HN - Unie novými pravidly auditu oslabí velkou čtyřku, 25.6.2014

Do dvou let začnou banky, pojišťovny a další společnosti takzvaného veřejného zájmu vybírat své auditory povinně ve veřejných tendrech. Rozvolnění vztahů mezi nimi, větší kontrolu i otevření trhu auditorských služeb menším hráčům mají za cíl nedávno schválená přísnější pravidla Evropské unie. „Reforma povinného auditu má posílit nezávislost auditorů a částečně také restrukturalizovat trh,“ shodli se účastníci kulatého stolu Hospodářských novin.

Právě velké společnosti si s auditory často za léta spolupráce vytvořily nezdravě dlouhé a harmonické vztahy. Ty na jednu stranu přinášejí řadu výhod, mohou ale představovat i problém pro nezávislost auditu. V zahraničí v některých případech vedly dokonce až ke krytí finančních machinací. Podle údajů z obchodního rejstříku přitom i některé velké české firmy auditovaly své výsledky dlouhé roky s jedinou firmou. A navíc si ještě u stejné společnosti platily třeba daňové poradenství.

„Když firma radí klientovi s účetnictvím a následně při auditu shledá, že je něco špatně, nebude na to upozorňovat. Kritizovala by tím vlastně sama sebe,“ vysvětlil v diskusi Michal Mejstřík, profesor Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a ředitel a předseda představenstva poradenské společnosti EEIP.

 Nové směrnice EU proto vybraným firmám ukládají povinnost každých 10 let vypsat výběrové řízení na povinný audit jejich hospodaření. Stávajícím auditorům pak smějí případně prodloužitsmlouvujennadalších10let. Zároveňale limituje i jejich využívání na jiné služby.

Čeští auditoři jsou často napřed Česko už podle šéfky odboru Centrální harmonizační jednotky ministerstva financí Jitky Kazimírové připravilo novelu zákona o auditorech, kterou Poslanecká sněmovna nedávno poslala do druhého čtení. Ta zapracovává nové unijní směrnice, klíčová ale bude podle účastníků kulatého stolu HN definice firem veřejného zájmu, na které nová pravidla dopadnou.

 Těmi jsou již dle dnešního zákona zejména společnosti kotované na burze a některé finanční instituce. Navíc i firmy s více než čtyřmi tisíci zaměstnanci. Nyní však podle Kazimírové probíhá diskuse, zda se má definice upravit, některé společnosti vyjmout, nebo do ní naopak nad rámec předpisů EU zahrnout. „To je případ třeba nadnárodních obchodních řetězců nebo velkých pracovních agentur působících v Česku,“ říká Kazimírová.

 Podle účastníků kulatého stolu jsou nicméně tuzemští auditoři efektivně kontrolováni a trh se nepotýká s takovými problémy jako v zahraničí. „Úroveň auditorských služeb je v některých zemích horší než u nás. Řada auditorů v cizině na otázku, zda by si koupili akcie firmy, které kontrolovali výsledky, odpovídá, že by si je nekoupili. Přitom jim sami schválili výroční zprávu,“ uvedl Mejstřík. „Situace v Česku už je stabilizovanější, dokonce jsme trochu napřed. Máme mezinárodní účetní standardy, etický kodex. České auditorské firmy už vlastně trochu předběhly evropské standardy, když přišly se samoregulací,“ dodává.

Česko také v uplynulých letech posílilo v této oblasti sankce. Podle Komory auditorů, která nad nimi vykonává dohled, se od finanční krize zvedl počet pokut a odebraných licencí a ročně se udělí sankce kolem dvou milionů korun.

„U nás již plně respektujeme mezinárodní auditorské standardy, v čemž máme výhodu před jinými zeměmi. Řídíme se také mezinárodním etickým kodexem auditorů,“ říká Jitka Kazimírová z ministerstva financí. Zcela sjednocené však nemusejí být třeba daňové standardy. „Nyní je potřeba zajistit, aby stávající kvalita auditu byla zachována a u subjektu veřejného zájmu ještě posílena,“ dodává Kazimírová.

 Tuzemský trh auditorů je přitom podobně koncentrovaný jako ve zbytku Evropy a západního světa. Největší klienty zde auditují firmy z takzvané velké čtyřky EY, KPMG, PwC a Deloitte. Ta v Česku ovládá podle odhadů společnosti Mazars zhruba 75 procent trhu, kde se ročně protočí asi čtyři miliardy korun.

