Počítání daňových oveček 16.3.2015

Česká ekonomika se loni oklepala z několikaleté krize, výnosy z daní od podnikatelů to však nepotvrzují. Loňský výběr do státní pokladny představuje pouze slabý odvar předkrizového roku 2008.

Březen, za počítač s daněmi vlezem. Tak by mohla znít podnikatelská pranostika. Podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob musejí živnostníci do 1. dubna. A do stejného termínu je třeba také vypočtenou daň zaplatit. Výjimku mají jen ti, kterým daně zpracovávají jimi najatí poradci.
 Státní kasa má jasno už teď. Počítá za loňský rok s rekordními příjmy. Podle Generálního finančního ředitelství si přijde za rok 2014 na rekordních 639 miliard korun. Není se prý čemu divit: česká ekonomika dostává od analytiků dobré zprávy. Klíčové obory tuzemského hospodářství se v loňském roce vrátily na předkrizovou úroveň. „Průmyslová výroba byla na konci roku zpátky nad předkrizovou úrovní. Jsem přesvědčený o tom, že bude pokračovat v růstu,“ konstatuje Milan Kratina, předseda představenstva průmyslové skupiny Accolade.
 Rekordní příjem z daní má však stín. Jmenuje se podnikatelé. Stát pořád nedokáže navázat na výběry daní, kterých u nich v minulosti dosahoval. Stačí nahlédnout do tabulek Finanční správy ČR. Výběr daně z přidané hodnoty roste. Daň z příjmů ze závislé činnosti také roste. Jenže firmy zaplatily v tuzemsku v předkrizovém roce 2008 na dani z příjmů 173,59 miliardy, kdežto loni to bylo 123,179 miliardy korun. A v poklesu pokračují daně vybrané od podnikajících fyzických osob čili živnostníků. Na to upozorňují mimo jiné zástupci odborářů, kteří okamžitě začali volat po sociální spravedlnosti a napadat drobné podnikatele.
 Dalším kritikem málo efektivního výběru daní je opoziční strana TOP 09, jejímž místopředsedou je bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Oproti slibům o lepším výběru daní dynamika prudce pokulhává za výkonem ekonomiky, tedy efektivita klesá,“ tvrdí Kalousek.
 

 Vysoká škola daňová

 
 U daně z příjmů podnikajících fyzických osob je propad příjmů až zarážející. Zatímco v roce 2008 odvedli živnostníci na dani z příjmů 17,749 miliardy korun, v roce 2014 už to bylo jen 1,128 miliardy korun. Propad je ještě zřetelnější při pohledu do roku 2005, kdy podnikatelé odevzdali na dani z příjmů 26,583 miliardy korun. Zaměstnanci ze svých mezd odvedli loni na daních 130,867 miliardy korun. Tedy více než stonásobek toho, co živnostníci.
 Podle ekonomů je několik důvodů, proč došlo k tak razantnímu propadu daní vybraných od živnostníků. Souvisí to jednak se zavedením rozsáhlejších daňových paušálů a bonusů, ale i s rostoucími bankroty. Navíc důraznější postihování takzvaného švarcsystému, kdy si firmy najímaly pracovníky, kteří formálně podnikali na živnostenský list, vedlo k přechodu části těchto „podnikatelů“ zpět do zaměstnaneckého poměru.
 Klesající tendenci ukazují také údaje ministerstva financí o plnění státního rozpočtu za loňský rok. Podle nich inkaso daně z příjmů podnikajících fyzických osob placené na základě přiznání dosáhlo 0,6 miliardy korun. „To představovalo meziroční pokles o 0,8 miliardy a nenaplnění rozpočtu o 2,6 miliardy korun,“ uvádí mluvčí ministerstva financí Radek Ležatka.
 Živnostníci podobné ukazatele odmítají. Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) chybný výklad spočívá v nesprávném ztotožňování daně z příjmů podnikajících fyzických osob (DPFO) s daní od osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Daně z příjmů podnikajících fyzických osob v sobě sice zahrnují daně živnostníků, ale podle asociace je to současně příjmový účet od všech fyzických osob, které si samy podávají daňové přiznání.
 Je tedy „zatížen“ mnoha dalšími vlivy nesouvisejícími s podnikáním. Mimo jiné slevami na dani pro důchodce či například daňovým zvýhodněním hypoték, které se z účtu odečítají. Pokud by z účtu neodcházely tyto platby, které s podnikáním nesouvisejí, byly by podle AMSP celkové příjmy od živnostníků okolo 4,4 miliardy korun.
 „Což znamená naopak nárůst vůči roku 2013,“ zdůrazňuje předseda AMSP Karel Havlíček.
 „Ti, kteří trvale obviňují živnostníky z nedostatečného odvádění daní a argumentují odvody deset let starými, by se nejdříve měli seznámit s mechanismem vykazování daně z příjmů, všemi vlivy a potom vyřknout závěr. Nejenže se porovnává neporovnatelné, ale navíc je výpočet většinou odvozen na základě chybné úvahy,“ říká Havlíček.
 „Jakkoli to zní nelogicky, přesný odvod daně z příjmu OSVČ je díky nastavenému mechanismu v konkrétním roce pouze odhadnutelný. Srovnávat v čase je úplný nesmysl, neboť v každém roce byl jiný režim daňových výhod nepodnikatelských subjektů, což se na účtu okamžitě projeví,“ doplňuje předseda AMSP.
 Ministerstvo financí si podle něj uvědomuje, že pokud ze zmíněného účtu odcházejí platby slev na dani pro důchodce, na daňová zvýhodnění hypoték a podobně, je nepřehledný, a reálně vybrané daně od podnikatelů tak může resort jen odhadovat. Situaci se proto ministerstvo chystá v budoucnu řešit.
 

