Sociálka a pojišťovny čekají na přehledy, opozdilce trestají, 18.4.2017

Podnikatelé musejí do 2. května vyplnit a odeslat své zdravotní pojišťovně a ČSSZ přehledy o loňských příjmech a výdajích.

Přehledy zdravotní pojišťovně, respektive České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ), musejí podnikatelé odeslat nejpozději měsíc po nejzazším termínu pro podání daňového přiznání.
Pouze ti, kteří mají ze zákona povinný audit nebo jim přiznání k dani z příjmu vyplňuje daňový poradce, mají dostatek času – letos až do 1. srpna. Tuto skutečnost ovšem musejí zdravotní pojišťovně i ČSSZ oznámit do konce dubna.
OSVČ, jejichž příjmy nedosáhly v loňském roce 15 tisíc korun, sice nemají povinnost podávat daňové přiznání, odevzdání přehledů pro sociálku a zdravotní pojišťovnu se ale nevyhnou.
„U podnikatelů, kteří daňové přiznání nepodávají, je pro dodání přehledu v oblasti zdravotního pojištění stanovena speciální lhůta do 8., respektive 10. dubna 2017 (podle zdravotní pojišťovny) a v oblasti sociálního zabezpečení do 31. července 2017,“ upřesňuje daňová poradkyně ze společnosti Mazars Gabriela Ivanco. 

Pozor na pokuty

Zdravotní pojišťovna vám za neodevzdání přehledu může udělit pokutu až ve výši 50 tisíc korun. ČSSZ ukládá opozdilcům dvacetitisícovou sankci, a pokud svou povinnost nesplní ani na následnou výzvu, hrozí jim dokonce stotisícová pokuta. Obě instituce ovšem nejprve na případné pochybení upozorní a dají hříšníkovi čas na nápravu.
Rozhodnutí o postihu je navíc plně v kompetenci ČSSZ či zdravotní pojišťovny a v praxi často (na rozdíl od sankcí za neplacení záloh na pojistné) netrestají vůbec. Na to ovšem nemohou OSVČ spoléhat.
Pokud vám ČSSZ nebo zdravotní pojišťovna oznámí, že máte na pojistném nedoplatek, jste povinni jej uhradit do osmi dnů od odevzdání přehledů.
Pozor! Za den splatnosti se považuje den, kdy má příslušná instituce peníze na účtu.
Dluh je možné zaplatit v pokladně ČSSZ či zdravotní pojišťovny v hotovosti. Pokud ovšem poplatník převádí peníze ze svého účtu ať už přes internetbanking nebo při návštěvě banky, poukáže je na stejný účet, na který v průběhu roku posílá pravidelné zálohy, a to s totožným konstantním a variabilním symbolem.
Zástupci firem, kteří mají datové schránky (DS), musejí podávat daňová přiznání elektronickou formou, u ČSSZ ale tato povinnost neplatí. I majitelé DS tedy mohou odevzdat přehledy v papírové podobě či vyplnit na webu online formulář. Podnikatel navíc může elektronické podání vyplnit přímo v pobočce ČSSZ, kde mu s ním pomůže některý z úředníků.

Zvýšení záloh na pojistném

Pro drobné živnostníky nemá stát dobrou zprávu. Minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění se letos opět citelně zvýšily.
Podnikatelé, jejichž hrubý zisk nepřesahuje průměrnou mzdu, zaplatí na měsíčních zálohách o 172 korun víc než loni.
Nejnižší možnou zálohu platí OSVČ, které v daném roce s podnikáním začaly, a dále pak ti podnikatelé, jejichž roční hrubý zisk nebyl vyšší než průměrná mzda v zemi – aktuálně 338 784 korun.
„Minimální měsíční zálohy u zdravotního pojištění se v roce 2017 zvýšily z loňských 1823 na 1906 korun a u odvodů pro Českou správu sociálního zabezpečení z 1972 na 2061 korun,“ shrnuje daňový expert Petr Gola.
„Princip pro výpočet sazeb zůstává stejný. V případě minimálních záloh je to u zdravotního pojištění 13,5 procenta z poloviny průměrné mzdy a u sociálního pojištění 29,2 procenta ze čtvrtiny průměrné mzdy,“ připomíná daňová poradkyně z firmy Mazars Gabriela Ivanco.
Celkem se povinné odvody státu na pojištění pro plátce minimálních záloh vyšplhají až na 47 604 korun ročně. V loňském roce přitom odvedl drobný živnostník na těchto položkách 45 535 korun.
Pokud máte podnikání jen jako činnost vedlejší, například vedle běžného zaměstnaneckého poměru, můžete spát klidněji – zálohy na sociální pojištění vám oproti roku 2016 narostly jen o 39 korun na 832 korun měsíčně. 

Publikováno na serveru Businessinfo.cz, 18.4.2017.

Share