Celkový obrat největších evropských a amerických mediálních firem dosáhl 665 miliard dolarů, 21.7.2015

Praha, 21. červenec – Světový trh v oblasti médií, mobilních zařízení a digitální komunikace vytrvale roste. Obrat 100 nejvýznamnějších evropských a amerických firem působících v sektoru médií vzrostl v roce 2014 o 5 % na 665 miliard dolarů. Celkový počet mobilů, tabletů, počítačů a dalších digitálních zařízení dosáhne podle odhadů studie Mazars Media Barometer za pět let 50 miliard kusů. Poroste i trh digitální inzerce, který dosáhne zhruba desetiprocentního nárůstu na celkovém objemu reklamy. Digitalizace dnešního světa se projevuje i na trhu s knihami, kde v USA už je přibližně každá třetí prodaná kniha v elektronické podobě, kdežto v Evropě není jejich podíl stále tak významný.

„Uplynulý rok znamenal pro mediální sektor růst, ale také změnu v modelu obchodování. Severoamerické mediální firmy, poháněné dynamickou ekonomikou, vykázaly vyšší růst obratu, než evropské mediální firmy, které trpěly slabší ekonomickou situací. Díky zvyšující se popularitě smartphonů a tabletů a nekonečně se rozvíjejícímu množství nově vznikajících aplikací, mají uživatelé možnost být připojeni k internetu téměř neomezeně. Tento jev je velkou výzvou pro mediální firmy v každé oblasti jejich působení.“ řekl Bruno Balaire, Ředitel skupiny Mazars pro mediální záležitosti.

Z hlediska obratu a zisku jsou však stále patrné rozdíly mezi USA a Evropou. Ačkoliv obrat stovky největších firem souhrnně vzrostl o 5 %, růst zaznamenaly jen americké firmy (6 %). Oproti tomu evropské společnosti dokonce o jedno procento poklesly. Podobný vývoj naznačují i údaje o ziskovosti, kde americké společnosti rostly o 1,2 procentní body, kdežto evropské klesly o 0,6. Celkově však ziskovost největších evropských a amerických firem stoupla o 0,8 %.

„V dnešním propojeném světě je jasným motorem růstu pro mediální společnosti smartphone. Zejména jeho schopnost identifikovat geografickou polohu, která umožňuje inzerentům spravovat umístění reklam daleko efektivněji a snadněji,“ říká Victoria Wahba, Partnerka WeiserMazars US.

Inzerce a mediální komunikace

Toto odvětví zaznamenalo za poslední roky velké změny a ukázalo se, že dokáže vytvářet zisk, skrze efektivní využívání digitálních nástrojů. Tyto nástroje umožňují firmám adaptovat se na změny v zákazníkových potřebách, skrze cílené reklamní kampaně využívající segmentaci podle lokality, věku, pohlaví, zájmů a dalších sociodemografických parametrů.

Například společnost Google se stala druhou největší společností v mediálním businessu, když její obrat dosáhl na hranici 59 miliard dolarů. Vzhledem k měnícím se tržním podmínkám dokázala diverzifikovat svoje aktivity, ať už se jedná o další vývoj operačního systému Android, sdílení audiovizuálního obsahu prostřednictvím Youtube.com, rozšiřování digitální knihovny či využití GPS pro zacílení nabídky služeb, aniž by výrazně klesla ziskovost. Přesto se společnost potýkala s 2% poklesem vzhledem k vysokým nákladům na vývoj novinek, jako jsou například Google Glass, využití dronů či vývoj technologií pro zdravotnictví.

Společnost Facebook, která v roce 2014 slavila 10. výročí od svého vzniku, se dlouho potýkala s pochybnostmi mnohých odborníků, zda bude schopna dostatečně zpeněžit svůj fenomenální úspěch mezi uživateli po celém světě. V roce 2013 se tyto obavy rozplynuly, když společnost zvýšila zisk o 27 %. Podařilo se jí to zejména v důsledku propojení s mobilními technologiemi a s tím spojeným zvýšeným počtem uživatelů a návštěv z mobilních aplikací, umožnění inzerentům identifikovat cílové skupiny prostřednictvím údajů zadaných v osobních profilech uživatelů a zvýšení příjmů z mobilní reklamy o 34 % během jediného roku.
Celkově firmy z odvětví „Inzerce a mediální komunikace“, investovaly velké množství prostředků do nově vznikajících trhů ve státech s rychle rostoucími ekonomikami. Tato strategie jim zaručuje menší dopad evropských ztrát na jejich hospodaření.

