Rok 2017 v Česku: Sobotka padl, nastoupil Babiš. A nejen to, 30.12.2017

Volební krach postihl ČSSD i KDU-ČSL. Zvítězilo ANO se 30 procenty. Premiérem se stal Andrej Babiš. Nejen volbami však Česko v tomto roce žilo. Volná je také koruna, rostly úroky a je jasné, že bude dráž.

Premiér Bohuslav Sobotka, který měl po prohraných krajských volbách ještě dost sil, aby v březnu 2017 ovládl sjezd ČSSD, v dubnu zaútočil na Andreje  Babiše pomocí jeho podnikatelské minulosti. Otevřel příběh korunových dluhopisů, jež vypsal Agrofert a Babiš na nich vydělal. Kauza však byla komplikovaná, takže jí lidé příliš nerozuměli. Přesto právě ona se stala impulzem k Sobotkově rozhodnutí podat 2. května demisi celé vlády. Nepočítal ovšem s prezidentovým tvůrčím výkladem ústavy, podle něhož lze odvolat premiéra, aniž by se poroučela celá vláda. Sobotka tedy demisi stáhl a za to se dočkal na Hradě ponížení v přímém přenosu, kdy na něj Miloš Zeman hrozil holí a pak odešel uprostřed jeho řeči.

Ministr financí Babiš sice poté z vlády odešel, ale sociálním demokratům to nijak neprospělo. Preference jim padaly jako jehličí z odstrojeného vánočního stromku, a tak 14. června Bohuslav Sobotka ukončil svou misi v čele ČSSD a žezlo předal Lubomíru Zaorálkovi. Pozdě.

Českou společnost pohltila vlna obdivu k pragmatickému miliardáři, který je v jejích očích schopen zařídit vysoké mzdy i důchody, stavět dálnice, školy, stadiony. Též zavřít všechny korupčníky a migranty udržet v Africe.

Pokud někdo pochyboval o Babišově odporu ke změkčilé EU, obrátil se na extrémního nacionalistu Tomia Okamuru, který se z nadšeného návštěvníka mešit a propagátora integrace cizinců proměnil v zavilého odpůrce islámu. To vše se dělo pod taktovkou dirigenta z Pražského hradu. Zeman pochopil, že klíčovou personou české politické scény se stal Andrej Babiš. Přivinul ho na hruď a při každé příležitosti dával najevo, že toto spojenectví, jež lidem zaručí prosperitu a klid na práci, je pevné. Nenarušilo ho ani Babišovo vydání k trestnímu stíhání kvůli údajnému dotačnímu podvodu při výstavbě Čapího hnízda či nechuť poražených stran jít s ANO do koaliční vlády.

Miloš Zeman se ve jménu svého znovuzvolení zbavil zátěže hodnotových ideálů a bez skrupulí vyrážel vstříc přání davů. Tu dal milost dvojnásobnému vrahovi Jiřímu Kajínkovi (z něhož se posléze stala podivná televizní a knižní celebrita), tu zašel na konferenci Okamurovy SPD, kde došlo k názorovému prolnutí až idylickému. Končící rok, plný hojnosti a růstu, tak poněkud zvráceně otevřel dveře přízemní nenávisti, zlobě a pohrdání demokratickými právními pravidly.

Koruna je volná, úroky rostou a bude dráž

Varující předpověď, že česká měna bude po konci intervencí skokově „lítat“ o korunu až dvě oběma směry, se nevyplnila.

Když Česká národní banka (ČNB) a její šéf Jiří Rusnok 6. dubna 2017 po čtyřech letech přestali držet korunu na hladině cca 27 korun za euro, dlouho se nic nedělo. Posilování hodnoty měny bylo pozvolné, až na sklonku roku zaparkovala kolem hranice 25,60 za euro a kulatou hranici 25 korun za euro bychom mohli prolomit v létě 2018.

Centrální banka za intervence započaté v listopadu 2013 utratila skoro dva biliony korun. Za tuto částku natiskla (tzv. emitovala elektronickou cestou) nové peníze a za ty nakoupila dluhopisy. Část ekonomů a především exportních podniků ji za to chválí, naopak třeba prezident Miloš Zeman intervence kritizoval s tím, že české podniky s jistým nehybným kurzem v uplynulé době zlenivěly a místo, aby investovaly, „usnuly na měkkém měnovém polštáři“.

Že je česká měna skoro o 1,50 koruny silnější než zjara, poznali Češi nejenom při nákupu valut na dovolenou, ale hlavně při vánočním nákupu zahraničního zboží z e-shopu a částečně také u čerpacích stanic, kde silnější koruna brzdila růst cen.

