Rozhýbání zkostnatělého byznysu. Auditoři se přetahují o klienty i zaměstnance, 25.5.2017

Vždycky měl rád čísla. Proto Petr Jelínek vystudoval ekonomku a informatiku. Když se školami před časem skončil, coby absolvent měl velmi pohodlnou pozici. „Chtěl jsem jít dělat audit a nebyl to problém. Nejprve jsem byl na stáži v KPMG a pak jsem tam i zůstal,“ vypráví Petr s tím, že byl ale i na pohovoru v EY, a mohl si tak vybírat.

V podobné situaci jsou dneska tisícovky dalších absolventů i již zkušených auditorů. Mohou si vybírat a firmy se o ně přetahují. Nabízejí jim stáže, rychlý rozjezd kariéry nebo třeba i bicykl. Přesto mají personalisté ve velké čtyřce (tedy Deloittu, EY, KPMG a PwC) i v dalších, menších poradenských společnostech plné ruce práce se sháněním lidí. V posledních měsících se totiž v Česku rozhýbal po dlouhou dobu ustálený trh s auditorskými službami a po auditorech je velká poptávka.

„Je tady daleko víc tendrů velkých firem a tomu se musí logicky přizpůsobit auditorské společnosti. Máme případy, kdy třeba v bankovním sektoru došlo u tří největších skupin ke změně auditora v relativně krátké době,“ říká Jindřich Vašina, partner KPMG Česká republika odpovědný za audit. V praxi to pak znamená, že v jedné firmě najednou potřebují najít třeba sto lidí na audit a v jiné pro ně zase v danou chvíli nemají dost práce. To samozřejmě vede k velkým tlakům uvnitř firem, které audit provádějí.

„Auditoři, hejbejte se“

Za rozhýbáním ještě nedávno vcelku ustáleného trhu s těmito službami stojí velká evropská reforma v oblasti auditů. Začala platit v polovině minulého roku a přinesla celou řadu novinek, které se postupně začínají projevovat i v praxi.
Nejviditelnější změnou, která je už patrná i navenek, jsou povinné rotace auditorů. „Vybrané regulované firmy musí povinně po určité době obměnit auditora, i když jsou s tím stávajícím spokojeny. To pochopitelně představuje pro stávající auditory hrozbu, i když relativně snadno předvídatelnou, pro ostatní je to naopak příležitost,“ vysvětluje Věra Výtvarová, vedoucí partnerka Auditorských služeb PwC ČR.

Zmíněná reforma, která vznikla v reakci na poslední ekonomickou krizi, by měla podle jejích autorů pomoci, aby se na trh ve větším měřítku dostali kromě velké čtyřky i další hráči a zvýšila by se díky tomu konkurence. Pro velké nadnárodní společnosti, které navíc třeba ještě působí ve velmi specializovaném odvětví, ale nejspíš bude v praxi přicházet v úvahu opět některá z auditorských společností velké čtyřky.

Konec dlouhých vztahů

Vedle podpory konkurence na trhu auditních služeb by měla reforma také posílit nezávislost auditorů a zpřetrhat letité tradiční vztahy mezi některými firmami.

Stanoví proto, jak dlouho může jeden auditor působit u jedné firmy. Po uplynutí dané lhůty si musí firma najít jiného. Zároveň nesmí využívat od svého auditora jiné služby, to znamená, že například transakční nebo daňové poradenství musí získávat od jiné společnosti. Primárně míří reforma na takzvané subjekty veřejného zájmu, mezi které patří například finanční instituce a podobné společnosti. Po necelém roce od zavedení reformy se tak začínají dít první změny. „Naše společnost, stejně jako ostatní auditorské společnosti v Evropě, v důsledku rotace ztrácí dlouhodobé klienty a získává klienty nové,“ říká Irena Liškařová, výkonná ředitelka v oddělení auditu a služeb ekonomického poradenství společnosti EY. K detailům se firmy veřejně moc vyjadřovat nechtějí, ale přiznávají, že trh se již rozhýbal a změny se dějí.

„Naše společnost v posledních letech získala řadu významných klientů, například z řad finančních institucí. Na druhou stranu jsme si vědomi, že do budoucna naopak ztratíme některé dlouhodobé zákazníky,“ říká Výtvarová s tím, že i kvůli tomu PwC pracuje na tom, aby jim mohla nabídnout jiné služby, například v oblasti technologického poradenství, transformací či transakcí.
Právě v tom vidí klady reformy i Liškařová z EY. „Jako pozitivní vidím, že předchozí auditor, který má povědomí o podnikání účetní jednotky, může společnosti poskytovat kvalitní neauditní služby, například v oblasti transakčního, podnikového, účetního a finančního poradenství, při sestavování účetních výkazů nebo při transformaci na jiné účetní standardy,“ uvádí příklady Liškařová.

Souboj o mladé

Na už tak poměrně vyčerpaném trhu práce sílí souboj o kvalitní auditory nebo vysokoškolské absolventy, kteří by se chtěli věnovat této profesi.
„Můžeme potvrdit, že najít dodatečně kvalitní kandidáty na auditorské pozice je obtížnější než v minulých letech,“ říká senior manažer oddělení auditu Mazars Jan Kellner s tím, že sám ovšem vidí hlavní důvod v populačně slabých ročnících devadesátých let, které nyní nastupují na pozice asistentů auditora.
Jeden z vysoce postavených manažerů společnosti z velké čtyřky ale mimo záznam říká, že hlavní hybnou silou jsou právě první důsledky auditní reformy. „Firmy shání rychle lidi a přetahují se o ně. To samozřejmě tlačí vzhůru i platové požadavky,“ říká.

Velká čtyřka i další poradenské a auditorské společnosti se tak snaží „ulovit“ mladé lidi ještě během studia a předbíhají se v tom, jak je oslovit a čím si je získat. Právě s aktuálně blížícím se koncem akademického roku jsou náborové kampaně ještě intenzivnější.

Například PwC tak třeba spolupracuje s komikem Lukášem Pavláskem nebo nabízí v náboru budoucím auditorům módní kolo. Další firmy mají specializované weby, které se zaměřují právě na nabídku pracovních příležitostí a popisují, proč jsou lepší než konkurence. A všichni se vydávají na veletrhy pracovních příležitostí pro mladé. „Dnes jsou absolventi jako v hypermarketu, kde mají spoustu možností a stačí si vybrat,“ komentuje současnou situaci Vašina z KPMG.
Navíc se dá očekávat, že auditních tendrů bude díky reformě dál přibývat a trh se bude hýbat dál. Podle Liškařové to zatím v Česku není tak žhavé, ale například v Nizozemsku už evropská auditní reforma trhem zahýbala výrazněji.

„Zde byly určité požadavky reformy auditu zapracovány do lokální legislativy o rok dříve a náročnost nových požadavků auditu se promítla i do zvýšení auditorských honorářů,“ dodává Liškařová. 

Publikováno v magazínu Ekonom, 25.5.2017.

Share