Dohoda o kurzarbeitu. Jsou dvě verze, se vzděláváním a bez, 10.9.2014

Zaměstnanci, jejichž pozice jsou ohrožené, mají dostat buď 60, nebo 90 procent platu. Stát na ně přispěje zaměstnavatelům.Expertní skupina zástupců ministerstva práce a sociálních věcí, zaměstnavatelů a odborů dohodla dvě varianty parametrů takzvaného kurzarbeitu, který má pomoci ve firmách omezit hromadné propouštění pracovníků. První varianta nezahrnuje vzdělávání zaměstnanců, druhá varianta naopak ano. Zaměstnanci by tak měli dostat buď 60, nebo 90 procent platu.

V první variantě, která nezahrnuje vzdělávání, by 40 procent mzdy platil pracovníkovi zaměstnavatel a dalších 20 procent stát, u jehož příspěvku by však byl strop ve výši dvojnásobku minimální mzdy. Druhá varianta, která zahrnuje vzdělávání pracovníků, počítá s podílem na náhradě mzdy tak, že 45 procent mzdy by platil pracovníkovi zaměstnavatel a dalších 45 procent mzdy stát, u jehož příspěvku by byl strop ve výši průměrné mzdy.

"Bylo dohodnuto, že ministerstvo práce a sociálních věcí rozpracuje tyto varianty včetně finančních propočtů a dopadů, a to jak z hlediska makroekonomických dopadů, tak z hlediska firem. Další jednání se uskuteční v úterý 16. září," řekla ČTK ředitelka zaměstnavatelské sekce Svazu průmyslu a dopravy ČR Jitka Hejduková.

Podle původního návrhu ministerstva práce a sociálních věcí měl stát poskytovat firmám na platy zaměstnanců 30 procent průměrného výdělku, nejvýše však 1,4násobek minimální mzdy, tedy 11 900 korun. Zaměstnanec měl během kurzarbeitu pobírat 90 procent své průměrné mzdy, z toho 60 procent by proplácel zaměstnavatel a 30 procenty by přispělo ministerstvo práce. Podmínkou bylo, aby se podpoření zaměstnanci dále odborně vzdělávali.

První česká verze nefunguje

Kurzarbeit se dá využít v situaci, kdy firmy v potížích zkrátí zaměstnancům úvazek, vzdělají je a zbytek mzdy hradí stát či evropské fondy. V tuzemsku už tato možnost existuje. Zaměstnavatelé však o tuto podporu příliš nestáli a kritizovali nastavení pravidel, která jsou nyní pro získání těchto prostředků příliš přísná.

Vlastní verzi kurzarbeitu mělo Česko už od září 2012. Původně chtělo do konce srpna příštího roku využít 400 milionů korun. Za prvních 16 měsíců stát ale vydal jen necelých 15 milionů korun. Zaměstnavatelé a odboráři si stěžovali na to, že kritéria jsou příliš přísná a firmy na příspěvky nedosáhnou.

Předáci a zástupci podniků žádali vládu o nový kurzarbeitový program. Přípravu kurzarbeitu podle nových podmínek nyní urychlily možné dopady ruských sankcí na české výrobce.

Během ekonomické krize byl kurzarbeit zaveden v Německu, kde se osvědčil. "Od dubna 2008 do prosince 2009 poklesl HDP v Německu o 5,6 %, počet odpracovaných hodin v národní ekonomice poklesl o 3 %, ale nezaměstnanost stoupla pouze o jediné procento. Ve většině zemí přinesla ekonomická krize velký nárůst nezaměstnanosti, v Německu však i díky kurzarbeitu nikoliv," shrnuje německou zkušenost Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

Článek byl publikován na serveru Aktuálně.cz, 10.9.2014