Další legislativní smršť, 10.11.2014

Nová vláda slibovala firmám především stabilní prostředí. Přesto se podnikatelé musejí od ledna připravit na řadu změn. A aby toho nebylo málo, stejně jako v minulých letech není ani letos jasné, co je za necelé dva měsíce čeká.

Jaké daně budou firmy odvádět v příštím roce? Budou mít šanci dosáhnout na dotace z Bruselu? Jaké slevy si budou moci živnostníci uplatnit na děti? Tyto a mnoho dalších otázek vyvolávají změny, které současná vláda připravila na leden příštího roku. Pro firmy a podnikatele jsme proto shrnuli to nejdůležitější, co pro ně od Nového roku bude platit.

 Hlavní informace pro podnikatele je, že se ani letos nedočkají stability, kterou jim současná vláda opakovaně slibovala. Dva měsíce před koncem roku je v Poslanecké sněmovně několik zákonů, které budou mít vliv na podnikatelské a pracovněprávní prostředí po Novém roce. Jak ministerstvo financí, tak ministerstvo práce a sociálních věcí přitom nebyly schopné pár týdnů před začátkem roku podat žádné relevantní informace k tomu, jak se podmínky pro firmy a živnostníky změní. A co hůře, oba resorty neuměly ani vysvětlit, co je smyslem nadcházejících změn a jakým směrem chtějí podnikatelské prostředí formovat. Informace slibují zveřejnit až začátkem prosince.

 Změna výdajových paušálů
Od příštího roku čeká osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) velká změna. Výdajové paušály budou totiž nově omezeny stropem. Nové podmínky budou platit i pro živnostníky a zemědělce. Všechny OSVČ by měly včas provést důkladný finanční propočet, jestli se jim vyplatí paušál, nebo daňová evidence.

„Nová legislativní úprava sjednocuje přístup ke všem kategoriím osob samostatně výdělečně činných v tom ohledu, že si budou moci plnou procentní výši výdajů uplatnit u příjmů do výše maximálně dva miliony korun, pak již nastupuje omezení absolutní částkou,“ vysvětluje Gabriela Ivanco ze společnosti Mazars.

 Samotná procentní sazba paušálů zůstává zachována a bude se nadále pohybovat od 30 do 80 procent podle vykonávané činnost.
 Pro některé živnostníky jsou výdajové paušály výhodné, pro jiné nikoli. Je potřeba provést vlastní finanční propočty, zohlednit časovou úsporu a vedlejší náklady. OSVČ, které mají skutečné výdaje nižší než výdaje stanovené paušálem, odvedou na dani z příjmů i sociálním a zdravotním pojištění méně než při uplatnění výdajů ve skutečné výši.

Paušály přinášejí též časovou úsporu a šetří i administrativní výdaje, protože podnikatelé mnohdy zvládnou veškeré daňové povinnosti sami, nemusejí využívat externích služeb. Výdajové paušály jsou také jednodušší, neboť není potřeba zjišťovat, zda jsou vynaložené výdaje daňově uznatelné, nebo ne.

 Výši výdaje paušálem ovlivňuje nejen to, kolik se zaplatí na dani z příjmů, ale rovněž povinné odvody na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění. Daň z příjmů fyzických osob se vypočítává z daňového základu, což je rozdíl mezi příjmy a výdaji. Sociální a zdravotní pojištění se počítá z vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Jsou-li výdaje paušálem vyšší než skutečné výdaje, dochází k úspoře na dani z příjmů fyzických osob i sociálním a zdravotním pojištění.

„Uplatňování paušálních výdajů je při výkonu uvedených činností zajímavou alternativou spíše pro drobné zemědělce a živnostníky s příjmy do dvou milionů korun. K dalšímu významnému nárůstu OSVČ, které přejdou na daňovou evidenci, by nemělo dojít,“ vysvětluje Gabriela Ivanco.

