15 otázek k evidenci tržeb, 1.11.2016

Jak je to se spropitným, jak se evidují kauce, komu sleví na dani, jaká může být pokuta, co když teprve začínám podnikat...? Anna Klímová, daňová konzultantka Mazars odpovídala na patnáct nejčastějších otázek týkajících se elektronické evidence tržeb.

* V naprosté většině případů vystavuji fakturu a peníze mi chodí na účet. Jednou či dvakrát do roka však dostanu zaplaceno v hotovosti. Musím si k tomu pořizovat zařízení na EET? 

Zákon hovoří o takzvaných ojedinělých příjmech, které EET nepodléhají (nejsou však bohužel nikde definovány). Vaše situace by mohla ojedinělým příjmem být. Pro větší jistotu máte možnost požádat finanční úřad o závazné posouzení. To stojí 1 000 Kč.

 
* Prý mám nárok na příspěvek na technické vybavení? Kolik a jak budu náklady dokládat?

Nejde v pravém smyslu o příspěvek, půjde o jednorázovou slevu na dani. Sleva bude 5 000 Kč pro fyzické osoby podnikatele, uplatnit ji lze za první rok (odeslání první účtenky EET). Nemusíte přitom nijak dokládat skutečné náklady na zavedení EET.

 
* S podnikáním teprve začnu. Odkdy musím používat EET?

Začínající podnikatelé jsou v takzvané ochranné lhůtě. Ta trvá do desátého dne po přidělení DIČ.

* Bude se povinnost EET vztahovat i na platby stravenkami?

Ano, stejně tak jako platby dárkovými poukázkami či šeky, platebními kartami a nálepkami. Z EET jsou vyjmuty pouze platby bankovním převodem (příkazy k úhradě, trvalé příkazy k úhradě, inkasa).

* Prý si musím dát do provozovny nějaké upozornění o EET?

Ano. Oznámení musí být viditelně umístěno v provozovně a na internetových stránkách, na kterých je nabízeno zboží nebo služby. Jeho obsahem je text v předepsaném znění podle typu evidence tržeb. Když upozornění neuvedete, můžete dostat pokutu až 50 000 Kč.

* Když zlobí internet, mohu si automaticky sám zvolit, že budu tržby evidovat ve zjednodušeném režimu do pěti dní?

 
Ne. Zjednodušený režim musí být předem povolen od finančního úřadu. Kdo toto povolení nemá a je v situaci, kdy nefunguje internet, musí tržby zaevidovat bezodkladně po pominutí výpadku, nejpozději však do 48 hodin.

 
* Co znamená mezní doba odezvy dvě sekundy?

Je to doba, kdy musí dojít k přenosu údajů do centrálního systému. Dobu si nastavuje podnikatel podle typu podnikání, jiná asi bude v restauraci s čilým provozem a jiná v obchodě s luxusním zbožím. Dvě sekundy jsou minimum, podnikatel si může zvolit i dobu delší. Když v uvedené době systém nezafunguje, využije podnikatel takzvaného náhradního odeslání do 48 hodin.

* Budu muset sám aktivně vyhledat a znovu odeslat účtenky, které se neodeslaly v rámci nastavené mezní doby?

Ne – to zajistí pokladní systém automaticky.

* Jak to bude, když zákazník v internetovém obchodě zaplatí kartou a pak v rámci čtrnáctidenní lhůty zboží vrátí bez udání důvodu?

Původní tržba už je v EET zaevidovaná, vy zaevidujete novou ve stejné výši jen se záporným znaménkem. V evidenci není třeba k sobě obě tržby nějak vztahovat.

* Zákazník mi v půjčovně platí kauci. Když půjčenou věc v pořádku vrátí, je kauce vratná. Budu muset kauce také evidovat?

Kauce přijatá v hotovosti, platební kartou nebo obdobným způsobem se eviduje v okamžiku vypořádání pouze v situaci, kdy není vrácena, ale je započtena v případě poškození, zničení či ztráty věci.

* Přijímáme v provozovně koruny a eura. Jak budeme příjmy evidovat?

Tržby v cizí měně se pro účely EET přepočítávají na české koruny, a to kurzem deklarovaným poplatníkem v daném okamžiku. Pokud poplatník k okamžiku uskutečnění kurz neuvádí, použije jiný vhodný kurz, například kurz ČNB k uvedenému datu (případně k předchozímu dni).

* Eviduje se v EET spropitné?

Ne. Spropitné není třeba evidovat, jeho příjemce by ho však měl přiznávat v dani z příjmů.

* Jaká mi hrozí pokuta, když udělám v EET nějakou chybu?

Pokud nevystavíte účtenku nebo tržbu nepošlete do EET, hrozí pokuta až půl milionu korun. Ale pokuta hrozí i za jiné porušení povinností – třeba když neumístíte do provozovny informační oznámení o tom, že jste povinen vydávat účtenky, může vás to stát až 50 tisíc korun. Stejně tak, když neochráníte před zneužitím přidělené certifikáty a autentizační údaje.

 
* Jak si zkontroluji, že podnikatel účtenku poslal do EET?

Na daňovém portále EET (http:// adisspr.mfcr.cz) najdete v sekci pro veřejnost odkaz „ověření účtenky“. Zatím není v provozu, fungovat bude až po 1. prosinci. Do formuláře přeťukáte fiskální kód z účtenky. Jednodušší to bude tam, kde bude na účtence čtverečkový QR kód, protože jinak vypadá fiskální kód třeba takto: 0e8034f54ebb9eed169ebd1fd0042822, což není na přepisování příliš pohodlné.

* Jak to je s prodejem na různých webových portálech – typicky třeba na fler.cz? Spousta lidí tam prodává své drobné výrobky. Obvykle posílají na dobírku, ale několikrát do roka třeba vyrazí na nějakou místní pouť a mají tam stánek. 

Nad EET by se určitě měli zamyslet. Je rozdíl, jestli mají činnost jako přivýdělek, nebo podnikání. Pokud jsou příjmy v hotovosti kvalifikovány z pohledu daně z příjmů fyzických osob v rámci § 10 ZDP (ostatní příjmy), nepodléhají EET. Jde-li o příjmy podle § 7 (podnikatelská činnost), EET podléhat budou.
Podle zákona o evidenci tržeb je prodávající povinen vystavit kupujícímu účtenku. Příjemce tržby eviduje ve zjednodušeném režimu, to znamená, že je povinen zaevidovat přijatou tržbu u správce daně do 5 dnů.

Publikováno v MF Dnes, 1.11.2016.