HN - Banky čekají rošády auditorů, 19.5.2014

Tuzemská banka ČSOB již roky spolupracuje při kontrole svých výročních zpráv a hospodářských výsledků s jednou z největších auditorských společností v Česku – s PricewaterhouseCoopers. Raiffeisenbank zase dlouhodobě využívá služby jiného poradenského gigantu Deloitte. Letité „harmonické“ vztahy těchto subjektů se teď snaží oslabit Evropská unie.

Brusel nedávno schválil reformu povinného auditu u společností veřejného zájmu (tj. u bank, pojišťoven, investičních fondů či obchodníků s cennými papíry), která jim nařizuje nejpozději každých deset let měnit auditorský subjekt. V Česku se dosud razila strategie po letech vystřídat auditora či auditorský tým, nikoli však měnit celou auditorskou firmu. „Častější rotace auditorských firem je totiž pro obě strany nákladná,“ vysvětluje partner PwC Petr Kříž. Některé firmy tak v tuzemsku auditují s jednou společností i patnáct let.

„Je to výrazný posun v regulaci sektoru, která se rozhodně dotkne i Česka,“ řekl HN Ladislav Mejzlík, první viceprezident Komory auditorů ČR. „Podle mých informací už ministerstvo financí a zúčastněné subjekty jako ČNB jednají o záměru přijmout nový zákon o auditorech,“ doplnil.

Česko musí stejně jako další členské státy dle Bruselu legislativu upravit do dvou let. Pokud tak neučiní, hrozí mu pokuta od Evropské komise.

 Komplikace pro firmy i auditory Unie zpřísněním podmínek auditu „trestá“ jak finanční sektor, tak jeho kontrolory poté, co během finanční krize vyšly najevo výrazné slabiny povinných auditů, a to zejména u subjektů obchodovaných na burze. Ukázalo se totiž, že řada firem se potýká s obrovskými ztrátami, což ovšem auditoři kryli a tajili ve finančních výkazech.

„Připravovaná legislativní změna na nás nebude mít významný dopad,“ soudí mluvčí banky ČSOB Pavla Hávová. „Skupina ČSOB uzavírá smlouvy s externími auditory vždy v koordinaci s matkou KBC. Výběr auditorské firmy probíhá ve tříletých cyklech,“ dodala.

 Odborníci ale firmy upozorňují, že budou muset výrazně změnit podmínky veřejných soutěží na auditorské služby. Nově by do nich měly například povinně zahrnovat i menší auditorské firmy, které měly v předchozím roce globálně menší než 15procentní podíl na auditu subjektů veřejného zájmu. O výběru auditora pro danou firmu by navíc měla podle nových pravidel rozhodovat valná hromada a přizvaní nezávislí odborníci, nikoliv manažeři z firmy.

 Unie tím chce zmírnit „nadvládu“ tzv. velké auditorské čtyřky (KPMG, PricewaterhouseCoopers, Deloitte, EY), která v Česku i jinde v Evropě ovládá až kolem sedmdesáti procent trhu.

„Domníváme se, že tento princip povede ke zvýšení podílu menších auditorských společností na trhu, podpoří tak konkurenci na trhu auditních služeb,“ vítá krok vedoucí partner auditu společnosti Mazars Pavel Škraňka.

 Brusel navíc ztížil čtveřici gigantů také podmínky v oblasti poskytování tzv. neauditorských služeb, jako je daňové či právní poradenství nebo účetnictví. Zakázal jim totiž poskytovat tento servis ve stejnou chvíli, kdy jsou zároveň auditorem některé firmy, což dosud byla ve světě a v Česku zejména běžná praxe.

„Bude to pro nás znamenat častější přípravu nabídek a větší boj o klienta,“ připouští za PwC Kříž. Na kolik to ovšem ovlivní příjmy firmy, si netroufá odhadovat. „Zatím se oba druhy služeb podílejí na obratu poměrem zhruba padesát na padesát,“ dodává.

 Vzniká celounijní aparát „Unie se snaží zmírnit důvěrný kontakt mezi firmami a auditory, aby u auditorů – byť nechtěně – nevznikala nějaká předpojatost,“ uvedl Mejzlík. Jak připomněl, první zpřísnění přišlo již těsně po propuknutí krize – v roce 2009, kdy EU nařídila členským státům zřídit tzv. nezávislé výbory pro dohled nad auditory. Ty se teď mají zodpovídat zcela novému unijnímu aparátu – CEAOB (Committee of Evropean Auditor Oversight Bodies).

„I v Česku jsme poslední čtyři roky zpřísnili kontrolu. Přibývá případů odebrání licence a zvedají se sankce auditorům. Ročně vybereme na pokutách už dva miliony korun,“ řekl dále HN viceprezident komory.

 Jednu z nejvyšších pokut v Česku dostala v roce 2003 poradenská společnost Ernst & Young (EY) kvůli auditorskému pochybení v dnes již zkrachovalé investiční a poštovní bance IPB. Zaplatila tehdy 750 tisíc korun.

Bylo publikováno v Hospodářských novinách, 29.5.2014