Má se měnit občanský zákoník? 20.4.2015

Ministr spravedlnosti Robert Pelikán chtěl opravit občanský zákoník dřív, než v něm lidé problémy vůbec objeví. Takzvaná urgentní novela kodexu, který zasahuje do všech sfér lidského života, se ale významně zpožďuje. Jiní právníci a ani podnikatelé si navíc nejsou vůbec jistí, zda jsou změny opravdu namístě.

Nový občanský zákoník ani zákon o obchodních korporacích podnikatelům nevadí. Spíše naopak. S revoluční změnou soukromého práva, k níž došlo na začátku roku 2014, totiž souhlasí 75 procent nejvyšších manažerů firem působících v České republice. Vyplývá to z průzkumu advokátní kanceláře PRK Partners a společnosti Mazars, který mají LN exkluzivně k dispozici.
Nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích přitom zasahují téměř do všech sfér podnikatelského i každodenního života. Předpisy dopadají například na pravidla uzavírání smluv či fungování společností, ale i na rodinné vztahy, náhradu škody nebo dědictví.
Přes 70 procent manažerů si pak myslí, že příliš rychlá a obsáhlá úprava rekodifikovaných pravidel, o které uvažuje ministerstvo spravedlnosti, může významně otřást právní jistotou v České republice. S rychlými změnami přitom nesouhlasí ani původní autoři zákonů. „Na přípravě větších novel má podle mého smysl začít pracovat, až bude na základě poznatků z praxe jasné, co skutečně působí praktické problémy a ne jen ty myšlené,“ říká hlavní autor občanského zákoníku Karel Eliáš. Aktivismus tak podle něj není namístě. „Může se ukázat, že novela nakonec vůbec potřebná není. I z české legislativy máme zkušenost, například s insolvenčním zákonem, že většinu tvrzených problémů vyřešila judikatura a že o zásadní novele má smysl debatovat, a popřípadě k ní také přistoupit, až po delším čase,“ dodává profesor Eliáš.
Ministerstvo spravedlnosti však hodlá rychlými změnami problémům naopak předcházet.
Nejasnosti v základech „Předně se výrazně snížila míra právní jistoty i právního vědomí. Praxe často tápe i v situacích, které dříve byly jasné,“ říká jeden z největších kritiků rekodifikace Petr Čech, v současnosti poradce ministra spravedlnosti Roberta Pelikána. „Uživatelům, kteří chtějí jednat v souladu s právem, dnes ani odborníci neumějí dát vždy spolehlivou odpověď, jak si počínat,“ dodává s tím, že vychází nespočet odborných prací, které se rozcházejí v základních otázkách. „Neshodujeme se ani v nazírání na dispozitivitu a kogentnost nového práva, na předpoklady a důsledky zdánlivosti právního jednání, na koncepci relativní neplatnosti a jiné věci,“ říká Petr Čech. „Když už to vypadalo, že jsme si jakžtakž vyjasnili, že manželé či manželky nabyvatelů podílů v obchodních společnostech, které tvoří součást společného jmění manželů, se nestávají společníky těchto společností, objevil se v odborném tisku článek významných kolegů, který praxi znovu znejistil,“ dodává poradce ministra spravedlnosti.
Podle jeho slov tak evidují stovky dílčích nejasností nebo zákonných řešení, která praxi zatěžují. „Za všechny jde třeba o problémy spojené s úpravou okamžiku přechodu vlastnického práva k závodu či s účinností zástavního práva k pohledávce vzniklého zápisem do rejstříku zástav,“ dodává Petr Čech, podle kterého je navíc k výkladu zákonů mnohdy potřebná znalost německé a rakouské úpravy. To, že lidé problémy nyní nepociťují, tak podle Petra Čecha příliš neznamená. „Smlouvy se uzavírají, život plyne. Až ale jednou vyjde najevo, jak se věci opravdu mají, nastanou potíže, které zpětně nepůjde napravit,“ varuje.
V právní obci pak minimálně několik měsíců panovala poměrně jasná shoda na potřebnosti úpravy řady evidentních odkazových či terminologických chyb. Takováto novela je už však podle některých hlasů zbytečná. „Čas na technickou novelu, která by napravila chyby v odkazech či terminologii, už byl promeškán, praxe si s tím poradila. Pouštět se nyní do ,oprav‘ něčeho, o čem nevíme, jak funguje, je neodpovědné a spíše škodlivé,“ říká k zákonu o korporacích Petr Bezouška, jenž se na přípravě pravidel podílel.
Změny co nejrychleji!
Nové požadavky na udělování plných mocí, které rovněž přinesly do českého práva velkou nejistotu, pak loni upřesnil Nejvyšší soud. Snažil se o co nejmenší zatížení podnikatelů. Podle ministra Roberta Pelikána i jeho poradce Petra Čecha však rozhodl v rozporu se zákonem. „Nejedná se o banální interpretační problém, opravu technické chyby či vyjasnění nepřesností. Vždyť Nejvyšší soud význam paragrafu zcela otočil, prolomil jeho původní význam,“ uvedl v prosinci Robert Pelikán, tehdy ještě v pozici prvního náměstka ministryně spravedlnosti Heleny Válkové. „V situaci, kdy část politické reprezentace i odborné veřejnosti novelizaci zákoníku tvrdošíjně odmítá a Nejvyšší soud musí přistupovat k podobným rozhodnutím, nutně dochází k rozkolísání právních jistot. Nevíme, čemu z nového občanského zákoníku můžeme věřit, co platí a co ne,“ řekl v prosinci Pelikán. Prý tak u žádného ustanovení nevíme, zda náhodou jednou soudy nedospějí k závěru, že se nemá aplikovat.
Urgentní novela občanského zákoníku, kterou začal současný ministr spravedlnosti připravovat právě ještě ve své dřívější roli, se však významně zpožďuje. Původně měla být účinná už od 1. června, ale zatím ji ještě neschválila ani vláda. „Malá či technická novela občanského zákoníku bude po vypořádání připomínek poslána na vládu a ta by ji měla projednat podle našich informací koncem dubna,“ říká tisková mluvčí ministerstva Kateřina Hrochová.
Že by se podařilo stihnout původní zamýšlenou účinnost prvních změn, tak už není reálné ani podle Karla Eliáše či Petra Bezoušky. „Nechci spekulovat, co s materiálem ministerstvo spravedlnosti zamýšlí. Kromě toho, co bylo zjevné na začátku – že nejde o technickou novelu –, se však nyní ukazuje, že nejde ani o urgentní novelu,“ říká Bezouška.