Jenže každá mince má dvě strany. České ekonomice se letos nesmírně dařilo, rostla meziročním tempem o pět procent a rekordně nízká nezaměstnanost (2,6 procenta) tlačila nahoru růst mezd (+ 6,8 procenta). Vedle toho však nedostatek bytů eskaloval ceny nemovitostí – rostly o 13 procent, nejrychleji v celé EU. A ve finále se tak zvýšila i celková drahota – inflace nakonec meziročně vyskočila o 2,4 procenta. ČNB proto v srpnu poprvé od roku 2012 začala zvyšovat základní úrokovou sazbu a tím de facto zdražovat peníze, aby zabránila přehřátí ekonomiky či hypoteční krizi. Místo technické nuly jsou základní úroky 0,5 procenta a v příštím roce by se mohly dostat až na úroveň 1,25 procenta. Průměrný úrok na hypotéce by se tak z nynějších cca 2,15 procenta (dle Hypoindexu Fincentrum) mohl v roce 2018 zvýšit až ke třem procentům. Pro lepší představu: Zvýšení sazby hypotečního úvěru ve výši milion korun na třicet let o 0,3 procentního bodu znamená zvýšení ročních nákladů o necelé tři tisíce korun.

Dvojnásobný vrah celebritou

Udělal to, protože měl skutečné pochyby o rozsudku, nebo se chtěl zalíbit „publiku“, které si zamilovalo story o nespravedlivě vězněném vrahovi? Skutečnou odpověď na takovou otázku zná jen prezident Miloš Zeman, který 23. května udělil milost Jiřímu Kajínkovi, který si odpykával doživotní trest za dvojnásobnou vraždu. Krok hlavy státu vzbudil vlnu nevole mezi politiky i některými právníky. Samotný Jiří Kajínek si ale po propuštění užívá život celebrity.  Na jeho autogramiády stojí lidé fronty, naposledy třeba 12. prosince v Prostějově, předtím i v Olomouci či Jihlavě.

„Kajínek Superstar“ už dokonce stačil  nabourat i svůj nový mercedes. Ovčáček krátce pro udělení milosti uvedl, že se Zeman o případ Kajínka dlouhodobě zajímal, a „zaznamenal pochybnosti, které zaznívalyz řad odborné veřejnosti“.  Kajínek byl odsouzen 23. června 1998. Doživotí dostal za to, že v roce 1993 zastřelil poblíž věznice Bory v Plzni podnikatele Štefana Jandu a jeho bodyguarda Juliána Pokoše, druhý osobní strážce střelbu přežil. Šestapadesátiletý Kajínek strávil ve vězení 23 let. Zeman při jeho propuštění stanovil podmínku v délce sedmi let, během které se omilostněný nesmí dopustit žádného trestného činu. 

Rodiny si polepšily o stovky korun, vláda štědře rozdávala

Škoda, že volby nejsou každý rok, mohou si při silvestrovském přípitku říci především rodiny s dětmi.

Sobotkova trojkoaliční vláda v posledním roce svého mandátu – asi i s vidinou brzkého hlasování – protlačila hned několik finančních i nefinančních bonusů na podporu rodinného života. Socialistům to sice kýžené vítězství ve volbách nepřineslo, v rodinných peněženkách ale už letos zůstalo více peněz. A stejné to bude i napřesrok.

Čeho jsme se dočkali letos? Změnou, která platila pro celý kalendářní rok 2017, bylo zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě. Roční daňové zvýhodnění na první dítě letos zůstalo 13 404 Kč (zvyšuje se až pro rok 2018). Zvýhodnění na druhé dítě se ale letos zvýšilo o 2400 Kč na částku 19 404 Kč a na třetí a další dítě o 3600 Kč, tedy na 24 204 Kč. Protože však poslanci daňovou novelu schválili pozdě (ve sbírce zákonů vyšla až v červnu), zaměstnancům vznikne daňový přeplatek – po provedení ročního zúčtování zkraje roku 2018.

