Stát získá méně peněz z tajných kont v cizině, 10.10.2017

Proud daní z úroků ze zahraničních kont výrazně zeslábl. Důvodem je vyšší spolupráce zemí v boji proti daňovým únikům.

Informace o tajném kontu ODS ve Švýcarsku, které se před dvaceti lety dostaly na veřejnost, se staly součástí politické krize, v jejímž důsledku padla koaliční vláda Václava Klause. Podobné utajení kont je však čím dál složitější. 

Příčinou je zavedení automatické výměny informací v daňové oblasti, takzvané CRS. Od loňska totiž platí bruselská směrnice, která zmíněnou výměnu zavádí.

„Prvním rokem, kdy daňová správa očekává informace od finančních institucí z jiných zemí v rámci Dohody CRS, je rok 2017, přičemž informace se budou týkat roku 2016,“ říká daňová poradkyně Mazars Gabriela Ivanco. 

V Česku byl příslušný zákon schválen loni v dubnu, takže letos už bude platit celý rok.  Výměna informací mezi státy mimo EU se bude dít na základě mnohostranných smluv. Automatická výměna informací bude ovšem znamenat, že se sníží objem peněz, které posílaly zahraniční banky do Česka v podobě srážkové daně z úroků na klientských vkladech. „Srážková daň byla svým charakterem sankcí za to, že poplatník neumožnil odkrýt vlastnictví účtu,“ uvádí Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství. Zahraniční banky peníze posílají jako „daň“ za vyšší úroveň bankovního tajemství.  Řada zemí typu Švýcarska, Lichtenštejnska, ale i Rakouska musela proto na základě evropské směrnice Savings uplatnit srážkovou daň, pokud neposílala požadované informace o úrokových příjmech neboli o úrocích z uložených peněz ve svých bankách. 

Po zavedení automatické výměny dat se už srážková daň nebude vybírat. „Výjimka platí u zemí, které podléhaly směrnici a dohodám Savings, ale k CRS přistupují až pro data za rok 2017 (například Švýcarsko),“ dodává Petlachová.

Dopad nových pravidel na výběr srážkové daně bude každopádně nepříznivý. Letos na srážkové dani za minulý rok z ciziny dosud dorazilo „jen“ 14,1 milionu korun, přičemž by se tato částka už téměř neměla měnit. Ještě v roce 2013 přišlo 97,9 milionu korun.

Prudký propad z téměř sta milionů na zhruba 47 milionů korun začal ovšem již přede dvěma lety. Rok 2015 byl totiž podle Petlachové přechodným obdobím mezi směrnicí Savings a směrnicí, která zavádí výměnu daňových informací. „Proto byl zaznamenán takový pokles vybrané daně,“ vysvětluje mluvčí.

Daň za bankovní tajemství (v milionech korun) 

  2014 2015 2016**
Švýcarsko 63,0 25,9 14,0
Rakousko 23,5 17,3 -
Lucembursko* 5,0 0,0 0,0
Lichtenštejnsko 4,6 3,6 -
Monako 0,3 0,2 0,1
San Marino 0,1 0,1 -
Jersey* 0,01 - -
celkem 96,5 47,1 14,1

*země, které přešly na automatickou výměnu informací
**data nemusejí být úplná, Finanční správa ale nečeká výrazný růst 

Publikováno v deníku E15, 10.10.2017

Share