Televizní a rozhlasové vysílání

V tomto sektoru, stejně jako v sektoru „Inzerce a mediální komunikace“, se začínají dostávat do popředí firmy, které začínaly jako poskytovatelé internetových služeb. Odvětví rostlo zejména díky rostoucí celosvětové popularitě on-line televize a růstu konkurence internetových společností, které se zaměřily na uživatelskou mobilitu a multiplikaci komunikačních kanálů.

Jedním z předpokladů dalšího růsti sektoru budou nabídky provozovatelů, často založené na bázi prémiového obsahu. Vzroste celkový čas strávený sledováním online krátkých videí do 20 minut, nicméně krátkometrážní videa na internetu by neměla převažovat nad tradičními televizními formáty obvyklé délky. Dalším důležitým předpokladem růstu by mělo být uzavírání strategických partnerství mezi provozovateli kabelových operátorů a producentů televizního obsahu.

V polovině roku 2014 byl trh poskytovatelů kabelové televize ohrožen firmou nazvanou Aereo. Ta nabízela za pouhých $10 za měsíc půjčení antény, která umožňovala sledování lokální kabelové televize a ukládání televizních pořadů na cloud, bez nutnosti platit předplatné kabelovému operátorovi. Společnost byla zažalována a po dlouhých debatách obviněna z porušování autorských práv velkých společností. Rozhodnutí soudu ovšem ne zcela znemožňuje působení Aereo na americkém trhu a společnost se dál zabývá využitím cloudu pro nahrávání a ukládání videí.

Podobně, jako firma Aereo funguje i, v Americe velice populární, Netflix. Ten chystá svou expanzi do České republiky nejpozději v roce 2016. Netflix má celosvětově přes 40 milion uživatelů a za necelých osm dolarů měsíčně poskytne přes 10 000 filmů. Očekává se, že se Netflix stane velkým konkurentem ostatním VOD (VOD - systém, který uživatelům televize či Internetu umožňuje vybrat si a sledovat video dle vlastního výběru, bez předepsaného televizního programu) poskytovatelům v České republice, jako jsou VOYO nebo O2 TV. Netflix přiměl velké americké TV stanice ke změnám svých strategií, některé se rozhodly pro tvorbu vlastních VOD služeb, jiné se spojili přímo s tvůrci pořadů (Comcast a NBC Universal) anebo diverzifikovali na mobilní zařízení. Uvidíme, jak si s příchodem Netflixu poradí čeští poskytovatelé.

„Tzv. VOD způsobilo převrat ve způsobu, jakým lidé televizi sledují. Tradiční poskytovatelé televizního vysílání se musejí reorganizovat, aby byli schopni čelit digitálním hráčům, a aby poskytovali více atraktivní digitální nabídku,“ říká Richard Faltin, Partner WeiserMazars.
Podle odhadu studie Mazars Media Barometer by měl trh VOD růst každoročně do roku 2018 o 16 %.

Tisk a vydavatelský sektor

Tištěná média a vydavatelský trh zažívají dlouholetý propad, který se projevuje poklesem prodeje deníků a tištěných magazínů a s tím související klesající obraty z inzerce, přičemž v daném roce trh v Evropě klesl o 6 %.

Například německý vydavatelský koncern Axel Springer čelil dramatickému poklesu prodaného nákladu nejčtenějšího německého deníku Bild, když během jediného spadly jeho tržby o 600 milionu euro. To donutilo tradiční deník uskutečnit strukturální změny a v průběhu roku 2014 uskutečnil více než polovinu prodeje skrz stažené elektronické aplikace deníku, než tištěných novin.

Zatímco novinový a magazínový trh je dlouhodobě postižen klesajícím zájmem inzerentů, růstu nákladů na tisk a především konkurencí elektronických médií, trh tištěných knih stále dominuje. Tržby z prodeje jsou stále přibližně pětkrát vyšší než u e-knih. E-knihy zatím nenahradily knihy tištěné, i když ve Spojených státech se počet prodaných e-knih zvýšil v posledním roce o 30 %. V Evropě roste trh především ve Velké Británii, o mnoho méně například v Itálii a Francii. Toto odvětví zároveň s rozvojem on-line nástrojů a snižováním nákladů na výrobu zažívá nový fenomén – vlastní vydavatelskou činnost. Celkově však sektor zažívá setrvalý pokles tištěných publikací oproti elektronickým.

V USA v současnosti prodej e-knih tvoří více než pětinu prodaných titulů. Ve Velké Británii a Irsku jejich podíl činí zhruba 15 %. Z hlediska obratu je však nejsilnějším trhem Německo s tržbami 9,3 miliardy euro, tržní podíl z prodeje e-knih však činí pouhých 5 %. Ve Španělsku je podíl 3 %, ve Francii pouhá 2 %, ačkoliv ceny e-knih jsou zhruba o 30 % nižší.

Downloads

Share