Opožděné placení daní se ještě více prodraží; 30.10.2018

Placení daní musejí věnovat dostatek pozornosti nejen živnostníci, ale i zaměstnanci nebo penzisté. A nejde přitom jen o daň z příjmů. Kupříkladu majitelé nemovitosti platí každoročně daň z nemovitých věcí, při koupi nemovitosti se zase platí daň z nabytí nemovitých věcí. Opožděná platba jakékoliv daně je totiž sankcionována.

Poplatníkům, kteří řádně a včas neplatí daně, udělují finanční úřady pokuty, penále a úroky z prodlení. Všechny daně je tedy záhodno hradit v termínu. Úroky z prodlení je nutné zaplatit za každý den prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně.

„Jestliže je daň placena bankovním převodem ke dni splatnosti daně, tak nejsou úroky z prodlení předepsány, neboť do pěti dnů obvykle dojde k bankovnímu převodu,“ říká Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Úroky z prodlení podle sazby ČNB

Výše úroků z prodlení odpovídá ročně výši tzv. dvoutýdenní repo sazby stanovené Českou národní bankou (ČNB) zvýšené o 14 procentních bodů, která je platná pro první den příslušného kalendářního pololetí. K 1. červenci letošního roku činila repo sazba jedno procento, proto výše úroků z prodlení ve druhém pololetí letošního roku je 15 procent za rok.

„Úroky z prodlení u daně ve výši 50 tisíc korun splatné ve druhé polovině letošního roku při prodlení 73 dní tedy činí 1500 korun,“ vypočítává Ivanco.

Pokud ale úroky z prodlení nedosahují minimálního limitu – v letošním roce je to konkrétně částka 200 korun –, jsou podle ní daňovému poplatníkovi odpuštěny. Od letošního 27. září zvýšila bankovní rada ČNB repo sazbu na 1,5 procenta.

„Jestliže do konce roku 2018 nedojde ke snížení repo sazby, budou úroky z prodlení u daní v příštím pololetí vyšší. Například u daně ve výši 50 000 Kč při prodlení 73 dní by činily 1550 Kč. Řádné neplnění daňových povinností se tudíž může ještě více prodražit,“ upozorňuje Ivanco. Analytici vesměs očekávají další zvyšování sazeb ČNB.

Jak je to u povinného pojistného

V praxi jsou nejčastěji úroky z prodlení předepisovány podnikatelům a firmám, neboť se jich týká nejvíce různých daní. Platba úroků z prodlení však samozřejmě nesnižuje daňový základ a zaplacení této sankce tedy nesnižuje výslednou daňovou povinnost u daně z příjmů. Platby úroků z prodlení jsou nedaňovým nákladem či nedaňovým výdajem v závislosti na tom, je-li vedeno účetnictví či daňová evidence.

Osoby samostatně výdělečně činné si samy platí sociální i zdravotní pojištění. Měsíční záloha na sociální pojištění se platí do 20. kalendářního dne následujícího měsíce, měsíční záloha na zdravotní pojištění do 8. kalendářního dne následujícího měsíce. Živnostníci platící povinné pojistné v nižší částce, opožděně nebo vůbec musí počítat nejen s platbou dlužného pojistného, ale i penále. Sazba penále je u sociálního pojištění i zdravotního pojištění stejná a činí 0,05 procenta denně z dlužného pojistného.

„Penále se však netýká jen OSVČ, může být předepsáno i osobám bez zdanitelných příjmů. Jedná se například o studenty starší 26 let, lidi v domácnosti nesplňující status státního pojištěnce nebo o občany vyřazené z evidence úřadu práce. Tyto osoby si letos musí měsíčně samy platit zdravotní pojištění ve výši 1647 korun,“ dodává Ivanco.

Publikováno na serveru novinky.cz dne 30.10.2018

Share