Česko se bude maxinálně inspirovat chorvatskou evidencí tržeb, říká Sobotka, 11.11.2014

Objem šedé ekonomiky představuje zhruba 600 miliard korun a stále roste. Omezit by ho měla elektronická evidence tržeb, kterou chce ministerstvo financí zavést postupně od ledna roku 2016. Vzorem pro ni má být v maximální možné míře chorvatský systém, jak uvedl i premiér Bohuslav Sobotka.

Elektronická evidence tržeb má za cíl omezit daňové úniky v maloobchodě a u poskytovatelů služeb. Tento krok by podle předběžných odhadů měl přinést do státní pokladny nejméně dvě až pět miliard korun ročně. Hlavní inspirací má být chorvatským systém.

"Je skutečně pro nás dobře, že tady existuje země, která si s elektronickou evidencí tržeb dobře poradila v minulých letech a prokazatelně to mělo i pozitivní efekty pro zvýšení výběru daní. A my bychom se rádi chorvatskou zkušeností v České republice v maximální možné míře inspirovali," uvedl premiér Bohuslav Sobotka po setkání se svým chorvatským protějškem Zoranem Milanovičem. Parlamentem by podle něj měl příslušný zákon projít v první polovině příštího roku.

Se záměrem ministerstva financí souhlasí celkem 62 procent firem. Zavedení registračních pokladen jednoznačně podporuje 14 procent výkonných a finančních ředitelů, 48 procent se ale domnívá, že dopad na výběr daní nebude tak výrazný. Vyplývá to z průzkumu společnosti Mazars.

Spekulace o daních je předčasná

Podporu záměru ovšem část podnikatelů podmiňuje určitou kompenzací, A to v podobě snížení daňové zátěže. Takový krok totiž podniklo po zavedení elektronické evidence tržeb i zmiňované Chorvatsko. Otázka daní je ale zatím podle ministerstva financí předčasná. "Celý projekt je v současnosti ve fázi příprav, tudíž některé jeho detaily jsou zatím předčasné, budeme o nich včas informovat," říká vedoucí tiskového oddělení ministerstva financí Radek Ležatka.

Podle jeho slov je chorvatský systém inspirující především v tom, že dokáže plnit stanovené cíle bez zbytečné zátěže podnikatelů a s minimálními náklady. Z toho důvodu nebyly zvoleny klasické registrační pokladny, ale on-line systém evidence tržeb - tedy otevřené řešení, u kterého může povinný subjekt pro komunikaci se servery daňové správy zvolit jakékoliv zařízení i software.

"V Chorvatsku došlo po zavedení tohoto systému k zásadnímu nárůstu vykazovaných tržeb. Dle získaných dat od chorvatských kolegů například v pohostinství vykázaly osoby samostatně výdělečně činné nárůst tržeb v průměru o cca 55 procent, v maloobchodě o 28 procent a podobně," vysvětluje Ležatka.

Proto se ministerstvo financí rozhodlo vzít si za vzor Chorvatsko, a ne naše nejbližší sousedy - Slovensko. Ležatka dodává: "Na Slovensku používají klasické registrační pokladny, nemyslíme si, že je to ideální systém. Proces jejich zavádění i následný provoz jsou zejména pro podnikatele podstatně nákladnější a mnohem méně flexibilní. Proto jsme tento model nezvolili. I na Slovensku nyní představuje daňová správa nové on-line řešení pro menší podnikatele, takzvané virtuální pokladnice."

Od myšlenky k praxi

Myšlenka sama o sobě může být dobrá, otázkou vždy zůstává, jak proběhne její realizace. "Takzvaný chorvatský vzor, založený na jednoduchém mobilním připojení, vypadá přijatelně, ale skladba jejich maloobchodu a služeb je úplně odlišná, nemluvě o počtu přípojných míst," zamýšlí se předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček. Oceňuje ovšem, že se ministerstvo rozhodlo po diskusi s podnikatelskými svazy pro postupné zavádění celého systému.

V praxi to má probíhat tak, že od 1. 1. 2016 začnou evidenci podléhat restaurační, stravovací a ubytovací služby. Od začátku dubna se k nim přidá maloobchod a velkoobchod a o tři měsíce později zbytek, tedy například kadeřníci, obuvníci, svobodná povolání.

Ležatka vysvětluje: "Věříme, že tímto postupným náběhem poskytneme zejména malým a středním podnikatelům dodatečný čas na přípravu na projekt elektronické evidence tržeb. Všichni podnikatelé budou mít možnost zapojit se do testování systému ještě před jeho spuštěním, v současné fázi počítáme s možností testování se zapojením veřejnosti po dobu přibližně tří měsíců. Zároveň budou k dispozici kontakty pro případné dotazy na věcné i technické řešení." Havlíček toto rozhodnutí považuje za rozumné, i tak se ale obává hektičnosti celého procesu. Podle jeho slov jde o největší zásah do historie tuzemského maloobchodu za poslední generaci.

Určitým nákladům se nevyhne nikdo

Kolik budou muset sami podnikatelé investovat do zařízení, bude záviset na vybavenosti jejich současné pokladny. Uvádí to analýza, kterou si nechala zpracovat AMSP. U firem, které mají pokladní systém vybavený softwarem schopným napojení na evidenci, budou náklady mezi dvěma a deseti tisíci korun.

Podnikatelé využívající pokladny, které napojení na nový systém z technických důvodů nezvládnou, vyjde pořízení nového systému na deset až třicet tisíc korun.

Firmy a podnikatelé, kteří zatím nepracují s žádnou pokladnou a budou nuceni technologii zakoupit, budou muset investovat pět až čtrnáct tisíc korun. Posledně jmenovaných je v Česku podle průzkumu nejvíce, a to zhruba dvě stě tisíc.

Bylo publikováno na serveru Probyznysinfo.cz. iHNED.cz 11. listopadu 2014