 Tři sazby DPH
 Další výrazná změna se týká daně z přidané hodnoty. Na léky, knihy a takzvanou nenahraditelnou dětskou výživu se bude od roku 2015 vztahovat jen desetiprocentní sazba DPH. Základní sazba daně nadále zůstává ve výši 21 procent, stejně jako dosavadní snížená sazba ve výši 15 procent. Nová desetiprocentní tedy rozšíří počet sazeb na tři.

 U knih a také hudebnin se má desetiprocentní sazba vztahovat jen na publikace, u nichž podíl plochy reklamy nepřekročí 50 procent. Nepatří sem ani noviny, časopisy, omalovánky či kartografické výrobky.

 Nenahraditelnou dětskou výživu definuje navrhovaná příloha zákona jako výživu pro kojence, tedy děti do ukončeného dvanáctého měsíce věku, a malé děti, tedy děti od ukončeného jednoho roku do ukončeného třetího roku věku. Konkrétněji je definována ve vyhlášce ministerstva zdravotnictví o potravinách určených pro zvláštní výživu.

„Je nutno zdůraznit, že struktura daňového přiznání se nezmění a do řádku snížená sazba daně se bude uvádět základ daně i daň první i druhé snížené sazby daně, tedy 10 procent a 15 procent,“ upozorňuje Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.
 Návrh zatím nepočítá se zavedením snížené sazby na dětské pleny. Ministerstvo se obává opětovného zahájení řízení s Evropskou komisí kvůli porušení směrnice, která sníženou sazbu pro pleny zakazuje. Právě kvůli předchozím problémům s komisí byly dětské pleny od roku 2013 přeřazeny ze sazby snížené, tehdy činící 14 procent, do základní sazby daně ve výši 21 procent.

„Obecně platí, že poptávka spotřebitelů u nenahraditelné dětské stravy reaguje na změny cen velmi omezeně, neboť se obecně jedná o nezbytné položky. V daném případě nelze očekávat, že se snížení sazby DPH u vyjmenovaných položek citelně projeví ve snížení cen pro konečného spotřebitele. Poněkud odlišná může být situace na trhu knih. Většinu knižních titulů lze považovat za zbytné zboží, u kterého lze předpokládat pokles ceny. Zcela samostatnou kategorii představuje prodej léků, jejichž ceny jsou státem regulovány. V případě léků se tedy dá očekávat, že se snížení sazby DPH promítne do snížení cen,“ řekl Petr Drahoš, daňový poradce ze společnosti Mazars.

 Tři různé sazby daně mohou podnikatelům způsobit potíže především při dovozu ze zahraničí. „Pokud se pořizuje zboží z jiného členského státu a dodání obsahuje různé zboží podléhající různým sazbám daně, například potraviny, dětskou výživu, elektroniku a podobně, je nutné u tohoto dodání uplatnit nejvyšší sazbu daně, nicméně není omezena možnost uplatnit u každého zboží samostatně příslušnou sazbu daně. U dovozu zboží, u kterého se uplatní paušální sazba daně a který obsahuje různé druhy zboží podléhající různým sazbám daně, se uplatní nejvyšší z těchto sazeb,“ zdůrazňuje Petra Petlachová.

Jedno místo pr o telekomunikační služby
 S DPH souvisí také další daňová změna platná od ledna příštího roku. Ta se týká rozhlasového a televizního vysílání, telekomunikačních a elektronicky poskytovaných služeb. Tyto služby budou v rámci Evropské unie nyní nově zdaňovány v místě příjemce služby. „To znamená, že v případě poskytování těchto služeb zákazníkům, tedy konečným spotřebitelům, v jiných členských státech EU, bude nově tuzemský poskytovatel těchto služeb povinen odvádět DPH v jednotlivých členských státech podle místa usazení konečných spotřebitelů. Konečným spotřebitelem se má zjednodušeně na mysli subjekt, který neposkytl dodavateli DIČ přidělené v jiném členském státě EU,“ vysvětluje Petra Petlachová.

