Firmy mají najímat nezávislé „hlídače“ svého hospodaření, 19.1.2015

Hospodaření bank, pojišťoven, firem na burze a korporací s více než čtyřmi tisíci zaměstnanců má v Česku podléhat ještě přísnější kontrole. Počítá s tím novela zákona o auditorech, která minulý týden vstoupila v platnost. Ta rovněž umožní rychleji „odstíhat“ viníky zodpovědné za prohřešky v účetnictví, jež se staly velkým tématem finanční krize minulých let.

Banky a další společnosti musejí ze zákona od roku 2009 zřizovat speciální výbory pro audit, které jim dohlížejí na účetnictví či vybírají auditorskou firmu. Výbory dosud fungovaly jako orgán společnosti po boku dozorčí rady či představenstva a vesměs se v nich točili stejní lidé úzce spjatí s firmou.

Novela ale firmám zpřísnila podmínky pro podobu výboru pro audit. Nově v něm mají zasednout minimálně tři experti, přičemž většina z nich musí být na firmě nezávislá. „Tyto kvalifikační podmínky dříve zákon požadoval splnit pouze pro jednoho člena výboru,“ připomněl Milan Prokopius, vedoucí partner auditorské a poradenské společnosti Mazars.

V praxi to znamená, že funkci ve výboru může zastávat buď třetí osoba „zvenku“, nebo člověk, který není zároveň jednatelem či členem představenstva téže firmy. Jak připomněl Prokopius, většina nominovaných expertů spolu s tím musí doložit minimálně tři roky zkušeností v účetnictví či praxi v povinném auditu. I tady dosud stačilo, když požadavek na odbornost naplňoval pouze jeden člen.

Začíná rok příprav Nařízení, které vychází z evropské směrnice závazné pro členské státy, v Česku dopadá na desítky firem. Ministerstvo financí, jež má v těchto záležitostech zaštiťovat dozor, jejich přesný počet nezná.

Firmy nyní mají podle Komory auditorů České republiky dvanáct měsíců na to, aby přehodnotily stávající složení a případně nominovaly nové výbory pro audit. „Některé firmy měly již před účinností novely zákona výbor pro audit složený převážně z odborníků v oblasti účetnictví či auditu, kteří splňovali požadavky na nezávislost,“ uvedla prezidentka komory Irena Liškařová.

To tvrdí například společnosti ČEZ či Agrofert, které obě mají více než tříčlenný výbor. „Ve výboru máme od počátku většinu nezávislých členů,“ uvedl Karel Hanzelka, mluvčí Agrofertu. Mezi jeho „hlídače hospodaření“ patří třeba finanční ředitel mlékárny Olma (společnosti ze skupiny Agrofert) Martin Krystián či bývalý ředitel Lovochemie (taktéž Agrofert) Josef Kasper.

„ČEZ nemusel kvůli novému nařízení měnit složení výboru. To již nyní splňuje nové požadavky zákona,“ reagovala Barbora Půlpánová, mluvčí energetické firmy. Pro ilustraci, jejímu výboru pro audit nyní předsedá Ján Dzvoník, dlouholetý auditor ministerstva financí pro státní firmy, který dříve šéfoval dozorčí radě ČSA za vedení Jaroslava Tvrdíka.

Jiné firmy naopak ještě plánují využít roční lhůty na obměnu svých výborů. Nominování nových členů tohoto orgánu pravděpodobně čeká třeba finanční ústav ČSOB. V tom stávajícím sedí například Pavel Kavánek, dlouholetý šéf banky, který loni ve funkci skončil. Změny zřejmě přijmou i firmy Air Bank či Unipetrol.

Členové s větší odpovědností Autoři zákona očekávají, že požadavek na větší nezávislost odborníků pomůže mimo jiné předcházet podvodům v účetnictví, které měly svůj podíl na krizi. Současná úprava by podle právníků měla zvýšit zodpovědnost členů výborů pro audit. „Až dosud se jejich odpovědnost řídila zákonem o obchodních korporacích, protože výbor pro audit byl orgánem společnosti. Nyní se ale bude u nezávislého experta posuzovat podle občanského zákoníku,“ vysvětlil Jakub Adam, partner advokátní kanceláře DLA Piper. Občanský zákoník podle Adama rovnou posuzuje jakékoliv pochybení takového odborníka jako nedbalostní zavinění. „Jinými slovy bude dotyčný rychleji postižitelný a cesta k rozhodnutí ve sporech bude snazší,“ uvedl Adam.

Někteří namítají, že výbory pro audit začínají „dublovat“ dozorčí rady. „Najímat další odborníky také zvedá firmám náklady,“ připomněla Monika Zahálková, ředitelka institutu Czech Institute of Directors. Jak potvrdily oslovené firmy, členství ve výboru je placená funkce. Vesměs jde o odměny v rozpětí od deseti do dvaceti tisíc korun měsíčně.

***
AUDITOŘI I FIRMY POD VĚTŠÍM DOHLEDEM Novela zákona o auditorech, která v Česku vstoupila v platnost v půlce ledna, reaguje na evropskou reformu auditu. Ta kromě přísnějšího dozoru nad velkými auditorskými firmami počítá také s větší kontrolou firem takzvaného veřejného zájmu. Mezi ně patří banky, pojišťovny, firmy obchodované na burze a velké korporace. Tyto firmy mají nově povinnost posílit nezávislost svých výborů pro audit – uskupení, která kontrolují jejich hospodaření. Legislativa nyní také umožňuje například to, aby firmu auditovaly dvě společnosti, čímž se má zvýšit kvalita a nezávislost auditorských služeb. Reforma také přináší firmám povinnost po každých deseti letech znovu vybírat svého auditora.

Článek byl publikován v deníku Hospodářské noviny, 19.1.2015

Share