TÝDEN DOMA ZA 4500 KČ

Už letos se měli tatínkové dočkat týdenního placeného volna po porodu. I tady ale měli poslanci zdržení. Norma byla přijata na jaře a první otcové si tak užijí volno s novorozenci až na začátku roku 2018 (formálně lze požádat už od 21. prosince 2017). Nástup na otcovskou nastane dnem, který si otec dítěte sám určí, a to v období šesti týdnů ode dne narození dítěte. Výpočet otcovské je přitom stejný jako u mateřské.  „Například zaměstnanec s hrubou měsíční mzdou 28 000 Kč bude mít nárok na týdenní otcovskou ve výši 4515 Kč, přičemž se z této částky nebudou platit daňové odvody,“ vypočítává Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Hlavní dopad na rodinné rozpočty měl letos růst mezd. Především těch nejnižších. Minimální mzda 11 tisíc korun rozhýbala hlavně    platy v pohostinství. A tahounem byl i státní sektor. Učitelům od listopadu vzrostly platy o 15 procent, ostatním zaměstnancům ve veřejné správě o deset procent. Celková průměrná mzda v České republice (na kterou ale stále dvě třetiny lidí nedosáhnou) na konci roku prolomí kulatou hranici 30 tisíc korun.

Pro penzisty to letos až tak zářné nebylo. V lednu 2017 jim důchod průměrně vzrostl o 309 korun a veselejší to bude až s rokem 2018, kdy se penze průměrně zvýší o 475 korun. To je zatím nejvyšší růst penzí od roku 2008.

Pivo (opět) japonské, tramvaje (nikoliv) čínské a Škoda na cestě do terénu

V největší tuzemské automobilce bude letos o silvestrovské noci bouchat šampaňské hlasitěji než kdy před tím.

Mladoboleslavská Škoda Auto totiž míří k rekordu. Nejenom, že letos nejspíše opět překoná výrobní rekord (loni 1,127 milionu aut), ale podaří se jí zlomit i rekord na domácí půdě, když čeští zákazníci v jednom roce odeberou více než 100 tisíc nových vozů.

K úspěchu škodovákům pomohla i terénní ofenzíva, kterou letos spustili. Na konci února Škoda spustila   prodej modelu Kodiaq a v létě ho doplnila o něco menším SUV sourozencem Karoq. Automobilka tak nyní vyrábí sedm modelových řad a více než 40 modelových variant.

Pořádně na plyn letos šlápli také v Nošovicích, a to doslova. Hyudai se letos v květnu vytasil s novým kombíkem i30, který v září doplnil sportovní model i30 N a závěr roku byl korunován modelem i30 fastback. I nošovický Hyundai mimochodem těží z velkého zájmu lidí o SUV vozy, skoro 70 procent produkce tvoří v severomoravském závodě model Tucson.

TEKUTÉ ZLATO

Z Japonska do Jižní Afriky a zase zpátky. Tak by se jednou mohlo psát o majetkové struktuře naší největší pivovarnické skupiny. Letos v březnu se jihoafrický koncern SABMiller zbavil svých pěti středoevropských pivovarů, jimž vévodí Plzeňský Prazdroj. Kupcem se stal jiný gigant – japonská skupina Asahi. Náš největší producent pěnivého moku se tak po osmnácti letech vrátil pod japonskou firmu. Kolem roku 1998 totiž pivovar (byť nepřímo) kontrolovala japonská firma Nomura, která vlastnila později zkrachovalou IPB. Za Prazdroj a další čtyři středoevropské pivovary skupina Asahi zaplatila v přepočtu skoro 200 miliard korun. Kolem plzeňského podniku mimochodem kroužila i skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Nakonec sice Prazdroj nezískala, zato ji může těšit jiný kapitální úlovek ze stejného města.

ŠOK PŘED KONCEM ROKU

Je to téměř jisté, plzeňskou Škodu Transportation kupují Číňané, psaly už v létě některé ekonomické servery. A nakonec se spletly. Číňané (skupina Railway Rolling Stock Corporation, největší světový výrobce kolejových vozidel) sice kolem plzeňské Škodovky rovněž brousili, ale nakonec zvítězila nabídka od české PPF. Cenu, za kterou nejbohatší Čech Petr Kellner koupil prosperující podnik vyrábějící lokomotivy, tramvaje či trolejbusy, nebyla zveřejněna. Hrubý odhad analytiků byl podle HN přes deset miliard korun.

POD KŘÍDLY TS

Největší aeroklub v Čechách. I tak se v uplynulých letech fandové posmívali chřadnoucím aerolinkám ČSA. Podnik s úctyhodnou historií je opět český a daří se mu. V říjnu získaly 98 procent akcií ČSA aerolinky Travel Service (TS). V nich má těsnou většinu skupina Unimex Jiřího Šimáněho a Jaromíra Šmejkala. Menšinu v TS drží známá čínská skupina CEFC.   

Publikováno na serveru deník.cz, 30.12.2017

 

Share