„Snaha unie zmírnit koncentraci trhu je evidentní,“ uvedl Mejstřík. Jak upozornili odborníci u kulatého stolu, reforma povinného auditu také v budoucnu vtáhne do soutěže více hráčů s menším tržním podílem. „Ty auditorské subjekty, které mají menší než patnáctiprocentní podíl na trhu, musejí být firmou, která vypisuje výběrové řízení, do soutěže povinně přizvány. Takový auditor se pak sám rozhodne, zda se soutěže zúčastní,“ vysvětlil další účastník kulatého stolu – Milan Prokopius, vedoucí partner společnosti Mazars, která patří právě mezi firmy snažící se zvětšit podíl na trhu.

 Dopad hlavně na velké auditory Ačkoli by se zpřísnění auditu a reportování dle unijních standardů mohlo počínaje rokem 2016 v Česku týkat více firem, velké auditorské firmy se už nyní bojí odlivu klientů a dalšího poklesu tržeb. „Příjmy odvětví už od dob finanční krize klesly minimálně o inflaci, protože se neustále zvyšuje tlak na cenu,“ odhadl Prokopius. Podle něj by tak mohla cena auditorských služeb díky konkurenci ještě klesnout.

 Především společnosti z velké čtyřky ovšem upozorňují na to, že nová pravidla naopak zvýší náklady. „Častější rotace auditorských firem je totiž nákladná pro obě strany,“ uvedl již dříve pro HN partner PwC Petr Kříž.

V praxi to bude znamenat více soutěží a více obchodních jednání. „Bude to těžší v tom, že jakmile auditorovi vyprší u klienta smlouva na audit, bude se mu snažit nabídnout vedení účetnictví, daňové poradenství a další služby. A naopak,“ popisuje Prokopius. „Skutečnost je taková, že velké auditorské firmy už začínají počítat, kdy jim vyprší,mandát‘ na klienta a kdy budou muset rotovat,“ dodává Prokopius, podle něhož se bude povinná rotace auditorů vztahovat už na smlouvy uzavřené před rokem 2016.

 Nevylučuje přitom ani to, že se auditoři budou muset poohlédnout po nových klientech z řad středních a menších firem, aby alespoň částečně kompenzovali své ztráty. Podle některých názorů by toto opatření mohlo navíc v budoucnu vést i k odštěpení nových subjektů od velkých auditorských firem.
 ***
 REFORMA POVINNÉHO AUDITU Výběr auditorů Firmy tzv. veřejného zájmu musejí od roku 2016 každých 10 let vypsat výběrové řízení na auditora. Mandát toho původního se může přitom prodloužit maximálně o dalších 10 let. Výjimku budou mít ty firmy, které se nechají auditovat dvěma společnostmi zároveň nebo mezi ně například rozdělí firmy v rámci holdingu (tzv. společný audit). Nemusejí po 10 letech vybírat nové auditory a mohou stávajícím prodloužit smlouvu až o dalších 14 let. Opatření proti konfliktu zájmů Auditor nově nebude moci uvedeným firmám poskytovat zároveň jiné služby jako poradenství v oblasti daní či účetnictví. Unijní směrnice navíc zavádí tzv. hodnotový limit pro další povolené služby. Honoráře za ně pak nemohou přesáhnout 70 procent průměrných honorářů za audit za poslední tři roky. Účast malého auditora v soutěži Auditorské společnosti s menším než patnáctiprocentním podílem na trhu musejí být podle unijní reformy přizvány do výběrového řízení, ve kterém bude společnost veřejného zájmu hledat nového auditora. EU jim tak chce garantovat šanci dosáhnout na větší zakázky.

Mazars byl partnerem diskuze HN Byznys on-line na téma Evropské reformy auditu, která se uskutečnila dne 23.6.2014 v prostorách vydavatelství Economia.

Na snímku zleva vedoucí partner Mazars Milan Prokopius, profesor Michal Mejstřík z FSV UK, Jitka Kazimírová z Ministerstva financí ČR a šéfredaktor Hospodářských novin Martin Jašminský

 

Článek byl publikován v Hospodářských novinách, 25.6.2014