Kdo musí podat daňové přiznání? Pozor na limit i časový test 15.3.2015

Praktický přehled týkající se hlavních limitů či zásad danění příležitostných příjmů, prodeje nemovitostí nebo cenných papírů.

Daňové přiznání není pouze záležitostí živnostníků, v některých případech je povinné i pro zaměstnance . Kdo jej musí podávat a co se pro letošní rok změnilo? Projděte si praktický přehled týkající se hlavních limitů či zásad danění příležitostných příjmů, prodeje nemovitostí nebo cenných papírů.

Daňové přiznání je nutné podávat, pokud roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob, za rok 2014 překročily částku 15 tisíc korun. Za zaměstnance mající pouze příjmy ze zaměstnaneckého poměru ale splní daňovou povinnost zpravidla zaměstnavatel formou ročního zúčtování daně.

Lidé s příjmy pouze ze zaměstnání, kteří podepsali u svého zaměstnavatele prohlášení k dani, tedy nemají s daněmi žádné starosti. Vše za ně vyřídí zaměstnavatel. Požádat posledního zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně může i člověk, který pracoval během roku 2014 pro více zaměstnavatelů, pokud tato zaměstnání navzájem nekolidovala.

Zaměstnanci, kteří během roku 2014 měli kromě mzdy i příjem z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, z kapitálového majetku, z pronájmu nebo ostatních příjmů, nemusejí podávat daňové přiznání, pokud tento další příjem nepřesáhl šest tisíc korun za rok.

Při překročení uvedeného limitu však už podání daňového přiznání nutné je. Daňové záležitosti za zaměstnance v tomto případě už totiž nemůže vyřídit zaměstnavatel prostřednictvím ročního zúčtování daně. Zaměstnanci, kteří musejí podávat daňové přiznání, neboť mají například za rok 2014 příjem z pronájmu 50 tisíc korun, tak musejí požádat svého zaměstnavatele o vystavení Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti za rok 2014. Tento doklad je pak přílohou daňového přiznání.

Vyšší limit u příležitostných příjmů

Daňové přiznání za loňský rok se nepodává, pokud příjmy z příležitostných činností nepřesáhly 30 tisíc korun. Aby se jednalo o příležitostný příjem, nelze mít pro tuto činnost živnostenské oprávnění a musí se jednat o jednorázové činnosti a služby. Příležitostný příjem třeba formou prodeje ovoce ze zahrádky může mít jak zaměstnanec, tak i živnostník nebo penzista. Typickými příklady příležitostné činnosti jsou pronájmy movitých věcí, příjmy z pěstitelství nebo chovatelství.

Limitem je roční příjem, nikoliv tedy hrubý zisk (příjem minus výdaj). Při překročení limitu je ovšem nutné zahrnout veškerý příjem z příležitostných činností do daňového přiznání.

Limit pro daňové osvobození příjmů z příležitostné činnosti se počínaje příjmy za rok 2014 zvýšil z dřívějších dvaceti na třicet tisíc korun ročně.

Příjmy, které nemusíte uvádět

Tři skupiny příjmů nemusíte do přiznání uvádět vůbec. Jedná se o příjmy, které nejsou předmětem daně a jež jsou uvedeny v § 3 zákona o dani z příjmu.

Typickými příklady jsou úvěry nebo zápůjčky, příjem z rozšíření rozsahu nebo vypořádání společného jmění manželů či příjem z vypořádání spoluvlastnictví rozdělením věci podle velikosti spoluvlastnických podílů.

Další skupinu tvoří příjmy osvobozené od daně, které najdete v § 4 zákona o dani z příjmu. Sem patří například příjmy z prodeje movitých věcí, výživné, důchody do výše 306 tisíc korun a podobně. Osvobození těchto příjmů je mnohdy podmíněno splněním určitých podmínek nebo časových testů.

A v neposlední řadě se do daňového přiznání nemusejí uvádět příjmy, které byly zdaněné zvláštní srážkovou daní – například úroky z běžného účtu nebo podíly na zisku.

Prodej nemovitostí, auta a cenných papírů

Některé příjmy jsou od daně z příjmu fyzických osob osvobozeny pouze při splnění zákonných podmínek. Jedná se například o příjmy z prodeje rodinného domu či bytu včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu včetně souvisejícího pozemku. Dále příjmy z prodeje movitých věcí, příjmy z prodeje cenných papírů, příjem získaný ve formě dávek z nemocenského pojištění nebo příjem formou důchodů.

Nedodržení zákonných podmínek znamená, že je nutné příjem zdanit a například čistý příjem z prodeje nemovitosti je následně nižší. Velmi důležité je tedy si pohlídat takzvaný časový test.

Z prodeje domu nebo bytu se neplatí daň z příjmu, má-li prodávající v prodávané nemovitosti bydliště nejméně dva roky bezprostředně před prodejem. Pokud tuto podmínku prodávající nesplňuje, nemusí tento příjem zdaňovat pouze v případě, že nemovitost vlastnil před prodejem déle než pět let. Z převodu členských práv u družstevního bytu se neplatí daň z příjmu, pokud je doba mezi nabytím a převodem členských práv delší než pět let.

Příjem získaný z prodeje auta je od daně osvobozen, když doba mezi nabytím a prodejem přesahuje jeden rok. Kupříkladu při prodeji darovaného auta po půl roce se tedy z inkasovaných peněz daň z příjmu odvádí.

Příjmy z prodeje cenných papírů jsou od daně z příjmu fyzických osob osvobozeny, jestliže doba mezi nabytím a převodem cenných papírů při jejich prodeji překročí tři roky. Ještě v roce 2013 byla ovšem lhůta jen šestiměsíční – podmínky se tedy od roku 2014 značně zpřísnily. Drobní investoři však nemusejí časový test dodržet, pokud za rok 2014 činily příjmy z prodeje cenných papírů méně než 100 tisíc korun. Důležité je však pamatovat, že limitem je příjem z tohoto prodeje, nikoliv zisk.

Novinka s datovou schránkou

Lidé, na něž se povinnost daňového přiznání vztahuje, musejí podat daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob do 1. dubna. Daň je splatná v poslední den lhůty pro podání daňového přiznání.

Pokud přiznání zpracovává daňový poradce, pak se lhůta prodlužuje o tři měsíce, ovšem je zapotřebí o této skutečnosti včas informovat finanční úřad. V opačném případě nelze lhůtu pro podání přiznání prodloužit.

Lidé, kteří mají zřízenu datovou schránku, musejí daňové přiznání za rok 2014 podat elektronicky, nikoliv papírově, jinak jim finanční úřad udělí automatickou pokutu 2000 korun.

Publikováno na serveru zpravy.aktualne.cz dne 15.3.2015