HN: Bohatí objevují nové fondy, jež dětem zamezí rozházet jmění, 28.1.2014

Tony Soprano, mafiánský boss z amerického komediálního seriálu Sopránovi, byl i přes svou bouřliváckou gangsterskou kariéru milujícím otcem. Stejně jako jeho představitel, herec James Gandolfini. Ten loni v létě nečekaně zemřel na dovolené v Římě. Svého třináctiletého syna Michaela a roční dceru Lilian ale zaopatřil už několik měsíců předtím - zřídil pro ně svěřenský fond, kam mimo jiné vložil svou životní pojistku v hodnotě sedmi milionů dolarů. K další části jeho majetku v objemu několika desítek milionů dolarů se dostanou, jakmile dosáhnou pětadvaceti let.

Zřízení podobného fondu bylo dosud výsadou hlavně anglosaských zemí, od Nového roku je ale možné i v Česku. A o jejich zřizování už se začali zajímat také čeští podnikatelé. „Zájem klientů o svěřenské fondy rozhodně cítíme. Je to institut, který může vyřešit některé potřeby našich klientů v otázce mezigeneračního transferu i správy majetku,“ říká Pavla Hávová, mluvčí ČSOB, která je největším tuzemským poskytovatelem služeb v privátním bankovnictví.

Jinými slovy - lidé s rozsáhlým majetkem si chtějí pojistit, že jejich děti to, co jim odkážou, neutratí či neznehodnotí. A právě v tom jim svěřenské fondy pomohou - jako zakladatelé určí, za jakých podmínek mají děti na majetek nárok, když to nedodrží, mají smůlu.

Na to, jak skrze nový typ fondu, známý též jako trust, ochránit majetek před rozhazováním dědiců, se často ptají i klienti poradenské společnosti Mazars.

„Zrovna minulý týden jsme s jedním klientem diskutovali o jeho zájmu o využití svěřenského fondu k zajištění majetku, který klientův prozatím nezletilý potomek zdědil v rámci širšího rodinného kruhu,“ přibližuje Věra Paštiková, která v české pobočce Mazars vede daňové poradenství.
Pomoc levobočkům
U systému svěřenských fondů už se ale po měsíci, co jejich existenci v Česku umožňuje nový občanský zákoník, objevují první nedostatky. „Jednak to je fakt, že u nich platí dvojí zdanění. Příjmy takový fond daní jako normální firma. A to, co vyplácí beneficientům, oni pak také musí danit, pokud se tedy nejedná o dědictví,“ vysvětluje Monika Veselá z J&T Banky, která se orientuje právě na nejmovitější zákazníky.

„Druhýmproblémemje,žesprávci těchto fondů mohou dnes být jen fyzické osoby. To ale řadě našich klientů nevyhovuje, raději by majetek svěřili třeba bance,“ dodává Veselá s tím, že klienti J&T Banky se ale o svěřenské fondy i tak hodně zajímají. Dosud mohli pro své děti zřídit fondy třeba v Británii nebo v USA, bylo to ale komplikované a drahé.

To potvrzuje i mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň: „Privátní banka Friedrich Wilhelm Raiffeisen nabízí ochranu a předání majetku dalším generacím již několik let formou vytváření rodinných nadací nebo trustů. Ustavení v českém právním řádu ale zřizování svěřeneckých fondů zjednoduší.“ Mimochodem jedním z častých důvodů, proč úspěšní byznysmeni zřizují svěřenské fondy, je jejich snaha zaopatřit i své nemanželské děti. A toto je cesta, jak to udělat v tichosti a nenápadně.
Pozor, korupce!
Svěřenské fondy s sebou ale nenesou jen výhody - ve světě jsou dobře známé také jako nástroje k obcházení placení daní nebo k praní špinavých peněz. Tím, že zakladatel do fondu vyvede část majetku, ochrání ho tak před exekutory nebo případnými věřiteli. A správcem i beneficientem trustu přitom může udělat sám sebe. Zároveň se za trust dá dobře skrýt skutečný majitel firmy nebo pravý investor - za fond oficiálně vystupuje jen jeho správce.