 Kdo platil, zkrachoval

 
 Podnikatelé z některých oborů, především maloobchodu, však upozorňují, že trend snižování daňových výnosů může mít právě v tomto oboru reálný základ. Více než dvě desítky let tolerování daňových úniků v některých městech a obcích prakticky zlikvidovaly klasické rodinné obchůdky.
 Podstatná část poctivých živnostníků zkrátka neustála z jedné strany tlak supermarketů, které jsou součástí nadnárodních řetězců, a z druhé strany nižší ceny prodejců, kteří se placením daní příliš nezatěžují. Řada měst tak nabízí smutný pohled na tradiční obchodní třídy, kde je drtivá většina nebytových prostor prázdná, a marně shání nové nájemce.
 Trend snižování daňových výnosů od živnostníků navíc může pokračovat i v dalších letech. Podnikatelé totiž stále častěji místo klasické živnosti volí založení firmy jako právnické osoby. Nejčastěji jde o společnosti s ručením omezeným.
 Aktuálně má v České republice živnostenský list necelých 2,1 milionu osob, ovšem z nich je podle AMSP skutečně aktivních zhruba 850 tisíc živnostníků. V České republice bylo loni zaregistrováno jen něco přes 62 tisíc nových podnikatelů, nejméně za posledních devět let. „To je o deset procent méně než v roce 2013 a nejméně od roku 2005. Počet nově registrovaných živnostníků poklesl, na druhé straně loni vzniklo nejvíce nových firem za posledních sedm let. Zdá se, že Češi podnikají raději prostřednictvím společností s ručením omezeným. To podporuje i fakt, že k založení firmy potřebují jen minimální základní kapitál,“ komentuje statistiky analytička firmy Bisnode Petra Štěpánová.
 Nejvíce nových živnostníků bylo zaregistrováno v Praze (16,9 procenta), v kraji Středočeském (11,6 procenta), Jihomoravském (10,4 procenta) a Moravskoslezském (9,2 procenta). V těchto čtyřech krajích tak začala podnikat téměř polovina všech nových živnostníků.
 

 Komplikací neubylo

 
 Státu se nedaří nejen zvyšování daňových výnosů, ale ani zjednodušování výběru daní. „Poslední změny týkající se daní z příjmů za rok 2014 nepřinesly nic podstatného, co by významným způsobem zjednodušilo administrativu spojenou s daňovým přiznáním,“ konstatuje Gabriela Ivanco z poradenské společnosti Mazars.
 Přitom oblastí, na které by se měl stát zaměřit, je podle ní celá řada. „Pokud dojde ke zjednodušení daňových zákonů, zejména snížení množství výjimek a výjimek z výjimek, pak může dojít také ke zjednodušení formulářů pro daňové přiznání i administrativy s ním spojené. K celkovému uspořádání nepřispívají ani permanentní změny daňových zákonů,“ dodává Gabriela Ivanco .
 Přestože současná vláda slibovala, že na rozdíl od předchozích kabinetů nebude podnikatele a firmy týrat změnami na poslední chvíli, závěr loňského roku byl pro živnostníky stejně hektický jako předchozí roky. Ještě několik týdnů před koncem roku se totiž schvalovaly zákony s dopadem v daňové oblasti.
 Tentokrát se o adrenalin v závěru roku postarali především senátoři. Ti totiž vrátili s pozměňovacími návrhy zpět do Poslanecké sněmovny novelu zákona o dani z přidané hodnoty (DPH), která měla nabýt účinnosti 1. ledna 2015. „Divil bych se, kdyby někdy nebyl na konci roku zmatek. Politici si vyměňují trumfy, hrají o vítězství, zatímco jediným poraženým je podnikatel,“ komentuje chaos kolem DPH v závěru loňského roku Karel Havlíček.
 