 Pro snížení administrativní náročnosti související s registrací v jednotlivých členských státech EU a s podáváním daňového přiznání a platbou daně má poskytovatel služeb možnost se zaregistrovat do zvláštního režimu jednoho správního místa (v EU se pro něj používá zkratka MOSS) v jednom z členských států EU. Zde bude prostřednictvím daňového portálu poté podávat daňové přiznání a platit daň ze všech služeb, kterých se tento režim týká.

 Podnikatelé, kteří se rozhodnou využívat od 1. ledna 2015 režim jednoho správního místa, mohou požádat o registraci v tuzemsku počínaje letošním 1. říjnem. Pokud podají přihlášku k registraci do konce letošního roku, budou moci v daném režimu fungovat hned od začátku příštího roku. Protože se tento model má v příštích letech rozšířit také na další služby a zboží, mohou podnikatelé zapojením do tohoto systému získat cenné zkušenosti s tím, jak zřejmě bude jednou fungovat celý systém plateb DPH.

 Změny v převodních cenách
Česká republika od příštího roku změní významným způsobem také přístup k prověřování správnosti takzvaných převodních cen a rozšiřuje související dokumentační povinnost sdružených podniků. Důvodem změny v přístupu je podle Generálního finančního ředitelství snaha zamezit tomu, aby převodní ceny účtované mezi sdruženými podniky byly zneužívány k nežádoucím přesunům zisků mezi jednotlivými společnostmi či daňovými jurisdikcemi (tj. zejména do zemí s nižším daňovým zatížením).

 V této souvislosti Generální finanční ředitelství rozhodlo o vytvoření nové přílohy k daňovému přiznání k dani z příjmů právnických osob, jež by měla být povinnou součástí přiznání od 1. ledna 2015 a která se již bude týkat zdaňovacího období za rok 2014.
 V této příloze budou muset společnosti ve skupině splňující jedno z uvedených kritérií uvést objemy transakcí se spřízněnými podniky, které byly uskutečněny během zdaňovacího období.

Cílem zavedení této přílohy ze strany finanční správy je zaměřit se na systematický sběr informací o vnitroskupinových transakcích, jejich efektivní analýzu a posouzení potenciálních rizikových transakcí, což povede k cílenějšímu výběru subjektů pro provedení specializované daňové kontroly. Finanční úřady již nebudou jako v minulosti vybírat kontrolované subjekty namátkově, ale soutředí se primárně na problematické transakce a subjekty. To by mělo zvýšit efektivitu daňových kontrol.

„V tomto směru budou za nejrizikovější považovány subjekty, které nemají zpracovanou dokumentaci převodních cen a vykazují významné objemy vnitroskupinových transakcí ve vztahu k obratu společnosti. Dále pak společnosti, u nichž různé poměrové ukazatele, například poplatky za služby versus celkové náklady, licenční poplatky versus obrat, úrokové náklady a výnosy versus objem půjček a podobně, přesahují obvyklé hodnoty,“ uvedl Jaroslav Křivánek, partner daňového oddělení společnosti Mazars.
 Povinnost vyplnit novou přílohu k daňovému přiznání by měla platit pro společnosti ve skupině, které splní alespoň jedno z těchto kritérií: hodnota aktiv je více než 40 milionů korun, čistý obrat přesahuje 80 milionů korun a průměrný počet zaměstnanců je více než 50.

 Zaměstnanci střídavě oblačno
 Zaměstnanci ve firmách si příští rok příliš nepolepší ani nepohorší. Oproti původnímu návrhu se nemění výše daňově zvýhodněných zaměstnaneckých benefitů. „Zaměstnavatelé tak mohou zaměstnancům poskytovat možnost využití sportovních, kulturních, vzdělávacích a zdravotních zařízení bez omezení; u rekreačních zařízení zůstává maximum pro daňové zvýhodnění stejné jako dosud, tedy 20 tisíc korun ročně,“ vysvětluje Lucie Rytířová, manažerka v daňovém oddělení poradenské společnosti Deloitte.
 Výrazně se zpřísňují podmínky pro daňově výhodné příspěvky na životní pojištění. „Jak osvobození příspěvků zaměstnavatele, tak odčitatelná položka ve výši příspěvků zaměstnance budou omezeny pouze na pojištění, u něhož nebude možný částečný odkup,“ doplňuje Lucie Rytířová.

