půl milionu firem a podnikatelů musí státu spolu s daňovým přiznáním pravidelně posílat také přehled o všech fakturách, jež vydali i přijali. V souvislosti s tím nyní úředníci žádají o vysvětlení nejasností zhruba 10 tisíc plátců DPH.
Kromě toho začali úředníci při boji proti podvodům s DPH v poslední době také častěji používat tvrdší metody než dřív. V případě pochybností například méně ochotně vyplácejí firmám DPH, o kterou si požádaly. Nebo dokonce podniku zmrazí bankovní účty a obstaví majetek, když mají podezření, že firma se podílí na daňovém podvodu a chystá se daně nezaplatit.
Posledním známým případem je e-shop LevneElektro.cz, kterému úředníci s policií obstavili účty: firma podle nich měla připravit stát o více než 40 milionů korun. Majitel e-shopu přitom tvrdí, že firma nic neprovedla.
Šéf finanční správy Janeček se však proti podobným tvrzením společností ohrazuje. Vrácení části DPH se podle něho jen pozdrží, pokud úředníci mají nejasnosti. Když ale jde o blokování účtů nebo zabavování majetku, už musí mít důkazy o podvodech.
„Je zajímavé, že dotyčné firmy vždy v médiích křičí, že ony jsou svaté a jsou oběťmi. Ale když je požádáme, ať nás v daném případu zbaví mlčenlivosti, tak to ještě žádná neudělala,“ stěžuje si. Pokud by firma zbavila úředníky mlčenlivosti, ti by museli ukázat, co na firmu mají. „Tím spíš by dotyčné firmy mohly přesvědčit veřejnost přes média, že jsme doopravdy šlápli vedle,“ prohlašuje Janeček.
***
KOLIK MUSÍ NADNÁRODNÍ FIRMY DOPLATIT NA DANÍCH
Řada mezinárodních firem uvedla v daňovém přiznání nižší daň, než jakou zjistili při kontrole daňoví úředníci. Jen za první letošní pololetí tak musí doplatit víc než za předchozích pět let.
800 MILIONŮ KORUN
1. pololetí 2016
DOMĚŘENÁ DAŇ (v milionech korun)
Rekordní doplatky
Při sto padesáti kontrolách nadnárodních firem úředníci zjistili, že tyto podniky uměle zhoršovaly hospodaření svých českých poboček, celkově o 12 miliard korun. Většina firem byla podle daňového přiznání ve ztrátě – finanční úřady jim ztráty za osm miliard neuznaly, takže společnosti si je v příštích letech nebudou moct při výpočtu daně odečíst od zisku. Ziskovým firmám pak úředníci neuznali náklady za cca čtyři miliardy, a z těchto peněz jim naopak doměřili daň a penále v součtu 800 milionů korun.
2015 446,3
2014 59,4
2013 71,7
2012 20,4
2011 169,7
147,5 miliardy korun se celkem loni vybralo na dani z příjmu právnických osob od všech firem v Česku. Podle ministerstva financí jde o největší částku od vypuknutí finanční krize.
11 % O tolik více peněz se vybralo v první polovině roku 2016 na dani z příjmu právnických osob oproti loňskému prvnímu pololetí.
Zdroj: Finanční správa ČR

Bylo publikováno v Hospodářských novinách dne 21.7.2016

Share