 Stačí jediná stránka

 
 Symbolem zbytečné administrativy a byrokracie kolem daní je již řadu let příliš komplikovaný formulář daňového přiznání. Přestože jeho zjednodušení slibují politici podnikatelům pokaždé před volbami, nikdy svoje přísliby nesplnili.
 Studenti Masarykovy univerzity však dokázali, že prostor pro výrazné zjednodušení daňových přiznání existuje. Vytvořili formulář, který obsahuje všechny důležité informace a zabere jen jedinou stránku. Jeho vyplnění trvá pouhých deset minut.
 „Lidé se ve formuláři nevyznají, mluví na ně právní hantýrkou, často nevědí, co a kam vyplnit. Přiznání pokrývá všechny oblasti, které pro nejmenší podnikatele často nejsou vůbec potřeba,“ shrnul největší nedostatky současných daňových přiznání Adam Hazdra, vyučující a spolugarant magisterské specializace Design informačních služeb (DIS) na Masarykově univerzitě.
 Studenti poté rozdělili živnostníky do tří kategorií. První tvořili podnikatelé, kterým stačí úplný základ. Druhou ti, kteří mají „standardní“ požadavky navíc, jako je sleva na manželku, dítě, nemovitost a podobně. Třetí skupinu představovali živnostníci s dalšími potřebami, například ti, kteří mají zaměstnance a podobně. Výsledek snažení studentů? Podařilo se jim vytvořit snadné daňové přiznání, které obsahuje pouhých šest políček. V takto jednoduché podobě přitom formulář dostačuje pro celou třetinu živnostníků. Pro ty ostatní by bylo možné vytvořit dokument s větším množstvím informací.
 
 O projekt studentů se zajímá i Generální finanční ředitelství, jehož specialisté se již s brněnským pedagogem setkali, ovšem instituce zůstává k použitelnosti návrhu studentů skeptická. „Zjednodušení daňového přiznání je určitě skvělý nápad, nicméně s ohledem na současnou zákonnou úpravu těžko realizovatelný. Naše účast v projektu by měla přispět k tomu, aby se daňové přiznání zjednodušilo a zároveň splňovalo vše, co požadují zákony,“ zdůrazňuje mluvčí Generálního finančního ředitelství Jitka Ježková. Podle ní je třeba počítat s tím, že daňové přiznání k dani z příjmů nepodávají jenom osoby samostatně výdělečně činné. „Ale i osoby s příjmy ze závislé činnosti, kapitálových příjmů, pronájmu a s ostatními příjmy. S těmito skupinami návrh na jednostránkové přiznání prozatím nepočítal,“ poznamenává Jitka Ježková. Jednostránkový formulář podle ní neřeší ani položky snižující základ daně, slevy na dani, daňové bonusy, ztráty z podnikání a další položky vyplývající ze zákona, které si poplatník může uplatňovat. Podle Adama Hazdry budou studenti s Finanční správou spolupracovat a složitější verze daňových přiznání dořeší v podzimním semestru.
 

 Příští rok přinese velký třesk

 
 Zatímco zjednodušení daňových formulářů bude zřejmě záležitostí několika let, výrazné zlepšení daňových výnosů si vláda slibuje od loňského zahájení činnosti specializovaného útvaru Kobra, v jehož rámci spolupracují policisté, celníci a daňoví specialisté z Finanční správy na nejzávažnějších případech daňových úniků nad 150 milionů korun.
 Další zlepšení výběru by pak od příštího roku mělo přinést zavedení online registrace tržeb a účtenková loterie. Škoda, že se toho v oblasti maloobchodu „nedožily“ tisíce živnostníků, kteří nedobrovolně skončili právě kvůli nekalé konkurenci, jež v podstatě nikdy žádné daně neplatila.
 

Publikováno na serveru www.euro.e15.cz/profit dne 16.3.2015