 Bezúročné půjčky poskytované zaměstnancům budou bez daňových dopadů jen v případě jistiny do výše 300 tisíc korun. „Bude-li celkový zůstatek půjčky vyšší, připočte se ke zdanitelnému příjmu zaměstnance obvyklý úrok z přesahující částky. Naopak u ostatních osob bude od daně z příjmů osvobozen bezúplatný příjem v podobě zápůjček, výpůjček či výpros pouze do výše 100 tisíc korun ročně,“ navazuje Lucie Rytířová.

 Evropské miliard y se rodí bolestně
Vedle starostí s mnoha novými povinnostmi by firmy a podnikatele mohla potěšit naděje na evropské dotace. O jejich přesné podobě se však stále vyjednává. „ Intenzivní více než dvouleté období příprav programových dokumentů v těchto týdnech právě vrcholí. Většina programů byla v závěru července oficiálně předložena Evropské komisi (EK) k posouzení. Na začátku října jsme obdrželi od EK zpět první komentáře,“ říká ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová a pokračuje: „Nejzávažnější podněty a kritické připomínky byly již v minulosti vypořádány v rámci takzvaného neformálního dialogu s Evropskou komisí, respektive v rámci vyjednávání konečné podoby Dohody o partnerství. Ta byla schválena 26. srpna 2014 a představuje rámcový strategický dokument pro využití Evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) v ČR.“

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) by mělo do konce roku poslat Evropské komisi upravené verze programů, které by měl Brusel postupně schvalovat. „Vyhlašování výzev je přitom možné, za splnění určitých podmínek, ještě před samotným schválením programu. Ministerstvo pro místní rozvoj proto již nyní připravuje takzvaná Kritéria zahájení implementace. Ta představují podmínky, jejichž splnění je předpokladem spuštění programu,“ upozorňuje Karla Šlechtová. Cílem je nastavit takové podmínky, které by snížily riziko, že v neschválených programech vzniknou výdaje, jež nebudou způsobilé ke spolufinancování z ESIF a bude nutné je uhradit ze státního rozpočtu.

Česká republika má na plánovací období 2014 až 2020 přiděleno zhruba 20,5 miliardy eur, což je o pětinu méně v porovnání s 26,7 miliardy eur z předchozího plánovacího období. V podstatě všechny programy se tak musejí spokojit s menším přídělem peněz, jednou z mála výjimek je program Podnikání a inovace, kde se objem finančních prostředků navyšuje. Podle MMR došlo ke zvýšení také u dalších programů naplňujících rozvojovou Strategii EU 2020, především v oblasti vzdělávání, trhu práce a sociálního začleňování. Jde tedy o opatření financovatelná především z Evropského sociálního fondu.

 Nově se rovněž výrazně sníží celkový počet programů, který bude zhruba poloviční oproti předchozímu období. Podle odborníků nemusí tento krok přinést jen pozitiva. „Nikdy jsem si nemyslela, že velké množství programů je ten největší problém. Větší počet znamená lepší rozložení rizika. Jestliže mají Chorvaté dva programy a u jednoho z nich nastanou potíže, může jim komise naráz zmrazit přísun poloviny peněz,“ uvedla česká eurokomisařka a bývalá ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová v rozhovoru pro deník E15.

 Oproti předchozímu období by nově nejen podnikatelé a firmy, ale i všichni žadatelé neměli narážet na byrokratické, až šikanózní postupy, výrazně větší důraz má být naopak kladen na monitoring projektů. Do konce roku 2015 může Česká republika požádat o proplacení dosud nevyčerpaných peněz za období 2007 až 2013, kdy Česká republika nevyužila zhruba 318,7 miliard korun z peněz, které má k dispozici. I když se objevily spekulace o tom, že se MMR pokusí v Bruselu vyjednat výjimku, která by Česku umožnila dočerpávat finance až do roku 2016, ministerstvo se snaží spíše tlačit ostatní resorty k tomu, aby proplácení prostředků co nejvíce urychlily.