„Orgány činné v trestním řízení prakticky nebudou mít žádný nástroj, jak skutečného majitele svěřenského fondu dohledat. Prakticky to bude mít takový dopad, že majitelem bytu, akciové společnosti či jakéhokoli majetku s podezřelým původem, bude moci být svěřenský fond,“ varuje analytik Nadačního fondu proti korupci Janusz Konieczny.
***
Je to institut, který může vyřešit některé potřeby našich klientů v otázce mezigeneračního transferu i správy majetku. pavla hávová mluvčí ČSOB Jak fungují svěřenské fondy v Česku
Svěřenský fond (trust) je jedním ze zcela nových institutů, který upravuje nový občanský zákoník. Trusty jsou poměrně standardní formou správy majetku v zahraničí. V USA, ve Velké Británii nebo v Německu mají svěřenské fondy své pevné místo jak v právní, tak v daňové struktuře.
SVĚŘenSkÝ fonD
Svěřenský fond (neboli trust) je jedním ze zcela nových institutů, který zavedl od 1. ledna 2014 nový občanský zákoník. „kouzlo“ svěřenských fondů je v tom, že umožní vyčlenit majetek a stanovit mu téměř jakýkoli účel.
ZakLaDateL k vyčlenění majetku do svěřenského fondu, a tedy jeho zřízení, dojde smlouvou nebo pořízením pro případ smrti. Smlouva se musí uzavřít minimálně mezi zakladatelem fondu a správcem. každý svěřenský fond musí mít tzv. statut, tedy dokument, který stanoví základní parametry struktury a fungování fondu.
SPráVce fonDu Svěřenský správce převezme závazek řádně vykonávat práva k vyčleněnému majetku podle vůle zakladatele, nestává se však jeho vlastníkem.
V případě svěřenského fondu zřízeního pro případ smrti vznikne foNd smrtí zůstavitele. kdo je vlastníkem majetku ve fondu: Zřízením fondu vzniká tzv. oddělené vlastnictví -majetek v něm se stává věcí bez vlastníka.
Beneficient Zakladatel si může zvolit, jestli beneficienta, v tomto případě tzv. obmyšleného, vymezí ve statutu fondu přímo, nebo zda toto právo ponechá správci. Beneficientem může být i sám zakladatel fondu, a chránit tak zřízením fondu svůj majetek.
Výhody ochrana majetku před jeho zakladatelem či novým „vlastníkem“ (například potomkem) ochrana majetku před věřiteli zakladatele nebo jeho potomků možnost spravedlivého rozdělení příjmů z majetku mezi beneficienty (obmyšlené osoby) možné daňové výhody právní úprava je flexibilní, mantinely úprav jsou tak minimální anonymita majetku ve svěřenském fondu (anonymní mohou zůstat zakladatel i beneficient)
nevýhody právní řád zatím nezakotvuje možnost ustanovit svěřenským správcem právnickou osobu zakladatel fondu ztrácí možnost disponovat majetkem, který do něj vyčlení, kontrolní mechanismy jsou omezené beneficient nemá možnost vlastní dispozice majetkem, jehož výnosy získává náklady na samotné zřízení a provozování fondu (včetně odměny správce) právní úprava je nová a některé její dopady se teprve vyjasňují
DanĚ 19 %
Daňové zatížení svěřenského fondu je obdobné jako u standardních podnikatelských subjektů. Z hlediska daně z příjmů je považován za poplatníka daně z příjmů právnických osob. Příjmy fondu jsou tak zdaněny sazbou 19 procent, pokud se nejedná o osvobozené příjmy nebo příjmy, které podléhají samostatnému základu daně.
5 % Pokud svěřenský fond splní definici investičního fondu, bude podléhat nižší sazbě daně z příjmů právnických osob ve výši pět procent.
0 % Bezúplatné vyčlenění majetku do svěřenského fondu není předmětem daně z příjmů. Pokud je takto vyčleněna nemovitost, neměla by podléhat ani dani z nabytí nemovitosti.
pozn. na rozdíl od obchodních korporací se na příjmy svěřenského fondu nevztahují některá daňová osvobození (např. z přijatých dividend, z prodeje podílu v dceřiné společnosti). Svěřenský fond musí vést účetnictví, navíc může podléhat auditu.
Příklady ze zahraničí
stamilionová výhra nadacím Čtyřiašedesátiletý kanadský byznysmen Tom Crist loni v květnu vyhrál v loterii 40 milionů kanadských dolarů, v přepočtu tři čtvrtě miliardy korun. Co s penězi udělal, vyšlo najevo až mnohem později, těsně před Vánoci -založil svěřenský fond, kam celý jackpot vložil, aby se z něj průběžně financovaly různé nadace a charity.

Vedle toho podpořil milionem kanadských dolarů Centrum Toma Bakera pro boj s rakovinou v Calgary, kde v roce 2012 zemřela Cristova manželka. „Měl jsem dost štěstí ve svém životě už předtím, zajistil jsem jak sebe, tak své děti, takže nebylo pochyb o tom, že peníze dám na charitu,“ prohlásil Crist, když loni v prosinci po více než půlroce přiznal, jak naložil s výhrou.

Manažer a otec čtyř dospělých dětí pracoval třiatřicet let v energetické firmě EECOL Electric, již předloni získal koncern Wesco International za v přepočtu 20 miliard korun. Než loni v září odešel do důchodu, zastával Crist v EECOL Electric post generálního ředitele a prezidenta společnosti. pro děti a bez daní Majitel kasin a obchodní magnát Sheldon Adelson, jeden z deseti nejbohatších lidí světa, se v roce 2010 rozhodl převést značnou část svého majetku, čítajícího desítky miliard dolarů, na své potomky. Podle amerických zákonů by ale z transakcí měl zaplatit 40procentní darovací daň.

Tím, že se svými právníky zřídil tři desítky svěřenských fondů, mezi nimiž nechal rotovat osm miliard dolarů, které odkázal dětem, ušetřil necelé tři miliardy na daních. Podobné trusty si v posledních letech pořídili například ředitel banky Goldman Sachs Lloyd Blankfein nebo zakladatel Facebooku Mark Zuckerberg. Tamní daňová správa odhadla, že od roku 2000 přišla kvůli těmto právnickým a daňovým kličkám až o 100 miliard dolarů.

Bylo publikováno v Hospodáŕských novinách 28. ledna 2014.