Manažeři, firmy a nový občanský zákoník
* Nový občanský zákoník a zákon o obchodních korporacích zkomplikovaly podnikání nejvíce v souvislosti s: časem a interními zdroji potřebnými pro implementaci (30 % dotázaných), novou terminologií a rozsáhlostí změn (29 %), celkovým administrativním zatížením firmy na úkor vlastního podnikání (19 %) a vysokými náklady na externí poradce (16 %).
* Všechny potřebné změny provedlo 59 % dotázaných firem. Spíše ano pak odpovědělo 35 %, spíše ne i ne pak shodně 3 % dotázaných společností. * Větší smluvní svobodu, kterou kodexy přinášejí, vítá 74 % dotázaných. Vysloveně ano přitom odpovědělo 21 %, spíše ano pak 53 % dotázaných. * Související daňové změny se neprojevily na podnikání a daňových
odvodech většiny firem. Ne odpovědělo 15 %, spíše ne pak 58 % z nich. * Pro případnou revizi obou klíčových kodexů by bylo 6 % dotázaných, spíše ano pak odpovědělo 43 % firem. Spíše ne uvedlo 47 % a ne 4%dotázaných. * Průzkum společností Mazars a PRK Partners probíhal v prvních měsících roku 2015 u 122 top manažerů firem působících v ČR.

Publikováno v Lidových novinách dne 20.4.2015

Share