Nejvíce peněz zbývá v problematickém Regionálním programu Severozápad a v Operačním programu Životní prostředí.
 Ani rok 2015 se tedy pro tuzemské podnikatele nestane klidným obdobím, kdy by mohli vystačit s rutinou získanou za předchozí roky. I v tuzemském byznysu jistě platí známé rčení „změna je život“, stejně tak by ale politici neměli zapomínat na to, že „čeho je moc, toho je příliš“.
 ***
Maximální částky výdajových paušálů pro jednotlivé činnosti
 OSVČ Pro rok 2015 Maximální částka výdajů
Osoby podnikající v zemědělství 80 % 1 600 000 Kč
Osoby s příjmy z řemeslných živností 80 % 1 600 000 Kč
Ostatní živnostníci 60 % 1 200 000 Kč
Ostatní OS VČ
(nezávislá povolání, znalci, tlumočníci, autoři…) 40 % 800 000 Kč
Osoby s příjmy z pronájmu 30 % 600 000 Kč
Zdroj: Mazars
 Pozor na stará čísla účtů finančních úřadů

Každý podnikatel, který po 1. lednu 2015 uhradí platbu své daňové povinnosti na zrušený bankovní účet finančního úřadu (nyní územního pracoviště), se vystavuje nebezpečí, že jeho daňová povinnost nebude řádně splněna a hrozí i sankce z důvodu prodlení. Částka platby mu bude vrácena zpět, jelikož k 31. 12. 2014 skončí dvouleté přechodné období, po které banka platby došlé na zrušené účty automaticky přesměrovávala na správné účty. Předčíslí bankovních účtů finančních úřadů, která označují jednotlivé daně, i správné matrikové části účtů (číslo bankovního účtu za pomlčkou) naleznete na internetových stránkách finanční správy www. financnisprava.cz, v sekci Daně a pojistné, Placení daní.

Další významné daňové změny

• osvobozené příjmy: pokud příjmy přesahují částku pět milionů korun, bude subjekt povinen oznámit tuto skutečnost správci daně se sankcí až 15 procent neoznámeného příjmu

• solidární zvýšení daně: zrušení povinnosti podávat daňové přiznání, pokud poplatník nedosáhl maximální roční výše sociálního pojištění (v letošním roce 1 245 216 korun), v takovém případě může žádat u zaměstnavatele o roční zúčtování a dále bude možno započítat případnou ztrátu z podnikání oproti příjmům ze závislé činnosti pro stanovení části příjmů, jež podlehne solidárnímu zvýšení daně

• zdanění důchodů: poživatelé důchodu, jejichž příjem ze zaměstnání v součtu se základem daně z podnikání a z pronájmu přesáhne částku 840 000 korun za kalendářní rok, budou povinni zdaňovat své pravidelně vyplácené důchody a penze v plné výši jako tzv. ostatní příjem dle § 10 zákona o daních z příjmů

• nezdanitelná část základu daně: v souvislosti s některými změnami zákona o jednotném inkasním místě bude zrušena nezdanitelná část základu daně týkající se členských příspěvků odborům a dále bude omezena možnost odečítat pojistné zaplacené na životní pojištění umožňující průběžné výběry mimořádného pojistného

• sleva na dani za umístění dítěte: poplatníci, jejichž děti navštěvují předškolní zařízení, by měli mít možnost nově uplatnit tzv. slevu za umístění dítěte ve výši nákladů prokazatelně vynaložených na umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku, maximální výše této slevy je rovna minimální mzdě platné k počátku příslušného zdaňovacího období

• daňové zvýhodnění: daňové zvýhodnění na druhé dítě by se mělo zvýšit ze stávajících 13 404 korun ročně na 15 804 korun, na třetí a další dítě na 17 004 korun

Článek byl publikován v Magazínu Profit, 10.11.2014, str.10-14.